Baby boomers a jejich nemovitosti

Málokterý americký důchodce použije dům, ve kterém bydlí, k financování své penze, soudí ROMAN DVOŘÁK.

V průměru představuje cena domu baby boomers asi třetinu jejich čistého finančního majetku, s ostatními nemovitostmi téměř polovinu. Velikost jejich bohatství tak bude v příštích letech ovlivňovat vývoj ceny jejich domů víc, než cena akcií a dluhopisů.

Jak můžeme vidět v grafu, přibližně od února 2004 roste cena amerických nemovitostí (červeně) rychleji než u akcií (černě) a dluhopisů (modře). Křivka nemovitostí, která do té doby velmi silně kopírovala křivku dluhopisů, se navíc začala od dluhopisů netypicky odchylovat.

Od konce února 2004 do konce června 2006 rostly americké akcie v průměru ročně asi o 6 %, dluhopisy o 1 %, ale nemovitosti téměř o 12 %. Takový nepoměr ve výkonnosti těchto investičních tříd historie kapitálových trhů od začátku 90. let nepamatuje.

Rychle rostoucí cena ale není jediným důvodem, proč je podíl nemovitostí v portfoliu lidí v před- a důchodovém věku tak vysoký. Majetek v nemovistostech roste s každou splátkou hypotéky, tedy s věkem. Jen málo mladých lidí si může dovolit bydlet ve vlastním, zatímco v šedesáti má hypotéku většina z nich již splacenou.

Cena domů, ve kterých bude generace baby boomers jednou trávit důchod, byla doposud málo prospěšná financování penzijních plánů. Nebylo totiž obvyklé, aby si důchodci pořídili levnější bydlení nebo si vzali půjčku proti ceně svých domů.

Podle průzkumů ani většina současných Američanů ve věku 50 až 70 let nepočítá s prodejem svého domu kvůli získání dalších prostředků na financování své penze.

Ještě před šesti lety, kdy cena nemovitostí nerostla zdaleka tolik, uváděla naprostá většina amerických důchodců, že by chtěla žít ve svém domě tak dlouho, jak jen to bude možné.

Častým důvodem je u starších rodin neochota se stěhovat, a to i v případě ovdovění nebo zdravotních problémů, které vyžadují ošetřovatelskou péči. Podle některých studií prodá svůj dům po smrti svého partnera jen asi 10 % ovdovělých manželů.

Přesto lze u amerických důchodců starších 70 let pozorovat snižování velikosti majetku v nemovitostech v průměru o jedno až dvě procenta ročně. Existuje několik důvodů, proč to může být v příštích letech mnohem víc i mnohem dřív.

Za prvé penzijní plány jsou stále značně podfinancované. Generace baby boomers disponuje bez nemovitostí finančním majetkem v průměru asi jen 50 000 dolarů. Minimální měsíční výdaje přitom dosahují 1 500 až 2 000 dolarů. Taková suma by vystačila při značném omezení a odříkání na tři roky žití.

Za druhé, američtí důchodci jsou kvůli bydlení zadlužení víc než např. důchodci v Japonsku nebo Austrálií. Pravděpodobně také proto, že si od základu daně mohou odečítat úroky z hypotéky. Nesplacené nemovitosti se lidé obvykle zbavují snáze než vlastní.

Za třetí, američtí důchodci, na rozdíl do japonských, nežijí ve společné domácnosti se svými dětmi. Tím slábne dědický motiv a rodiče zároveň přicházejí o finančí podporu svých potomků.

Za čtvrté, samotný poměr majetku v nemovitostech k ostatním investicím v portfoliu je důvodem pro jeho snížení.

Zde platí pravidlo, že jedinci, kteří mají velký podíl majetku v nemovitostech proti ostatním investicím, jej při stěhování spíše sníží, a naopak ti s menším podílem jej pravděpodobně zvýší.

U generace baby boomers lze tedy očekávat, že dříve či později bude nucena, ať se jí to bude líbit nebo ne, svůj nemovitý majetek zredukovat ve prospěch likvidnějších finančních investic.

Zdroj: Investujeme.cz