Bydlení v Česku: Těžko dostupné!

Bydlení patří mezi základní potřeby. Jeho získání ovšem snadné není. Je bydlení finančně dostupné? Penzisté tržní nájemné nezaplatí... A kolik let nesmíte utratit ani korunu, abyste si mohli koupit byt za vlastní?

Bydlet potřebuje každý. Bydlet v dobrých podmínkách se již každému nepoštěstí. A zaplatit za bydlení tolik, aby zbylo ještě na další životní potřeby? S tím mají zejména některé skupiny obyvatel v Česku potíže. Nejhůře na tom jsou penzisté a samoživitelky na mateřské.

Přístup k získání bytu se v průzkumech Centra pro výzkum veřejného mínění drží dlouhodobě na čelních místech. Lidé vnímají bydlení jako nedostupné. Pozitivní je pouze trend. Zatímco v polovině devadesátých let minulého století považovalo bydlení za nedostupné či obtížně dostupné více než 90 % respondentů, v loňském roce již "jen" 70 %. A bydlení se z nejtíživějšího problému stalo "až" čtyřkou.

Graf 1: Podíly nepříznivého hodnocení některých sociálních podmínek respondenty od r. 1995

Teprve před několika lety se na čelní žebříček pelotonu "probojovalo" zabezpečení na stáří. Jistě. Dlouhodobé neřešení penzijní reformy a významné zlevnění a zpřístupnění hypoték stálo za tímto trendem zcela nepochybně. A finanční podmínky k založení rodiny, které se drží nejčastěji na druhé příčce nepříznivého žebříčku, jsou ve své podstatě odvrácenou stranou penzijní reformy.

Kolik stojí nájem

Finanční náročnost bydlení je v Česku o to palčivější, o co dotovanější bylo v dobách socialistického experimentu. Podle Martina Kupky, ředitele útvaru Investiční výzkum ČSOB, činil podíl nákladů na nájemní bydlení ještě krátce po Sametové revoluci přibližně 5 % z příjmu domácnosti s průměrným příjmem. Dnes kupříkladu v Praze dosahuje 23 %. Za enormním nárůstem stojí vyšší růst nákladů na bydlení, než jaké bylo tempo inflace i růstu mezd.

Graf 2: Celkové měsíční náklady domácností na bydlení v letech 2005 až 2009 (v Kč)

Růst podílu nájemného na výdajích domácností ovšem není rovnoměrný. V prvé řadě je rozhodující kraj (a město), v němž domácnost bydlí. Nejvíce ze svých mezd (zcela bez překvapení) vydávají lidé v Praze a Brně, nejméně v Ústeckém kraji s ostatními pohraničními kraji Čech v závěsu.

Graf 3: Míra zatížení domácností tržním nájmem v krajích a krajských městech ČR v roce 2009

Mnohem více ze svého důchodu ovšem vydá samostatně žijící důchodce. V krajských městech vynaloží na tržní nájemné přibližně 40 až 60 % důchodu, na vesnicích kolem třetiny penze.

Graf 4: Zatížení tržním nájmem penzistů v roce 2009

Ani penzisté na tom ale nejsou zdaleka nejhůř. Finančně nejvíce ohroženou skupinou jsou matky samoživitelky na mateřské dovolené. V krajských městech odevzdají na nájmu v průměru 60 % svého příjmu, v Brně dokonce 3/4 a v Praze 85 % příjmu.

Graf 5: Zatížení tržním nájmem matek samoživitelek na mateřské v roce 2009

Kolik stojí vlastní byt

V Česku je výrazná preference vlastnického bydlení. Vyplývá to zřejmě historicky z nemožnosti vlastnit nemovitost s výjimkou rodinného domu (pokud nebyl příliš velký nebo se nelíbil některému z významných funkcionářů KSČ nebo ho nechtěla vlastnit před zabavením majetku příliš bohatá nebo politicky nespolehlivá osoba...), chaty či chalupy.

Podle sčítání lidu v roce 2001 (letošní ještě není sečteno) bydlelo ve vlastním 47 % domácností a dalších 17 % "vlastnilo družstevní byt". Ovšem pořízení vlastního bydlení není žádná láce. V Praze na jeho pořízení musí rodina s průměrným příjmem vydat rovných šest čistých ročních příjmů - tedy nekoupila by si ani suchý rohlík, aby po šesti letech zaplatila byt koupený za vlastní prostředky. V Brně je levněji, stačí necelých pět ročních platů.

Graf 6: Cena bytu k ročnímu čistému příjmu v krajích a krajských městech ČR v roce 2009

Ještě hůře jsou na tom penzisté. Samostatně žijící by musel přibližně celou očekávanou dobu dožití v penzi odkládat celý důchod, aby si pořídil byt v Praze.

Graf 7: Cena bytu k ročnímu příjmu samostatně žijícího penzisty

Hůře než penzista by dopadla matka na mateřské s jedním dítětem. Aby si v tomto životním stavu (tedy na mateřské) při omezení veškerých výdajů mohla dovolit pořídit byt, musela by se v Praze o děcko starat téměř 28 let. Naštěstí mateřská je nejdéle 4 roky... a děcko po 18 až 26 letech z domu odchází.

Graf 8: Cena bytu k ročnímu příjmu matky samoživitelky

Závěrem

Čísla je samozřejmě potřeba brát s rezervou. Nikdo neodkládá celý příjem domácnosti, protože každý musí z něčeho žít. Pokud domácnost odkládá alespoň 10 % příjmu, pak patří mezi poměrně malý počet domácností spořících v souladu s nejčastějšími doporučeními odborníků na finanční poradenství.

Stejně tak každý byt je jiný. A to jak byt do vlastnictví, tak nájemní. A vždy lze pořídit bydlení dráže ... a občas i levněji.

Zdroj grafů a dat: Analýza ČSOB