Černé stavby. Umí si s nimi stát poradit?

Černé stavby nepřestávají zamořovat naší krajinu. Výjimkou nejsou ani stavby v chráněném krajinném území. Příkladem budiž případ ze severních Čech, kde se jeden z regionálních politiků - Patrik Oulický - snaží dodatečně legalizovat výstavbu v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Jak to, že černých staveb v ČR neubývá? Co hrozí černým stavitelům za realizaci nepovolené stavby?

Bohužel případů, podobných tomu ze severních Čech, je v celé republice spousta. V současnosti se odhaduje, že 1 - 2 stavby ze sta jsou nyní v České republice vystavěny bez potřebného souhlasu. Sice větší díl černých staveb tvoří menší stavby do 25 m2 zastavěné plochy (kůlny, přístavby, přístřešky apod.), představují černé stavby celospolečenský problém. Proč? Nejen že hyzdí krajinu, zatěžují životní prostředí, ale mohou také například znásobit důsledky povodní a jiných živelných katastrof. Přesto černé stavby v krajině nadále vyrůstají. Co je důvodem?

Kromě chybějící soudnosti, vkusu a respektu ke krajině černých stavitelů (především!), je na vině slabá legislativa a neuvěřitelně špatná vymahatelnost dodržování předepsaných norem. I přesto, že černým stavebníkům formálně hrozí milionové pokuty a nepovoleným stavbám jejich zbourání, na jejich rozhodování tento strašák zjevně neplatí. Stavební zákon stále umožňuje nepovolenou stavbu dodatečně legalizovat, a tak řada stavitelů na tuto legislativní kličku spoléhá. Tím spíš, když mají jako pan Oulický na důležitých místech, které rozhodují o dodatečném povolení stavby „pozitivně nakloněné pracovníky“.  

Za jakých podmínek lze stavbu dodatečně povolit?

Pokud člověk prokáže, že se jedná o stavbu, která:

a)      není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území,

b)      není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,

c)      není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

pak příslušný úřad v podstatě nemá jinou možnost, než stavbu dodatečně posvětit. V opačném případě může úřad stavebníkovi uložit pokutu nebo přikázat odstranění stavby.

"Výsledek řízení o dodatečném povolení stavby nelze v žádném případě předjímat“ říká Kateřina Koželuhová z Jihočeského kraje. „Proto se stavebník vždy vystavuje riziku, že stavbu bez oprávnění bude muset odstranit. Důvody? Například rozpor s územněplánovací dokumentací, nesplnění technických požadavků, nedodržení odstupových vzdáleností, neprokázání potřebného práva k pozemku atp.“ vyjmenovává.

Tip: „Exklusivní kousky“ českého stavitelství si můžete prohlédnout v galerii článku „Kdo zvítězí v soutěži o nejbizarnější dům? Hlasujte“.

Jaký postih hrozí za realizaci černé stavby?

Proti stavebníkovi, který realizuje stavbu bez potřebných oprávnění, může být ze strany příslušného úřadu zahájeno řízení o uložení pokuty nebo v krajním případě o odstranění stavby.

V případě výstavby bez ohlášení může Úřad uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. Za vybudování nové černé stavby hrozí stavebníkovi či vlastníkovi pokuta 1 milion korun. Za provádění změny stavby bez potřebného povolení činí pokuta 500 000 Kč. Za výstavbu v chráněném území, v ochranném pásmu, na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území může Úřad uložit pokutu až 2 miliony korun.

Bohužel pouze v krajním případě příslušné stavební úřady dospějí k rozhodnutí o odstranění nepovolené stavby,  a pokud tak učiní, tak ještě stavebníkům zbývá celá řada právních obstrukcí, jak se nařízené demolici vyhnout. Ve skutečnosti bývá odstraněn pouze zlomek nepovolených staveb.

„Jako tvrdou realitu vidím fakt, že vymahatelnost nápravy je minimální. Třeba poslední vysloveně černá stavba v Jihočeském kraji byla odstraněna v roce 1996!“ uvádí příklad Bohumil Krejčí, vedoucí odboru výstavby a územního plánování Jindřichova Hradce. „Od té doby se to žádnému stavebnímu úřadu fyzicky nepodařilo. Když jde majiteli do tuhého, najme si právníky a výsledek je bezmoc – doslova. Já jsem se o to na úřadu pokoušel během osmnácti let třikrát. A vždy jsem nakonec prohrál“ uvádí smutný příklad z praxe Bohumil Krejčí. 

Tak uvidíme, jak to dopadne v případě Patrika Oulického. Pokud by se stavebnímu úřadu podařilo donutit jej k odstranění černých staveb, mohlo by se jednat o zajímavý precedens do budoucna. Nechme se, snad příjemně, překvapit.