Bídnost a mizérie – vzkaz pro občana

Bídnost a mizérie – vzkaz pro občana

Miloslav Šimek

Tak máme měsíc po volbách, křesla jsou rozdělena a koaliční vládci začínají pomalu pracovat ve svých resortech. Ještě se tak nestalo a už tu máme horkou novinku letošního léta, která se dotkne pravděpodobně každé rodiny. Však kdo z nás nemá v rodině alespoň jednu smlouvu stavebního spoření?

Pokud informace někomu unikla, jen krátce připomenu, že ve hře je snížení vyplácené státní podpory na smlouvy o stavebním spořením. To by nebyla až tak zásadní informace, ovšem na rozdíl od předchozí právní úpravy (2003) jde tato myšlenka dál a mohla by znamenat snížení vyplácené státní podpory na již založené smlouvy, tedy zpětně. A jako bonus se uvažuje o  zdanění úroků z vkladů.

Nechci se zde zaobírat příliš právní problematikou takového kroku. Za prvé nejsem právník, za druhé – i mezi nimi budou názory z obou táborů. Mnohem důležitější mi přijde vzkaz, který je vyslán od nové “vlády rozpočtové zodpovědnosti“. Hospodařit smysluplně, šetřit, omezit výdaje,  transparentnost státních zakázek… to vše jsou líbivé fráze. Začneme také šetřit na občanovi – přeci jen, ten se bude nejméně bránit. Jít proti korporacím je mnohem těžší. Abych se však vrátil k úvodnímu vzkazu – pro nás občany:

V rozhovoru na toto téma uvedl Radek John, že sice zde lidem seberou peníze, ale dají jim je jinde. Dovolím si vsuvku – vzít a pak zase vrátit – jaké to celé tedy má smysl? Není to ztráta času, který by mohl být vynaložen efektivněji pro řešení jiných záležitostí? Jak dále uvedl, občanům by byla nabídnuta možnost nakoupit státní dluhopisy za zvýhodněných podmínek jako alternativa pro zhodnocení peněz a jako forma kompenzace. V čem by spočívalo ono zvýhodnění nezaznělo. Inu, na prvý pohled se zdá takový počin fér, nula od nuly pojde. Na celou záležitost se však mohu také podívat ze zcela jiného úhlu v duchu toho, že nejvěrohodnější lež leží těsně vedle pravdy.

Peníze, které občan uloží do stavební spořitelny má k dispozici jen ona sama a následně její klienti, kterým je půjčuje na stavební účely. Že nejde o charitativní společnost, je jasné snad každému, kdo si uvědomí, jaký úrok nabízí klientům na spořící smlouvu a za jaký úrok půjčuje. Zajímavá marže + další poplatky za vedení účtu jsou zdrojem zisku. Každopádně je to její business, kterého se mohu dobrovolně zúčastnit, když shledám výhody pro sebe. Zájmy spořitelny jsou zřejmé, stejně jako klienta (zvlášť pokud máte stále tzv. “staré“ smlouvy). Jen zájem státu se nějak vytratil, tomu totiž zůstal černý Petr v rukou, neboť on je ten, kdo vše financuje. Klienti rozhodně nespoří peníze kvůli 2 % ročně z vkladu, nýbrž kvůli státní podpoře, která dělá produkt zajímavým. Není divu, že se objevuje myšlenka na změnu stávajícího způsobu fungování stavebního spoření. Změna v podmínkách tak, jak se o nich mluví, by mohla pro stavební spořitelny znamenat újmu v několika oblastech.

1) jistě by se snížil počet nových smluv, tím by poklesly peněžní toky do systému, což by si s velkou pravděpodobností vyžádalo změnu v podmínkách nároku na řádný i překlenovací úvěr. V praxi by to mohlo znamenat zpřísnění podmínek pro splnění (např. zvýšení tzv. hodnotícího koeficientu), v důsledku by to mohlo ohrozit fungování stávajícího systému. To ovšem bude především věc, kterou budou muset řešit samotné stavební spořitelny, jde o jejich zájmy, jejich zisky. Státu to může být jedno, protože jeho zájmy jsou jinde.

2) pokud by došlo k naplnění uvažovaných změn, je zcela logické chování těch klientů, kteří mají smlouvy již s možností výběru peněz, že požádají o výplatu. Což bude pro spořitelny také neplánovaný, jednorázový zásah do cash flow a může to i urychlit dění ad 1). Že takových smluv nemusí být zrovna málo se celkem nabízí. Pokud si lidé zakládali v roce 2003 tzv. spící smlouvy, na které 1 – 2 roky nespořili, nadešel nyní jejich čas.

A co tedy zájmy státu? Zatím nám tu schází. Mohlo by se zdát, že jde o pokus ušetřit nějakou tu miliardu na vyplácené státní podpoře. Ale opravdu tolik námahy a zlé krve stojí za okamžitým ušetřením několika miliard oproti změně podmínek až pro nové smlouvy?

Zkusme se na celou věc podívat z pohledu státního dluhu, který teď obchází Evropou jako strašák. Zajímavé je, že už jsem dlouho neslyšel politické klišé řeči typu “ale ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi jsme na tom stále dobře“. Že by to nebyla během pár měsíců už pravda? Ale kdepak, pravda to je. Stejně jako to – jak říkám já – když se budeme srovnávat stále s těmi nejhoršími, budeme vždy vítězi! Prostě se to teď nehodí říkat.

Součástí schvalovacího procesu státního rozpočtu na letošní rok byl i výhled na další následující roky, kde se počítá s tím, že státní rozpočet bude i v dalších letech ve schodku podobném jako pro letošní rok. Nemá smysl polemizovat, zda se bude blížit 180 mld. Kč či jen 130 mld. Kč, oboje jsou závratné částky na které si stát bude muset někde půjčit a které nás posouvají pouze jedním směrem, špatným. Když vezmu v úvahu skutečnost, že problém zadlužení se zdaleka netýká jen zmedializovaného Řecka, že jsme malá země, z globálního pohledu nijak významná, že institucionální investoři nejsou zase tak pošetilí jako politici a chladně si zkalkulují, kolik si nechají zaplatit za podstupované riziko spojené s nákupem českých dluhopisů, když uvážím, že bude narůstat averze k financování malých ekonomik s tím, jak budou narůstat problematické státní deficity v Evropě, pak jediným způsobem, jak přilákat institucionální investory, je atraktivní výnos z dluhopisů, ten by ovšem ještě více přispěl k eskalaci finančního schodku země – pak se nabízí otázka, kde si zajistit další zdroje na financování státu, aniž se spoléhat na sofistikované investory zvenčí.

V tomto okamžiku již zmínka o tom, že stát nabídne občanům státní dluhopisy za zvýhodněných podmínek, začíná dávat smysl a je, myslím, i zřejmý onen zájem státu… Chvíli bude trvat než lidé odvyknou používat stavební spoření na zhodnocování peněz a naučí se potenciálně novému způsobu, kam je odkládat. Také se nabízí myšlenka, že méně znalý investor vezme za vděk horšími podmínkami, zvlášť když vhodná alternativa (stavební spoření) nebude. Jednoduše řečeno, jde o pokus odčerpat peníze ze systému stavebního spoření a v ideálním případě sanovat část státního dluhu z “vnitřních zdrojů“ státu, a také pokus si tyto zdroje připravit (= naučit lidi kupovat státní dluhopisy) do dalších složitějších let, neboť státní dluh dále poroste a s ním potřeba jeho financování. Poplatníci budou tedy půjčovat státu prostřednictvím nakoupených dluhopisů, ten s nimi bude hospodařit (asi všichni víme jak…) a na splácení úroků si stát znovu půjčí (což mimochodem dělá už teď). Co mi to jenom připomíná…? Aha – to je přeci princip letadla – aby mohl být vyplacen předchozí účastník, musí přijít někdo nový, další. To jsou tedy paradoxy.

Když se vrátím k prvotní myšlence uvažovaných změn – je vcelku nepodstatné, zda k nim dojde, či nikoliv. Pro mne je klíčová skutečnost, že o tom politické špičky vážně uvažují, zaobírají se tímto způsobem a v rámci rodící se koaliční vlády panuje shoda. Pokud to neprojde nyní, může to projít jindy. Pokud neprojde toto, může projít něco jiného. Každopádně si umím představit velmi živě reakci lidí dotčených touto změnou. Klíčový bude pocit, který to v lidech zanechá, ať už je právo na kterékoliv straně! Ono ne vše lze finančně vyjádřit a cena ztráty důvěry do této kategorie rozhodně patří.

Zanedlouho přijdou (možná) politici s prezentací důchodové reformy a začnou vysvětlovat, jak a kam si mohou lidé spořit na důchod, jakým způsobem budou fungovat individuální účty apod. Jak jim však budou chtít dát právní záruky, že během 20, 30 let se podmínky nezmění v jejich neprospěch? Kolik lidí jim bude ještě ochotno vůbec věřit? Osobně jen doufám, že individuální účty nebudou povinné. Pokud ano, jakou garanci může stát dát asi lidem, když se sám již nyní potácí  v dluhové pasti?

Anketa: Jaký je váš názor na snížení státní podpory stavebního spoření?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

14 komentářů k článku “Bídnost a mizérie – vzkaz pro občana”

  1. v napsal:

    jsem pro zrušení příspěvku
    Zapomínáte úplně na nejpodstatnější věc, že tu podporu platí ne stát, ale občané z daní. Jelikož stavební spoření mají skoro všichni, podporu si platíme nesmyslně navzájem mezi sebou, případně podporu platí ti, co spoření nemají. Dále naspořenou částku je možné použít bez omezení na cokoliv, např. na nákup auta, tak proč zase na to má stát a ostatní občané připívat ?
    Z tohoto důvodu vůbec nevidím vůbec žádnou prospěšnost stavebního spoření, význam to má akorát pro stavební spořitelny, které díky státní angažovanosti mají relativně zajištěné bezproblémové zisky.

    1. Šoula napsal:

      RE: jsem pro zrušení příspěvku
      Naprostý souhlas

    2. Miloslav Šimek napsal:

      RE: jsem pro zrušení příspěvku
      Domyšleno do důsledku lze říci, že si ji platíme mezi sebou (opominu-li ty, kteří v rodině žádnou nemají). Takových paralel mezi výběrem peněz a jejich zpětným přerozdělením by se našlo více. Přitom každý přesun obnáší nějakou tu nákladovost. Pokud zmiňujete nákup auta (nebo jiného zboží), pak na něm vázne DPH, což je velice důležitá položka státních příjmů. Nebo viděno vaším pohledem – vydané peníze se zase vrátí do „společné kasy všech“. Když se na to podíváte dál, tak pokud naspořím svých 100tis., stát přidá dnes 15tis. Když za ně nakoupím zboží, pak při 20% DPH se do státu dostane zpět 20tis. Berte to jako zjedodušený příklad.

      S druhou částí, ohledně jednoduše generovaných zisků st.spořitelnami jsem s Vámi za jedno, což jsem zmínil již v článku. Černý petr zůstal státu.

      Dívám se na zamýšlené změny v širších souvislostech a hlavní podstata článku leží ve zcela jiné rovině než zda bude či nebude dále státní podpora.

      1. Michal napsal:

        RE: RE: jsem pro zrušení příspěvku
        No takových paralel právě moc nenajdete – podle mne dokonce žádnou. Stavební spoření je specifické v tom, že je vlastně úplně pro každého a na cokoli. Ten kdo si stavebko nezaloží tak vlastně dotuje ten nákup například auta někomu jinému.

        Kvůli stavebnímu spořeni stát vybere úplně zbytečně spoustu peněz navíc (nebo si je půjčí to je teď jedno), aby je pak všem lidem po splnění určité administrativy zase bez jakýchkoli podmínek vrátil – mezitím se na tom přiživí poradci, spořitelny, finanční úřad a další. Lidem to ve výsledku přinese akorát spoustu práce navíc, aby se dostali zpět k penězům, které vůbec nemuseli odevzdávat. Vzhledem k nulovým podmínkám na účelovost není pro stát přínos vůbec žádný. Proč se tahle byrokraciáda jmenuje „Stavební spoření“ četr ví.

        Ten příklad s utracenými 100tis. podporou 15tis. a přínosem pro stát 20tis. díky 20% dani jste snad ani nemyslel vážně. To by totiž platilo pouze za předpokladu, že bez státní podpory by se těch mých našetřených 100tis do oběhu nikdy nedostalo.

        Proč si stavební spořitelny ohlídají aby úvěr ze stavebka byl pouze účelový a podpora na tohle vázaná není?

        Řešení „stavebka“ jsou podle mne pouze dvě:
        1. zrušit podporu úplně
        2. navázat státní podporu tvrdě na účelovost utracených prostředků, povolit jedno stavebko za život a určit maximální podporu, kterou může jednotlivec dostat.

        Jo a ještě k vašemu tvrzení o ztrátě důvěry – to je taky dost přestřelený, ne? To myslíte tak,že ztratí důvěru lidi, kteří si založili původně pětileté stavební spoření a kvůli snížení státní podpory ho už prodlužují 10 let, jen aby mohli dál vysávat stát? Jo, kdyby všichni museli VRÁTIT peníze co na podporách dostali, tak by to tvrzení smysl mělo (stejně jako přirovnání k důchodové reformě). Jinak si teď samozřejmě může každý nastřádané a nasosané penízky vybrat, koupit si to auto – ale brečet, že nemůže sosat dál podle mne nikdo právo nemá.

        Michal

    3. Nox napsal:

      RE: jsem pro zrušení příspěvku
      V tom pripade je treba zrusit i penzijni pripojisteni, stravenky a odpisy z dani na zivotni pojisteni a hypoteky. Tam take platime vzajemne sami sobe a jen se zvysujeme administrativu ve state.

      1. Radek napsal:

        RE: RE: jsem pro zrušení příspěvku
        Přesně tak i samotné daně by se měly zrušit. Ad absurdum je to názor typu, proč bych měl přispívat na silnici v Horní dolní, když po ní nejezdím. Ať si ten člověk zazpívá s Jandou “ Já já já jenom já“ – hymnu sobeckého individualismu!

        1. Radek napsal:

          RE: RE: RE: jsem pro zrušení příspěvku
          To se pletete. V tom je velký rozdíl. Zatímco příspěvek na stavební spoření (apod. příspěvky, výjimky a úlevy) mají za cíl podporovat něco, co mnohdy potřeba podporovat ani není (to je na delší debatu), tak daně na výstavbu silnic apod. přinášejí úsporu nákladů. V tom je podstatný rozdíl.

      2. Radek napsal:

        RE: RE: jsem pro zrušení příspěvku
        S tím bych jednoznačně souhlasil 😉

      3. NEJVYŠŠÍ ŽALÁŘNÍK napsal:

        Prostě si stádní byrokracie akorát přidělává činnost, aby měla čím zdůvodnit svoji existenci!
        Prostě si stádní byrokracie akorát přidělává činnost, aby měla čím zdůvodnit svoji existenci!

      4. NEJVYŠŠÍ ŽALÁŘNÍK napsal:

        Jedinou spravedlivou daní by byla JEN DAŇ Z HLAVY, a to i pro turist/k/y! Viz MÍSTNÍ POPLATEK za justici / obranu, ...
        Jedinou spravedlivou daní by byla JEN DAŇ Z HLAVY, a to i pro turist/k/y! Viz MÍSTNÍ POPLATEK za justici / obranu, …

        Chci daň z hlavy
        http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2004103103
        http://www.google.cz/search?q=DA%C5%87+Z+HLAVY&ie=utf-8&oe=utf-8&aq=t&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a

        … Museli bychom ovšem nejprve vystoupit ze Společnosti pro rozšiřování zmrdstva a vohnoutstva do každodenního života, známější ve světě pod názvem Evropská unie. Ta po nás chce pravý opak – více přerozdělování, menší odpovědnost občana, složitější daňový systém, jednodušší vyhýbání se povinnostem.

        Tak a teď se zamyslete – volili byste stranu, která by měla v programu vystoupení z EU, zavedení volitelné daně z hlavy a zrušení přerozdělovacího korupčního systému?
        Pokud ano, mám pro vás asi překvapení. V roce 2002 jsem za jednu takovou stranu kandidoval v parlamentních volbách. A hádejte, kolik dostala hlasů…
        Čili na závěr mám vzkaz
        – pro ty, kteří nechodí k volbám, protože musí být včas na chatě
        – pro ty, kteří si nečtou volební programy, protože je víc zajímá interview s Helenkou Vondráčkovou
        – pro ty, kteří nevolí malé strany, aby jejich hlas náhodou nepropadl (jak české – než se hrdě přihlásit ke svému přesvědčení, raději kalkulovat, kdo asi bude vítězem):

        Můžete si za ten socialistický bordel sami!
        Enjoy!

        http://www.dfens-cz.com/komentare.php?akce=fullview&cisloclanku=2004103103&page=0&style=

  2. JJ napsal:

    Souhlas
    Souhlasím s článkem, že pokud stát nejprve nabídne nějaké zákony a smlouvy a potom se je snaží zrušit se zpětnou platností, tak to je mizérie a těžko nás bude tentýž stát přesvědčovat o férovosti budoucích důchodových spoření.

    Jinak k názorům, že státní podpora pro každého by se měla zrušit: podívejte, já v tom vidím spíše jakousi slevu na daních za podmínky, že jste ochotni takto spořit. Státní podpora se tedy bude brzy rušit, ale jestli očekáváte adekvátní snížení daní, tak to prostě nepřijde. Daně budou a stále vyšší. Buďme realisté.

    1. Radek napsal:

      RE: Souhlas
      Jistě. Daně zůstanou. Ale bude nižší alespoň zadlužování státu. I to se počítá.

    2. NEJVYŠŠÍ ŽALÁŘNÍK napsal:

      OBČANÉ SI PROSTĚ ZVOLILI MÉNĚ PŘEROZDĚLOVÁNÍ!
      OBČANÉ SI PROSTĚ ZVOLILI MÉNĚ PŘEROZDĚLOVÁNÍ!

  3. kuře napsal:

    konečně
    Konečně někoho napadlo skončitu tuhle dlouhou éru neefektivního zhodnocování peněz. Za starých podmínek OK, za nových nic moc. Kdyby si lidi smlouvy neplánovali na dvacet let, nedávali dvě nebo tři stavebka za sebou, tak bych neřekl ani popel. Ale nad 6 let je stavebko s výnosem hluboce pod 5%.

    Lidi zamyslete se, je efektivní si takhle zhodnocovat peníze?

    Stavebko má na trhu svoje místo. Když je někomu 59 let a chce v 65 peníze – nic lepšího neexistuje. Bohužel v jiných oblastech znám lepší možnosti, jak nakládat se svými penězi.

    Co se týče úvěrů – pokud člověk nemá naspořeno a kvůli úvěru zakládá nový stavebko, nad 500 000 nemá úvěr ze SS vůbec smysl.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *