EUR 25.305

USD 23.413

REPO sazba ČNB 5.75 %

Inflace 2.0 %

EUR 25.305

USD 23.413

Češi financují bydlení nebezpečně na krev

 


 

„O nemovitost podle svých snů stojí Češi tolik, že jdou často na hranici svých možností. Situaci, kdy rodina zaplatí za výdaje na bydlení a hypotéku více než tři čtvrtiny svých příjmů, však nelze rozhodně označit za správnou a dlouhodobě bezpečnou,“ uvádí k výsledkům výzkumu Petr Stuchlík, spoluzakladatel a předseda představenstva společnosti Fincentrum.

Obavy z případných problémů, do kterých by se české domácnosti mohly dostat, má kvůli úvěrovému boomu i Česká národní banka (ČNB). Zpřísnila proto svá doporučení, aby přinutila banky nepůjčovat lidem tzv. na krev. Od října 2016 klesne doporučená maximální výše LTV z 100 % na 95 % a od dubna 2017 pak dokonce na 90 %.

Jedná se spíše o preventivní opatření, vzhledem k tomu, že i samotné ČNB přijde nepravděpodobné, že by se české domácnosti jako celek měly dostat během příštích pěti let do výraznějších problémů. Na základě zátěžových testů ČNB by musely příjmy domácností poklesnout o 20 % a úrokové sazby vzrůst o 11 procentních bodů, aby se medián ukazatele nepřiměřené dluhové zátěže (DSTI – debt service-to-income – splátky úvěrů k čistým příjmům domácností s hypotečním úvěrem) dostal na úroveň 40 %.

Vysoké pravidelné měsíční platby za splátky hypotéky a další výdaje na bydlením, jako jsou příspěvky do fondu oprav, vodné a stočné či energie, ale výrazně zatěžují rodinný rozpočet a znemožňují rodinám vytvářet si dostatečnou finanční rezervu.

Minimální finanční rezerva tři až šest měsíců

Ministerstvo financí doporučuje vytvořit si finanční rezervu ve výši tří až šesti měsíčních příjmů domácnosti. Finanční rezerva slouží především jako ochrana při nemoci či ztrátě zaměstnání, ale také před neočekávanými finančními výdaji, jako je například koupě nového domácího spotřebiče či oprava rozbitého auta.

REKLAMA

České domácnosti jsou na tom ale hůře. Více než polovina domácnosti, které splácejí hypotéku, nedokáže bez změny životní úrovně ze svých úspor vyžít ani tři měsíce. Tři až šest měsíců dokáže žít za stejných podmínek pouze čtvrtina domácností. Déle než rok si stejnou životní úroveň při výpadku příjmů může dopřát pouze necelých 9 % domácností s hypotékou.

Investice do nemovitosti často „vysaje“ rodinný rozpočet do poslední koruny. Navíc vyhlídky domácností vytvořit si alespoň minimální finanční rezervu se se splátkou hypotéky, která výrazně napíná rodinný rozpočet, příliš nelepší. Často jsou celkové náklady na bydlení dokonce vyšší, než rodina před podpisem hypoteční smlouvy očekávala.

„Výrazné zatížení rodinného rozpočtu se promítá do schopnosti vytvářet úspory. Celých 44 % dotázaných nedokázalo v rodinném rozpočtu ušetřit za uplynulých 12 měsíců alespoň 15 tisíc korun a nevytvořili tak ani rezervu ve výši dvou splátek hypotéky,“ doplňuje Petr Stuchlík.

Největší problém s úsporami mají lidé v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Naspořit méně než 15 tisíc korun se podařilo za posledních 12 měsíců na Moravě téměř 60 % obyvatel. Naopak nejspořivější jsou Pražané. Více než 40 % z nich dokázalo za rok vytvořit finanční rezervu větší než 45 tisíc korun. 

REKLAMA

Méně může znamenat více

Důležité je již ve fázi výběru vhodné nemovitosti zvážit, do jaké míry daná nemovitost zatíží rodinný rozpočet. Zvolit o něco levnější nemovitost může značně odlehčit rodinným financím v budoucnosti.

Kvalitní finanční poradce by měl kromě zprostředkování hypoteční smlouvy pomoci i s bezpečným nastavením rodinného rozpočtu a zpracováním detailní finanční rozvahy, která klientům pomůže vyhnout se nepříjemným překvapením v budoucnu.

„V praxi to často znamená, že naši poradci propojují své klienty již ve fázi záměru koupě nemovitosti s kolegy z realitní kanceláře ve skupině Fincentrum a hledají levnější nemovitost, která by odpovídala potřebám rodiny, ale méně zatížila rodinný rozpočet,“ uzavírá Petr Stuchlík. Na pomoc odborníka se ale spoléhá pouze 45 % lidí.

Dokonce 18 % dotázaných by dalo přednost levnější nemovitosti a nižším hypotečním splátkám, aby ulevili svému rodinnému rozpočtu. Na napjatost rodinného rozpočtu ukazuje i skutečnost, že společně s hypotečním úvěrem využívá téměř 36 % lidí kontokorent k běžnému účtu, kreditní kartu pak téměř 32 % a spotřebitelský úvěr téměř 24 % dotázaných. 

Loading

Vstoupit do diskuze 3 komentáře

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.62 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.34%

6.37%

6.27%

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%
Historie vývoje


Související články

Obrat cyklu, příliv a odliv na realitních trzích

Co se týká cen nemovitostí, čeká se růst. Aktuální prognóza ČNB naznačuje od prvního čtvrtletí tohoto roku návrat meziročního tempa růstu cen rezidenčních nemovitostí do mírně kladných hodnot. Trh s hypotečními úvěry zažil v roce 2023 útlum, objem nových hypotečních úvěrů se snížil o čtvrtinu. Trend se změnil a ČNB očekává v roce 2024 oživení […]

Text: Radovan Novotný

Foto: Shutterstock

22. 03. 2024

Hypoteční trh se postupně zotavuje

Banky a stavební spořitelny poskytly domácnostem v únoru hypotéky v objemu téměř 16 miliard Kč. Objem poskytnutých hypoték tak meziměsíčně vzrostl o 21 %. Potvrzuje se pokračující zotavování hypotečního trhu po jeho zamrznutí v druhé polovině roku 2022. Vyplývá to z aktuálních dat ČBA Hypomonitoru.

Text: redakce hypoindex.cz

Foto: Shutterstock

20. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • josef

    20 června, 2016

    ad „Ministerstvo financí doporučuje vytvořit si finanční rezervu ve výši tří až šesti měsíčních příjmů domácnosti. “

    Pokud ministerstvo opravdu toto doporucuje, tak jsou tam pekni blbci. VZDY je podstatne, jake jsou vydaje a NE prijmy domacnosti. Potrebuji totiz pokryt VYDAJE. Tj. rezervu rekneme v tri az sestinasobky VYDAJU.

    Odpovědět

  • TVK

    20 června, 2016

    Tak vzhledem k tomu, že polovina populace má problém uhradit jednorázový mimořádný výdaj 10tKč, podobné údaje jsou i v daném článku, tak je jasné, že drtivá většina populace má své výdaje v dlouhodobém horizontu na úrovni 90 procent a více vůči příjmům, tudíž je jedno, jestli se bavím o příjmech nebo výdajích, jde o stejnou částku.

    A pokud naopak někdo je výjimečně schopen naspořit více než 15 (nebo dokonce 20?)procent ze svých příjmů, tak předpokládám, že neřeší nějaké 3 nebo 6 měsíců, ale pohybuje je klidně o řád jinde.

    Odpovědět

  • kapi1234

    20 června, 2016

    Pokud se příjmy domácnosti rovnají výdajům, je asi úplně jedno, jest-li se doporučuje finanční záloha 3–6 měsíců příjmů, nebo výdajů. Zrušil bych daň z příjmu, aby platilo heslo“ pracovat se musí vyplatit“. Aby kdejaká holota neměla sociální dávky a nesmála se těm, co stávají v 5,00 h. fandím Slovensku, tak dokázali dávky snížit…

    Odpovědět