Češi rozhodně stěhovaví nejsou

Jana Zámečníková

Češi patří k národům, které se za prací jen velmi neradi stěhují. Jejich postoj částečně změnila krize. Ještě před dvěma lety bylo ochotno se přestěhovat až 70 procent Čechů. V současné době se ale opět vracíme do starých kolejí. Kolik musí zaměstnavatel nabídnout, aby Češi opustili svůj domov a přátele?

Přidejte mi hodně, přestěhuji se

Ochota Čechů ke stěhování roste s velkorysostí zaměstnavatele. Vyšší platové ohodnocení ale nedokáže přesvědčit ty zarputilejší. Průzkum společnosti Home Credit ukázal, že 27 procent dotázaných by se za vyším platem v rámci České republiky nepřestěhovalo.

Pro polovinu Čechů jsou peníze dostatečným motivem ke stěhování. 28 procent lidí je ochotno se přestěhovat v rámci Česka za dvojnásobný plat. Dokonce trojnásobný plat požaduje třetina lidí. Zvýšení platu o polovinu by stačilo 10 procentům dotázaných. Plat navýšený o třetinu by byl dostatečným důvodem ke stěhování pro pouhé dvě procenta lidí.

Jiný kraj, jiný plat

Platy se liší o tisíce korun nejen mezi kraji, ale i v jednotlivých okresech. I přesto stěhování v rámci kraje odmítá 17 procent Čechů. „Vyšší výdělek sám o sobě velkým impulsem pro stěhování pro lidi není. Skoro pětina lidí odmítá stěhování za prací i v rámci kraje, což při velikosti České republiky může být maximálně pár desítek kilometrů. Ochota ke stěhování je logicky ovlivněná výškou nabídnuté mzdy. Čím vyšší plat by lidé v novém bydlišti měli, tím spíše by přesun zvažovali,“ komentuje průzkum Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit.

Těměř třicet procent lidí by se ale přestěhovalo v rámci kraje, pokud by jejich plat vrzostl o polovinu. Na dvojnásobně vysoký plat by se nechala zlákat čtvrtina lidí. „Jak se zvětšuje vzdálenost mezi starým a novým bydlištěm, musel by být zaměstnavatel významně štědřejší, aby zaměstnance ke změně přesvědčil,“ uvedl Michal Kozub. 

Zajímavým zjištěním je, že Češi s nižšími příjmy, tedy do 10 tisíc korun měsíčně, se do stěhování příliš nehrnou. Více než 30 procent z nich se nechce stěhovat za žádnou cenu.

Mimo Evropu nikdy!

Evropu by nikdy neopustilo 70 procent lidí. Do jiné evropské země by se Češi přestěhovali pouze za trojnásobný plat. Překážkou pro mnoho lidí není jen spjatost s tradicemi, prostředím, rodinou a přátely, ale také jazyková bariéra. 

Mnoho Čechů sice našlo zaměstnání v sousedních zemích, ale stěhovat se za hranice nechtějí. Do Německa či Rakouska raději dojíždějí.

Češi jsou přikováni k rodině

Češi jsou úzce svázáni se svou rodinou a přátely. Opustit své blízké kvůli stěhování za prací odmítá polovina dotázaných. Důvodem jsou nejen rodinné vazby, ale také praktické důvody. Především mladé rodiny oceňují přítomnost širší rodiny kvůli hlídání dětí. Rodiče ale také často nechtějí brát děti z jim důvěrně známého prostředí, ze školy, od jejich kamarádů.

„Celých 17 % respondentů uvedlo, že prostě nemají rádi změny a nesnášejí stěhování. Sami se tím ale připravují o příležitost – zvlášť v regionech, kde nejsou platy příliš vysoké. Za podobnou práci by Češi mohli o pár desítek kilometrů dál získat daleko vyšší plat,“ říká Michal Kozub.

Za hodně peněz málo muziky

Pracovat pouze čtyři dny v týdnu a snížit si plat, nebo pracovat pět dní v týdnu za plný plat? Ve velkých městech dává 30 procent Čechů přednost kratšímu úvazku. Odlišný je ale názor na to, jak velké části platu by se za jeden den volna navíc vzdali.

Nejvíce dotázaných (39 procent) by se vzdalo desetiny svého platu. „Pětina z těch, kterým se idea líbí, by zachovala logický poměr a smířili by se se ztrátou pětiny výplaty. Zajímavé je, že hned třetí největší skupina lidí, 18 %, by si plat snížila jen o tři procenta. To samozřejmě vůbec není adekvátní celému dni volna,“ uvedl Michal Kozub.

Nezaměstnanost klesá, o důvod méně se stěhovat

Nezaměstnanost v České republice klesá již několik let. Ve druhém čtvrtletí letošního roku nezaměstnanost poklesla na pět procent. Míra nezaměstnanosti se tak začíná dostávat na předkrizovou úroveň. Míra zaměstnanosti dokonce poprvé od roku 1993 vzrostla nad hranici 70 procent.

I přes průměrnou pětiprocentní nezaměstnanost, může nezaměstnanost v různých okresních městech dosahovat různé úrovně. Příkladem mohou být Prachatice s nezaměstnaností 3,1 procenta a o 40 kilometrů vzdálený Český Krumlov s nezaměstnaností 6,5 procent. Ale ani tak velké rozdíly nejsou dostatečnou motivací se za prací přestěhovat.

Češi jsou konzervativní a za prací se zkrátka stěhovat nechtějí. Zlepšující se ekonomická situace a podmínky na trhu práce ještě snižují ochotu lidí za prací se přestěhovat. Jediným argumentem, který dokáže přesvědčit, jsou peníze, hodně peněz.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *