České a italské domácnosti nejsou spokojeny se svými úsporami

Monika Hrušová

Češi a Italové patří mezi nejméně spokojené Evropany, z hlediska výše naspořených peněz. Zhoršení finanční situace oproti minulému roku pociťuje dokonce 90 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu ING Bank.

Pokračující nepříznivá ekonomická situace se v loňském roce odrazila i na zhoršujícím se vnímání stavu osobních financí nás, Čechů. Trochu paradoxní situace tak nastává při výpovědích našich spoluobčanů, kteří jsou na jednu stranu nejspořivějším evropským národem, na stranu druhou však je jejich spokojenost s vlastními úsporami jedna z nejnižších,“ komentuje data z výzkumu Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR, a pokračuje: „Jako pozitivní vnímám, že růst cen a nespokojenost Čechů s osobními financemi nevede jen k negativním postojům, ale zjevně i k hlubšímu zamyšlení a konkrétním krokům v podobě vytváření rezerv. I když řada Čechů deklaruje, že se jejich finanční situace v loňském roce zhoršila, přesto se více než dvě třetiny z nich snaží spořit, ať už pravidelně nebo nepravidelně. Patříme k nejspořivějším evropským národům a i to nás řadí k jedněm z nejstabilnějších evropských ekonomik.“

Graf – Spokojenost s úsporami

ing1

Dobrý pocit z úspor má jen čtvrtina Čechů

Spokojeno je se svými úsporami podle průzkumu pouze 25 procent obyvatel. Naopak mezi nejspokojenější patří Nizomci, Nemci nebo obyvatelé Lucemburska. V těchto zemích vyhovuje výše úspor více jak polovině obyvatel.

Ekonomická krize se dotýká čím dál většího počtu lidí. Za stejnou nebo dokonce zhoršenou situaci považuje 90 procent Čechů. Jen u 9 procent se finanční situace ve srovnání s loňským rokem zlepšila. Jako nejčastější důvod zhoršení finančních podmínek lidé uvádějí růst cen, ztrátu zaměstnání a neplánované výdaje.

Je nasnadě, že se řada lidí snaží v dnešní ekonomicky nestabilní době nějak ušetřit. Jednou z možností je i snižování výdajů,“ uvádí Libor Vaníček. „Pokud se podíváme na tuto oblast, pak více než polovina Čechů i Evropanů omezovala své výdaje v oblasti zábavy a odpočinku. Bezmála polovina se jich snažila ušetřit i při nákupu oblečení. Češi pak častěji než ostatní evropské národy hledali prostor pro úspory při výdajích na telefon a internet,“ doplňuje. Shodně 31 % Čechů i Evropanů pak uvedlo, že se ve výdajích v loňském roce nijak neomezovali.

Nejvíce lidé spoří na finanční rezervy

Češi, i přesto, že nejsou ze svých úspor zrovna nadšeni, patří mezi nejspořivější národy. V České republice nějakým způsobem spoří 77 procent Čechů. Finanční rezervu třech měsíčních platů má však jen 42 procent českých domácností. Kromě Rumunů mají ostatní Evropané vytvořenou takovou rezervu častěji než Češi.

Nejčastějším důvodem spoření je právě strach z nějaké nenadálé situace, která bude vyžadovat zalovení v šuplíku nebo na spořicím účtu. Proto také 51 procent dotázaných spoří, aby si vytvořili finanční rezervu. Bydlení je až na druhém místě a své peníze si kvůli němu ukládá 35 procent Čechů a jen 31 procent Evropanů. Na třetím místě z hlediska spoření se umístila v České republice dovolená. Zbytek Evropy však daleké cesty nelákají a raději spoří na drahé zboží. Bydlení je pak u Evropanů celkem až na čtvrtém místě.

Mnohé domácnosti letos čekají ještě vyšší výdaje než v loňském roce. Připlatíme si nejen za zboží, ale také například za elektřinu, plyn a daně.

V roce 2013 se očekává další nárůst výdajů domácností kvůli zvýšení sazeb DPH a cen za bydlení a energie. Jen letos si za bydlení a DPH domácnosti připlatily o zhruba 280 korun měsíčně více a tento trend bude pokračovat i v roce příštím,“ říká Petr Dufek, analytik ČSOB.

 

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *