České stavební spoření stále slaví úspěchy

Jana Zámečníková

Česká republika se udržela na stupních vítězů v evropském stavebním spoření. S více než 3,5 miliony smluv se řadí za Německo a Rakousko. Německo sice co do počtu smluv v Evropě vede, nejrozšířenější je ale stavební spoření v Rakousku. Vedoucí postavení získalo Česko v nárůstu úvěrů ze stavebního spoření.

Evropské stavební spořitelny spravovaly podle údajů Evropského sdružení stavebních spořitelen za loňský rok více než 40 milionů smluv ve fázi spoření. Klienti měli na těchto smlouvách uloženo přibližně 202 miliardy euro a podle Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) mají půjčeno 156 miliard eur (více než 4,2 bilionu korun).

Rakousko vede v míře penetrace

Vzhledem k počtu německých obyvatel (více než 80,6 milionu) není divu, že nejvíce uzavřených smluv (29,6 milionů smluv) je právě v Německu. V rozšíření stavebního spoření je ale Německo až na druhém místě. Zatímco v Rakousku s necelými 8,5 miliony obyvateli má stavební spoření 58 procent lidí (4,9 milionů smluv), v Německu je to pouze 37 procent populace.  

Tabulka č. 1: Počet smluv o stavebním spoření ve fázi spoření

Země Počet smluv
Německo 29 591 626
Rakousko 4 894 755
ČR 3 503 349
Slovensko 948 581
Maďarsko 661 434
Rumunsko 614 581

Stavební spoření sice pochází z Anglie, kde vznikla první stavební spořitelna v Birminghamu již v roce 1775, největší tradici si ale získalo právě v Německu a Rakousku. Rozmach zažilo německé a rakouské stavební spoření především po válce.

Popularita rakouského a německého stavebního spoření vychází pravděpodobně z mentality lidí, pro které bylo již od konce války samozřejmostí mít založené stavební spoření. Motivaci střadatelů nebrání ani nízká státní podpora, která například v Rakousku dosahuje pouze 18 euro ročně. Pozitivně působí i fakt, že veškerá další státní podpora (například na zateplování) je distribuována skrze stavební spořitelny.

Šlape Východní Evropa Západu na paty?

Zatímco běžnou součástí života Němců a Rakušanů je stavební spoření již desítky let, ve Východní Evropě, v čele s Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem, se začalo rozvíjet až v polovině devadesátých let. Zatím nejkratší tradici má stavební spoření v Rumunsku, kde vzniklo v roce 2004.

V Česku mělo v loňském roce stavební spoření 33 procent populace. Ještě před několika lety se české stavební spoření přibližovalo se čtyřiceti procenty více rakouskému a vybojovalo si tak v rámci Evropy druhou příčku. V posledních letech jde ale tuzemské spoření spíše směrem k německému.

Pokles podílu stavebního spoření v Česku odpovídá vývoji legislativních změn, které původní státní podporu 4500 korun snížily na 3000 korun a následně na 2000 korun. Stavebnímu spoření nepomohlo ani zavedení povinnosti obracet se při výpovědi smlouvy nezletilců na opatrovnický soud. Tato povinnost byla ale v dubnu letošního roku zrušena. I přesto se dá stále říci, že stavební spoření má téměř každá česká domácnost.

České prvenství v úvěrech

V oblasti poskytování úvěrů zaznamenalo Česko z evropských zemí největší nárůst. Tuzemské stavební spořitelny poskytly úvěry za téměř 49 miliard korun. Úvěry v Česku tak rostly po přepočtu Evropského sdružení stavebních spořitelen na eura o čtvrtinu, na Slovensku a Maďarsku zhruba o pětinu.

,,Je viditelné, že poptávka po úvěrech v roce 2015 rostla nejrychleji v takzvaných nových zemích stavebního spoření. Jde o regiony, kde je vyšší míra zanedbání bytového fondu než na západě,“ uvedl tajemník AČSS Jiří Šedivý.

Tabulka č. 2: Meziroční růst / pokles objemu poskytnutých úvěrů1)

Země

Růst úvěrů

Česká republika

25,80 %

Slovensko

20,80 %

Maďarsko

19,40 %

Německo

14,40 %

Rumunsko

12,10 %

Rakousko

9 %

Chorvatsko

-19,50 %

1) Údaj o meziroční změně je u zemí mimo eurozónu zkreslen kurzovými pohyby, Evropské sdružení stavebních spořitelen převádí všechny údaje na eura. Meziroční růst úvěrových obchodů v ČR byl 22 %.

Stavební spořitelny věří v novou renesanci a v opětovný růst zájmu o stavební spoření již v letošním roce. První čtvrtletí zatím přílišný optimismus v objemu nově uzavřených smluv neukázal, došlo k meziročnímu poklesu o 12 procent. Mnohem příznivěji se vyvíjely úvěry. Tuzemské stavební spořitelny poskytly úvěry za 10,2 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 11 procent. 

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *