Neděle 22. ledna. Svátek má Slavomír.

Dědickém právo v novém: Co jsou vedlejší doložky v závěti?

hrbitov, kříž, náhrobní kámen

Zbyněk Drobiš

Nový občanský zákoník opětovně zavedl úpravu vedlejších doložek v závěti, které umožňují zůstaviteli lépe upravit jeho poslední přání. Jaké jsou druhy vedlejších doložek a jaké vedlejší doložky jsou nepřípustné?

Cílem nové úpravy dědického práva dle nového občanského zákoníku je ochrana poslední vůle zůstavitele a zájem na respektování a realizace jeho přání. Vedlejší doložky v závěti jsou jedním z institutů, které posilují pořizovací volnost zůstavitele.

Druhy vedlejších doložek v závěti

Nový občanský zákoník stanovuje, že zůstavitel může v závěti uvést podmínku (např. úspěšného ukončení studia dědice), doložení času (např. pozdější nabytí pozůstalosti než smrtí zůstavitele), nebo příkaz (např. oprava střechy domu zůstavitele). Účelem vedlejších doložek je omezení dědice, který nenabývá své dědictví bez dalšího, ale je omezen určitou doložkou vymezenou zůstavitelem. Dědic tak musí splnit nějakou podmínku, vyčkat na uplynutí času nebo něco vykonat, aby vzniklo jeho dědické právo.

Dle právní úpravy účinné až do konce roku 2013 neměly podmínky připojené k závěti právní důsledky, jelikož původní občanský zákoník vycházel z konceptu omezení dispozičních oprávnění zůstavitele s jeho majetkem. K tomuto důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku: „Totalitní přístup opovrhující vůlí zůstavitele standardní občanské zákoníky neakceptují. Osnova se tedy přiklání k obvyklému modelu, při němž rozhoduje, že to je zůstavitelův majetek, o němž je pořizováno, a že to je i jeho respektabilní vůle, kterou projevuje, jak má být s jeho majetkem po jeho smrti naloženo.“

Tip: Dědické právo doznalo podstatných změn s účinností nového občanského zákoníku a problematika dluhů v dědictví není výjimkou. Jak tedy předejít předluženému dědictví? Jaké zákonné instituty můžeme využít k ochraně před předluženým dědictvím? Čtěte v článku „Dědické právo v novém: Pozor na dluhy potápějící dědice!“. 

Zakázané vedlejší doložky

Volnost zůstavitele při využití vedlejších doložek v závěti není absolutní. Nepřihlíží se k vedlejším doložkám, které směřují jen k zřejmému obtěžování dědice ze zjevné zůstavitelovy svévole (vymezení povinnosti dědice opustit své zaměstnání nebo ukončit studium, či stát se členem politické strany).

Také se nepřihlíží k vedlejší doložce, která zjevně odporuje veřejnému pořádku (povinnost dědice podporovat nezákonnou organizaci) nebo je nesrozumitelná. Posouzení zřejmého obtěžování dědice je nutné vztahovat ke znalosti konkrétních okolností a osobě zůstavitele a dědice.

Rozvedeš se, nebo nebudeš dědit

Nebude se přihlížet ani k takové vedlejší doložce, ve které by zůstavitel uložil dědici, aby uzavřel či neuzavřel manželství, setrval v manželství nebo jej zrušil. Zůstavitel by měl povolat v závěti také vykonavatele závěti, kterým by měla být osoba, které dědic důvěřuje, že dohlédne na splnění jeho posledních přání a realizaci vedlejších doložek.

Vzhledem k významu vedlejších doložek v závěti buďte aktivní a informujte se o svých právech u notáře nebo vyhledejte právní pomoc advokáta. 

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *