Developeři straší růstem cen kvůli ekologii

Jana Zámečníková

Od roku 2020 se budou stavět pouze domy s nulovou spotřebou. Nové standardy by měly snížit energetickou náročnost budov a potažmo majitelům náklady na jejich provoz. Někteří developeři se ale ohání výpočty a varují před růstem cen energeticky úsporných bytů.

Povinnost stavět budovy s „téměř nulovou spotřebou“ ukládá evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II). Od roku 2018 se bude tato povinnost týkat velkých bytových domů, menších od roku 2019 a rodinných domů od roku 2020.

Definice „téměř nulové spotřeby“ by měla primárně vycházet z požadavků, které jsou dnes kladeny na pasivní domy. Pasivních domů je v Česku zatím pouze několik set, ale jejich počet každým rokem roste. V Evropě jich napočítáme více než 32 tisíc.

Cílem energeticky úsporných budov je snížit celkovou spotřebu energie. Podíl budov na celkové spotřebě dosahuje v Evropské unii 40 procent a s další výstavbou navíc dále roste. Spotřeba energie na vytápění budovy s téměř nulovou se pohybuje v rozmezí 30 až 70 kWh/m2 za rok. Běžný nízkoenergetický dům spotřebuje 50 kWh/m2 za rok a energeticky pasivní dům maximálně 15 kWh/m2 energie za rok. Spotřeba standardní novostavby je přitom v rozmezí 80 až 120 kWh/m2 za rok.

Někteří developeři straší růstem cen

Podle některých developerů se ale výstavba energeticky úsporných budov prodraží. Energetická úspora nepokryje náklady na pořízení a promítne se do cen bytů. Společnost Ekospol pro výpočet výhodnosti energeticky úsporného bytu použila byt o rozloze 57 m2 z projektu na Barrandově, jehož stavba začala v letošním roce.

Porovnali jsme současné náklady na vytápění a srovnali je s náklady na vytápění při splnění energetických standardů platných po 1. lednu 2018. Zohlednili jsme také vyšší cenu energeticky úsporného bytu, která kvůli nutnosti instalovat rekuperační a ventilační jednotku včetně rozvodů, použít silnější zateplení a trojskla vzroste zhruba o 15 procent. U tohoto konkrétního bytu by tak klient připlatil navíc skoro půl milionu korun,“ vysvětluje způsob výpočtu generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.

Podle společnosti Ekospol zaplatí klient desítky tisíc korun ročně navíc. „Uvažovali jsme, že zájemce o byt má pouze deset procent vlastních peněz, zbytek chce financovat hypotékou s dvacetiletou splatností. Při standardních podmínkách by ročně zaplatil o dvacet tisíc korun více, a to i při započítání úspory na vytápění bytu. Jakýkoliv ekonomický přínos tak velmi rychle spolkne banka vyžadující vyšší splátky,“ upozorňuje Evžen Korec. Dodatečné náklady podle něj představuje také drahý provoz, údržba a pravidelná výměna filtrů, které přijdou na další tisíce korun.

Zkušení developeři problém nemají

Zkušeným developerům by podle ředitele aliance Šance pro budovy Petra Holuba nové standardy problém dělat neměly: „Chápu, že někteří developeři nemají s výstavbou energeticky kvalitních budov dostatečnou zkušenost, a pokud by se do ní pustili, je klidně možné, že je postaví i o 15 procent dráž a navíc se složitými technologiemi náročnými na údržbu. Stavitelé, kteří mají s energeticky úspornou výstavbou zkušenosti, jsou ale schopni úspornou budovu postavit za de facto stejné ceny jako nejhorší stavbu, která ještě splní současnou českou normu. Je to pod úrovní rozdílu, který je dán třeba lokalitou nebo dražšími kachličkami do koupelny.“

Většina developerů a stavebních firem již energeticky úsporné budovy staví. „Energeticky úsporný provoz patří k žádaným výhodám pro nové bydlení. Poptávka se navíc zvětšuje. Jednak díky osvětě a také rozšiřující se nabídce takových bytů. Naše standardy už nyní odpovídají tomu, co bude v Česku u bytových domů s energeticky vytápěnou plochou větší než 1 500 m2 povinné od roku 2018. Také proto se našich zákazníků uvedená norma nedotkne. V případě zbytku trhu by se mohlo jednat o cenové zvýšení zhruba o 15 procent,“ říká Marcel Soural, předseda představenstva Trigema. 

Jan Řežáb ze společnosti JRD problém ve stavbě nízkoenergetických budov také nevidí: „Stavebně a technicky jsme se naučili používat jednoduché typizované prvky, takže se dá říct, že chytře postavená pasivní budova je levnější než hloupě postavená energeticky nekvalitní budova. Náklady na energie budou však pro naše klienty čtvrtinové a v běžném užívání bytu to jeho majitelé ani nepoznají, tedy kromě toho, že mají neustále čerstvý vzduch a prostředí bez vlhkosti a mikrobů.“

A podobného názoru je i Leoš Vzalík ze Skansky: „Podle nás jde o správnou cestu využití již běžně dostupných technologií. Navíc česká vyhláška je nastavena tak měkce, že s ní nebudou mít problémy ani developeři specializující se na méně kvalitní výstavbu.“

Úspornému bydlení nahrává i růst cen energií

Energeticky úspornému bydlení navíc nahrává i růst cen energií v posledních letech. Ekonom Miroslav Zámečník vypočítal, že při 3% reálném růstu cen energií by přínosy přechodu na nízkoenergetické standardy měly dosáhnout 223 miliard korun.

„Pokud energie bude zdražovat rychleji, což se může dobře stát, přínosy exponenciálně rostou. Vychází z vícenákladů, které výstavba pasivního domu zatím vyžaduje. Tyto zvýšené investiční náklady by měl pomoci stavebníkům překonat stát sadou chytrých finančních podnětů. Vzhledem k mnohočetným přínosům se státu tato podpora velmi vyplatí,“ říká Petr Holub.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

2 komentářů k článku “Developeři straší růstem cen kvůli ekologii”

  1. mikus napsal:

    Ekonom Zámečník? Růst cen energií za poslední 3 roky? Podívejte se prosím na burzu. Poslední 3 roky ceny jen a jen klesaly.

  2. Tomáš Prčík napsal:

    Zaběhnout stovku za deset vteřin

    Já bych se tady EU a požadavku na stavbu výhradně pasivních domů zastal.

    Jde totiž o to, že když chcete postavit pasivní dům, tak ho musíte postavit kvalitně a hlavně smysluplně.

    Je to stejné jako s běháním: když víte, že někdo zaběhne stovku za deset vteřin, pak je s jistotou fit. Na další se ptát nemusíte.

    Stejně je to u budov: když dáte podmínku pasivního standardu, zbytek už řešit nemusíte: víte, že celá stavba je fit.

    Naopak: podle mě až s požadavkem na (již platící) požadavek na nízkoenergetických standard nově stavěných budov si mohou být klienti konečně jistí, že si nekoupí zfušovaný byt, ve kterém plesniví okna, rohy místností, a podobně.

    Takže, i pro kupující je požadavek na pasivní standard podle mě jednoznačný krok vpřed.

    Navíc, masivnějším používáním technologií potřebných pro pasivní budovy se tyto technologie (jak všechny technologie) zlevní.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *