Dosáhne povodeň až k vašemu domu?

Česká asociace pojišťoven a společnost Intermap Technologies představily svůj společný projekt veřejně přístupných elektronických povodňových map České republiky. Podívejte se, zda váš dům nestojí v povodňové zóně.

Mapy povodňových zón, tak jak je zveřejnila Česká asociace pojišťoven ve spolupráci s Intermap Technologies na svých webových stránkách, dosud mohly využívat pouze členské pojišťovny. Klienti pojišťoven díky zpřístupnění aplikace mají možnost pojišťovnám tak trochu nahlédnout pod pokličku a zjistit na základě čeho pojišťovny vyhodnocují riziko povodně v konkrétní lokalitě.

Vývoj systému povodňových map

Prvním impulzem pro vznik povodňových map byly záplavy na Moravě v roce 1997. Rozsah pojistných škod neměl v moderní historii českého pojišťovnictví obdoby a pojišťovny, bez detailní znalosti potenciálních škod ve svých portfoliích, potřebovaly nástroj na správu povodňových rizik. V té době společnost MultiMedia Computer, předchůdce Intermap Technologies, vytvořila první nástroj – Mapu rizikových území.

Po pěti letech, v roce 2002, však další ničivá povodeň postihla území Čech a mezi pojišťovnami a jejich zajišťovnami (pojišťovny pojišťoven) to začalo vřít. Zajišťovny začaly po pojišťovnách vyžadovat dokonalejší nástroje pro řízení rizika vzniku škod způsobených povodní nebo záplavou. Na  základě zkušeností pojišťoven z povodní v roce 2002 a s využitím technologie GIS vytvořila společnost Intermap Technologies jeden z nejdokonalejších systémů, podobného typu, v Evropě. Na vývoji systému se také podílela švýcarská zajišťovna SwissRe, díky které systém mimo jiné umožňuje také modelování pravděpodobnostních zón záplav.

V současné době disponují podobně přesným nástrojem pouze pojišťovny v Rakousku, Německu, ve Velké Británii a na Slovensku.

Rozčlenění území do povodňových zón

Mapové podklady použité v aplikaci pokrývají celé území České republiky a jsou zde vyznačeny povodňové zóny pro všechny řeky, říčky i větší potoky (více než 620 toků). 210 největších měst České republiky je navíc podrobně zmapováno v měřítku 1:10 000. Systém elektronických map rozděluje Českou republiku do 4 zón podle pravděpodobnosti rizika výskytu povodně. 

Specifikace povodňových zón 

1 – zóna se zanedbatelným rizikem povodně

2 -  zóna s nízkým rizikem povodně (území tzv. 100-leté vody)

3 – zóna se středním rizikem povodně (území tzv. 50-leté vody)

4 - zóna s vysokým rizikem povodně (území tzv. 20–leté vody)

Součástí informačních materiálů, které Česká asociace pojišťoven v souvislosti se spuštění avizovaného portálu zveřejnila jsou statistiky o rozložení jednotlivých povodňových zón podle krajů ČR. Jak je z grafu číslo 1 patrné, mezi regiony s největším procentem rizikových zón patří Zlínský a Olomoucký kraj. Naopak nejméně rizikovou oblastí je Hlavní město Praha. 

Graf 1: Rozložení jednotlivých povodňových zón podle krajů (v %)
 

Jak s povodňovými mapami pracovat?

Systém elektronických map povodňových zón zájemci naleznou na webových stránkách Česká asociace pojišťoven (www.cap.cz). Samotné vyhledávání lokality, která vás z pohledu rizikovosti záplavy zajímá, lze provést buď zadáním přesné adresy nebo skutečným vyhledáváním prostřednictvím interaktivní mapy. Skutečnost, zda se konkrétní nemovitost nachází v záplavové zóně, značí na mapě modré zabarvení oblasti, přičemž úrovni rizika odpovída intenzita modrého zabarvení hledané lokality.

Obrázek 2: Náhled webové stránky
 

Pokud však má návštěvník zájem o bližší informaci o zařazení lokality do konkrétní povodňové zóny může prostřednictvím elektronického formuláře zažádat o tzv. "Rizikovou zprávu". Jak to funguje? Návštěvník formou SMS pošle žádost o autorizační kód, který následně vkopíruje do přihlašovacího formuláře.  Výsledkem je informační list - Riziková zpráva, o pojistném nebezpečí povodně na uživatelem zvolené adrese. Tuto zprávu si klient může stáhnout ve formátu PDF. Cena za tuto službu činí 59 Kč.

Obrázek 1: Náhled výsledné "Rizikové zprávy"



Povodňové mapy mohou být přínosné jak pro občany (při rozhodování o koupi či stavbě nemovitosti), tak pro realitní kanceláře, developery, průmyslové podniky a samotné obce a města (podkladové informace při tvorbě územního plánu).

„Asociace se rozhodla zpřístupnit veřejnosti systém, s nímž doposud pracovali při posuzování rizika povodní a kalkulaci cen pojistného u majetkového pojištění výhradně členské pojišťovny ČAP. Lidé tak dostávají do rukou identický nástroj a mohou si například při koupi nemovitosti na celém území České republiky zjistit nebo ověřit, v jaké lokalitě se objekt nachází a jak jej bude možné pojistit,“ vysvětluje výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora.

Dům či byt v povodňové zóně má vliv na výši pojistného

Téměř všechny pojišťovny, které nabízejí pojištění majetku na českém trhu, povodňových map využívají již od roku 2003. Rozdíly jsou však ve způsobu jejich využití. Některé pojišťovny promítají údaj o rizikové zóně přímo do ceny pojistného, jiné upravují výši limitu ročního plnění nebo spoluúčasti v závislosti na zóně, případně požadují určitá opatření na zabezpečení majetku pro případ povodně. Přitom obecně platí, že nemovitosti umístěné ve 4. rizikové zóně pojišťovny již zpravidla odmítají pojišťovat.  

Máte však dojem, že vaší nemovitosti se povodně netýkají a pojišťovna vám k pojistnému neoprávněně účtuje rizikovou přirážku případně vaši nemovitost odmítla pojistit? Potom vám nezbyde, než s pojišťovnou začít vyjednávat a případně si vyžádat návštěvu risk managera pojišťovny přímo v místě vašeho bydliště resp. v místě kde stojí nemovitost, kterou hodláte pojistit. Což potvrzuje také Tomáš Síkora z České asociace pojišťoven, který uvádí: "Jednotlivé pojišťovny se však nechovají k mapám rizika povodně jako k něčemu neměnnému. Předloží-li klient pojišťovně relevantní argumenty svědčící proti mapám v daném místě, pojišťovna je zpravidla akceptuje."