Hypotéka jsou peníze vytvořené z ničeho!

Zdroj: sxc.hu

Radovan Novotný

Peníze se vytváří z dluhu, tedy z ničeho, banky nám tyto peníze půjčují a nechávají si je vracet i s úroky. Tento konspirativně vyznívající popis úvěrování ovšem zapomíná na podstatné souvislosti – peníze se jíst nedají.

Nákup na dluh a finanční či kapitálové trhy, umožňující směnu v čase

Řekněme, že jsme v situaci, kdy dnes potřebujeme zaplatit za svůj vysněný byt a víme, že již zítra můžeme po troškách splácet. Abychom svůj sen uskutečnili, potřebujeme najít někoho, kdo má přebytky a bude ochoten jít do toho a dohodnout se.

Pokud ale dáme inzerát, že si hodláme najít toho, kdo peníze půjčí, jen stěží najdeme někoho, kdo bude mít přesně sumu, kterou potřebujeme. I kdyby se poštěstilo, jen stěží nám bude chtít půjčit na tak dlouhou dobu, jak potřebujeme. Ten kdo by nám takto půjčil, by nesl riziko, že nebudeme moci nebo chtít splácet – můžeme se pominout na rozumu, může se nám stát nějaká nehoda, nebo náš život nečekaně skončí. Když nastoupí nejčernější scénáře, své peníze možná už nikdy neuvidí a spláče nad výdělkem.

Naštěstí ale existují finanční trhy a kapitálové trhy, které umožňují směnu v čase, zprostředkují půjčování peněz mezi dlužníky a věřiteli, a umožní pojistit nebo rozložit rizika. Díky tomu, že existují hypoteční úvěry, může i vcelku nemajetný kupující s perspektivou budoucích příjmů dosáhnout na vlastnictví nemovitosti svých snů.

Jako protihodnotu dlužník nabídne podíl na svých budoucích pracovních a jiných příjmech. Jinými slovy, máte-li na akontaci, jste práceschopní a produktivní život máte před sebou, je pravděpodobné, že se najdou finanční instrumenty, díky kterým k vám půjčené peníze doputují. Samo sebou to nebude zadarmo, vrátíte to i s úroky – zaplatíte jakési nájemné z peněz, které jste si pronajali.

Obr. 1: I vcelku nemajetná osoba může koupit nemovitost. Vlastnictví na dluh je umožněno vznikem finančního majetku – hypotékou v portfoliu banky, případně úvěrovými cennými papíry, jako jsou hypoteční zástavní listy.

uverovani-01

Přebytečné peníze a skutečnost, že úvěry se jíst nedají

Veškeré rozpůjčované peníze odrážejí v danou chvíli přebytečné peníze – stěží by půjčující (věřitelé) byli ochotni financovat půjčky, pokud nemají zajištěno uspokojení svých, v daném okamžiku existujících finančních potřeb.

Právě díky instrumentům finančních a kapitálových trhů mohou být všechny aktuálně přebytečné peníze svěřeny finančním zprostředkovatelům, kteří vytvářením různých finančních instrumentů umožňují převádět kupní sílu peněz z dneška do budoucna. Podobně všem těm, kterým se peněz nedostává, a mají dostatečné kreditní skóre a důvěryhodnost, zase finanční zprostředkovatelé umožní využít finančních instrumentů, umožňujících vyřešit jejich potřeby dluhového financování.

Když si půjčíme peníze, půjčujeme si vlastně to, co za ně dá koupit – ať už to co lze spotřebovat (spotřební úvěr), nebo to, co představuje investici (třeba právě hypotéka). Vše vypadá tak, že když banka povolí úvěr, dává svému klientovi v případě neúčelového úvěru poukaz na tolik a tolik věcí, v případě hypotéky dává poukaz na nemovitost.

Zdánlivě to vypadá, že úvěr je něco, co lze jíst a pít, případně že rozšíření nebo omezení úvěrů zvýší nebo sníží existující majetek a blahobyt. Jenže úvěr samotný a související finanční instrumenty nejsou něčím, z čeho lze stavět domy, silnice, dělat rekonstrukce, nebo co se může jíst, pít a jinak konzumovat. Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to, že přepsáním číslice 1 na 2 je možné zdvojnásobit množství konzumovatelných hodnot, dostupných v dané zemi v daném čase.

Zkušenosti říkají, že dům na dluh se staví ze skutečných cihel, které musí někdo vyrobit a za získané peníze zaplatit to co se při výrobě spotřebovalo. Ti kdo na stavbě pracují, chtějí výplaty, za které nakupují reálné potraviny a jiné k životu potřebné věci, ti kdo dodali stavební materiál, potřebují tržby, aby vyplatili své dodavatele a pracovníky.

Úvěr se jíst nedá, úvěr musí být krytý penězi, kterým lidé důvěřují a které jsou ochotní vyměnit za svou práci a jiné směňované hodnoty. V udržitelném systému získání úvěru a schopnost nakupovat na úvěr nebude znamenat nic jiného, než že poskytovatel úvěru nabyl přesvědčení, že někdy v budoucnu dlužník vše nahradí penězi, které získá díky své práci, svému majetku a dalšími způsoby.

Úvěrové cenné papíry, které jsou finančním majetkem

Úvěrovat nás nemusí jenom banka, úvěrovat nás může třeba i kolegyně, která nám půjčila stovku na oběd. Je pravděpodobné, že kolegyně v nás má důvěru a u tak malé částky od nás nebude vyžadovat jakýkoli dlužní úpis. Při větší sumě peněz ale existuje pojistka úvěru v podobě směnky.

My jako dlužníci směnku podepíšeme, a náš úpis slouží jako soudně vymahatelný důkaz, který nás jednou po splatnosti donutí, abychom zaplatili nebo vyhlásili úpadek. Důležité je, že ve stanovený okamžik musíme zaplatit komukoli, kdo směnku předloží. Směnka je totiž úvěrový cenný papír, který může kolovat přímo „z ruky do ruky“.

Věřitelské právo existuje již od středověku, již tehdy začaly vznikat přenosné ceniny – směnky nebo papíry na řad. Papír na řad je kusem papíru, tedy listinný cenný papír, který může měnit svého vlastníka předáním a převodem rubopisem (indosamentem). Na zadní straně se na rub se napíše něco jako „místo mne zaplaťte na řad Josefu Novákovi“.

Rubopis obdivuhodným způsobem zjednodušil vyrovnávání závazků a umožnil platit bez peněz pouhým převodem cenného papíru. Od okamžiku vzniku úvěrových cenných papírů byla uvedena v pohyb nesmírná bohatství, vytvořená jakoby z ničeho. Toto jmění obíhající v podobě cenných papírů se stalo předmětem obchodování na finančních a kapitálových trzích, které bylo dříve nepředstavitelné.

Zavedení úpisů ztělesňujících kapitál usnadňuje nejenom prodej, půjčky a splácení, ale má magický důsledek: zdvojnásobují majetek (kapitál). Konkrétní hmatatelný majetek pak může být zdánlivě najednou použit dvěma subjekty.

Při prodeji nemovitosti je třeba kapitál v podobě nemovitosti převeden na dlužníka, a nový kapitál, v podobě hypotečních cenných papírů hledá věřitele, kteří by do nich investovali. Svou hodnotu má jak nemovitost, tak příslušné cenné papíry.

Takto se zdá, že půjčka má zázračnou moc, vytvořit z jednoho dva kapitály a rozhojnit existující jmění. Ve skutečnosti dochází ke znásobení jmění jen opticky, dluhopis má hodnotu jen tehdy, bude-li oceněn natolik, nakolik jiný subjekt bude ochoten za tento cenný papír zaplatit.

Anketa: Máte hypotéku?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

2 komentářů k článku “Hypotéka jsou peníze vytvořené z ničeho!”

  1. kiwii.cz napsal:

    Kdo si zaplatil tyhle bláboly?!

    Autor článku vytvoří hypotézu a následně předkládá argumenty, které s danou hypotézou nijak nesouvisí.
    SAMOZŘEJMĚ, ŽE JDE (VĚTŠINOVĚ) O PENÍZE VYTVOŘENÉ Z NIČEHO!
    Autor sugeruje, že aby mohl vzniknout úvěr, musí existovat věřitel. Což se v systému nekrytých měn a frakčních rezerv nesmysl. Pro zájemce, kteří považují i odborné ekonomické články za konpirační, nechť nahlédnou přímo do výročních zpráv bilancí bankovních institucí. Ev. konzultujte způsob vzniku a krytí státního dluhu (např. na miniterstvu financí).
    Můžete mi ukázat banku, které má více vkladů, než poskytnutých úvěrů? Kapitálová přiměřenost západních bank je od 3% do 18%!!! ČR je na tom nejlépe, viz: https://www.cnb­.cz/cs/faq/jak_jsou­_na_tom_banky­.html
    Zkuste jít do banky a půjčít si s tím, že poskytnete jako zájištění pouze 18% půjčky?
    Pro zájemce zkuste google, anebo čtěte:
    http://www.libinst.cz/Fi­les/KqLFy4r2/pro­file/2618/rot­hbard_penize.pdf
    http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ban­kovnictví_čás­tečných_rezerv
    http://www.ep­shark.cz/clan­ky/201405/c201405c05­.php

    1. Petr napsal:

      Re: Kdo si zaplatil tyhle bláboly?!

      Většina bank má více vkladů, než poskytnutých úvěrů.
      Kapitálová přiměřenost je poměr mezi kapitálem a objemem úvěrů (nikoli poměr mezi objemem vkladů a úvěrů)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *