Úterý 28. března. Svátek má Soňa.

Insolvenční zákon: Nečekejme převrat. Naštěstí

Past na peníze - bankovky

Luboš Smrčka

Otázka zní, zda bude rok 2017 v oblasti insolvenčního práva převratný. Nebude. Naštěstí nebude. Principy insolvenčního zákona jsou nastaveny správně a na těchto principech se nic nemění. Nebo téměř nic. Ty změny, které jsou v legislativním procesu zaneseny, jsou povětšinou (dle mého názoru) pozitivní.

Je třeba správně vnímat stav, že ve hře jsou v dané době dvě novely insolvenčního zákona – ta první byla schválena Poslaneckou sněmovnou včetně některých pozměňovacích návrhů a principů, které pomohlo připravit Centrum restrukturalizace a insolvence pracující při Vysoké škole ekonomické v Praze. Návrh prošel Senátem a prezident ho podepsal 14. února 2017. Zájemci si mohou text Sněmovního tisku 785 pročíst na stránkách PSP. (ZDE)

Revoluce v insolvenčním právu?

Zde bych zmínil jednu úpravu, kterou opravdu lze považovat za určitou revoluci v insolvenčním právu – jde o zásah do § 3 IZ a vložení ustanovení o tak zvané „mezeře krytí“ jako negativní domněnce úpadku z důvodu platební neschopnosti. Považuji ji za významné zpřesnění definice úpadku dle insolvenčního zákona a pokud se praxe naučí s tímto instrumentem, který je v jisté míře přejat z německé insolvenční praxe, správně pracovat, mělo by to vést k jistě kýženému stavu.

Na jedné straně bude odbourána možnost prodlužovat neoprávněnou dispozici dlužníků s majetkovou podstatou díky nerelevantní argumentaci, často podložené velkým množstvím dokumentů, které oddalují rozhodnutí insolvenčních soudů o jejich úpadku. Na druhé straně budou subjekty vstupující do insolvenčního řízení disponovat možností účinné a rychlé obrany v případě neoprávněných insolvenčních návrhů. Z mého osobního pohledu jde o jisté vítězství, neboť podobné změny navrhoval již vědecký tým Výzkum insolvence v roce 2013 a beru to jako výsledek naší dlouhodobé práce a snahy.

Podstatou nového pohledu na osvědčování úpadku, resp. na osvědčování platební neschopnosti dlužníka je negativní domněnka úpadku, spočívající v zavedení nového pojmu mezera krytí, která nesmí být vyšší než 10 % rozdílu mezi splatnými peněžitými závazky a disponibilními prostředky dlužníka. Na detailnější vysvětlení změny zde není dostatečný prostor, tedy jenom tolik: do insolvenčního zákona vstupuje znovu o něco více „ekonomiky“, když důraz na posuzování úpadkového stavu je posunován směrem ke skutečné likviditě podnikatelského subjektu.

Šikanózní návrhy ze strany věřitelů

Další podstatná změna jde proti šikanózním návrhům ze strany věřitelů či v této souvislosti mnohdy spíše domnělým věřitelům – soud získává podle nového § 100a možnost nezveřejnit insolvenční návrh a uskutečnit základní ověření jeho validity. Jde o jistý zásah do jinak pevné zásady transparentnosti a publicity spisu. Pokud se ale s tímto nástrojem soudy naučí správně pracovat, bude to důležité pro zamezení zneužívání insolvenčního zákona.

Podobně můžeme vnímat i změnu § 128a a zvýšení pokuty ze současných maximálních 50 tisíc korun na půl milionu korun. Znovu bych to nazval prosazením „více ekonomiky“ do zákona. Pokuta se dostává do lepšího vztahu k míře potenciálního prospěchu navrhovatele, pokud tento sleduje návrhem nečestný záměr.

Zpřísnění činnosti pro tak zvané „oddlužovací kanceláře“ vítám, stejně tak i některé změny v práci insolvenčních správců – i když zde jistě mohou být velmi relevantní i jiné názory.

Druhá novela, kterou letos lze očekávat, se týká prolomení hranice 30 procent uhrazených pohledávek v oddlužení. To je velké téma na samostatnou diskusi a ta teprve musí v následujících měsících proběhnout.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *