Jak stavební spořitelny poskytují úvěry

Smyslem stavebního spoření není nabízet výhodný spořicí produkt. To je jen nástrojem k získání finančních prostředků pro poskytování úvěrů. Dlouhodobost stavebního spoření umožňuje stavebním spořitelnám snadněji řídit příliv a odliv finančních prostředků se stabilní cenou a díky tomu mohou poskytovat úvěry se stálou úrokovou sazbou.

Státní příspěvek ve stavebním spoření hraje jedinou roli: Lákat ke spoření klienty. Nemusí čerpat úvěr, naopak, kdyby každý klient stavební spořitelny úvěr požadoval, systém by se zpomalil a zablokoval – na řádný úvěr ze stavebního spoření by tak lidé čekali neúměrně dlouho. Státní příspěvek umožňuje stavebním spořitelnám nabízet nižší úrokovou sazbu z vkladů, než by klienti požadovali za stejných podmínek bez ní. A nízká úroková sazba z vkladů znamená nízkou úrokovou sazbu z úvěrů.

Úroková sazba řádného úvěru ze stavebního spoření je zakotvena ve smlouvě o stavebním spoření a klient, který chce v budoucnosti čerpat úvěr, ví, jaké bude platit úroky již od uzavření smlouvy. Úvěrová sazba přitom nesmí být vyšší než sazba z vkladů o více než 3 procentní body.

V současné době jsou úrokové sazby úvěrů ze stavebního spoření, a to jak řádných, tak překlenovacích, vyšší než úrokové sazby hypoték, které v posledních měsících lámou jeden rekord za druhým. V dobách vysokých úrokových sazeb z hypoték jsou ale úvěry ze stavebního spoření levnější. Plní tak stabilizační roli a lidé si mohou vždy zvolit, zda využijí spíše hypotéku, nebo je pro ně výhodnější stavební spoření.

Tip: Komu se vyplatí stavební spoření?

Stavební spoření má ale i své nevýhody. V prvé řadě je drahé: Ze společné kasy na něj vyplácíme částky přesahující 10 mld. Kč ročně. V objemu státního rozpočtu se sice nejedná o největší položku, ale přesto zvyšuje státní deficit, za který platíme podle aukce českých státních dluhopisů úrokem ve výši 3,85 %. Častá otázka tak zní: Vyplatí se státní podpora stavebního spoření?

Při vzniku stavebního spoření si stát kladl za cíl podporu rozvoje a opravy bydlení. Proto je také účel úvěrů ze stavebního spoření striktně vymezen. Dlouhou dobu ale byl podíl úvěrů na bydlení na vkladech minimální. To se ale mění a v prvních dvou čtvrtletích letošního roku dosahoval 68,8 %^[1]. A jak jsou činné jednotlivé stavební spořitelny?

Tabulka 1: Podíl úvěrů na vkladech

Zdroj: Stavební spořitelny k 31. 10. 2011 (MPSS k 30. 9. 2011); AČSS k 2q 2011

Je velký rozdíl mezi řádným úvěrem ze stavebního spoření, na který musí klient čekat minimálně 2 roky, naspořit podle jednotlivých stavebních spořitelen 35 až 50 % cílové částky a dosáhnout dostatečně vysokého hodnotícího čísla, a překlenovacím úvěrem, který si může klient vzít hned. V praxi nárok na přidělení řádného úvěru vzniká buď přibližně po pěti letech spoření, nebo musí klient naspořit výrazně více, než kolik činí minimální hodnota.

Podíl řádných úvěrů podle počtu přesahoval v součtu všech stavebních spořitelen 57 %. Většina úvěrů tak byla poskytnutých jako řádný úvěr. Jejich objem byl ale výrazně nižší než objem překlenovacích úvěrů, když dosahoval pouze 18 % celkového objemu poskytnutých úvěrů. Rozdíly jsou ale i mezi jednotlivými stavebními spořitelnami.

Tabulka 2: Podíl řádných a překlenovacích úvěrů

Zdroj: Stavební spořitelny k 31. 10. 2011 (MPSS k 30. 9. 2011); AČSS k 2q 2011

Úvěry stavebních spořitelen míří především do rekonstrukcí a modernizací (44 %^[2]). Rekonstrukce jsou zpravidla méně finančně náročné než pořízení bydlení a stavební spoření bývá pro tyto účely nejvhodnějším řešením zejména díky možnosti získání úvěru bez zástavy nemovitosti. Druhým nejvýznamnějším účelem je pořízení staršího domu či bytu (29 %), kde slouží úvěr ze stavebního spoření často jako doplněk hypotéky. Následuje koupě nového bytu či výstavba domu (11 %). Ostatní úvěry (16 %) jsou poskytnuty na jiné účely, zejména na refinancování např. hypoték či jiných úvěrů ze stavebního spoření.