Jak vybírat realitního makléře

Zdroj: sxc.hu

Robert Sommer

Realitní kancelář či samostatný realitní makléř může pomoci při prodeji či pronájmu nemovitosti. Potřebujete ho ale? A pokud ano, jak správně realitního makléře vybírat?

Realitní činnost je volnou živností, takže jí může provozovat kdokoliv. S tím souvisí bohužel odborná znalost tohoto oboru. Pokud si laik založí tuto živnost, dá se předpokládat, že nemá dostatečnou znalost v poskytování právního, daňového a metodického řízení samotného obchodu. Aktuální situace na trhu je následující:

  1. zprostředkovatel nabízí své služby pod živnostenským oprávněním a nemá založenou společnost s ručením omezeným, jedná se tedy o samotného makléře,
  2. zprostředkovatel má založenou společnost s ručením omezeným a má ve své společnosti zaměstnance (makléře).

Pokud se ve svém životě chcete obrátit na realitní kancelář, musíte si předem ověřit, kdo vás bude při prodeji či pronájmu zastupovat, zda makléř živnostník či realitní kancelář vedená jednatelem společnosti, který má zodpovědnost za své makléře, kteří jej zastupují vůči klientům.

Pro kterou z variant se mám tedy rozhodnout? Žijeme v 21. století, a tak pohled na realitní kanceláře je obdobný jako pohled na cestovní kanceláře. Pokud si ve svém životě rádi věci zařizujeme za sebe bez zprostředkovatelů, např. při dovolené – objednám si ubytování přes internet, zajistím si letenky, dopravu, stravu a další náležitosti, tak k tomu nepotřebuji nápomoc cestovní kanceláře. Stejně je tomu tak i v případě nemovitostí, pokud mám čas a odborný dohled (právní a daňové poradenství) nad prodejem či pronájmem, mohu si zobchodovat nemovitosti díky internetovým službám sám.

Pokud naopak nemám dostatek znalostí a nemám čas věnovat se studiu tohoto oboru, abych dosáhl potřebných výsledků, vyplatí se zvolit si zprostředkovatele, který mi bude nápomocen. Ideální varianta je, pokud se pro volbu zprostředkovatele rozhodnete, udělat si malé výběrové řízení.

Řešením je např. zeptat se ve svém okolí, zda některý z vašich přátel či rodiny nemá zkušenost s prodejem či pronájmem a zda jej někdo v této věci zastupoval či nikoliv. Případně si najít třeba na internetu obdobnou nemovitost té vaší a podívat se na obsah inzerované nemovitosti. Obsahuje-li nemovitost dostatek informací a cena se vám zdá být zajímavou, dohodněte si se zprostředkovatelem osobní setkání a nechte si předložit nabídku jeho služeb.

Takto to udělejte min. u třech zprostředkovatelů a rozhodněte se na základě následujícího:

  1. makléř by měl mít minimálně 3letou znalost v poskytovaném oboru,
  2. měl by dále zodpovědět všechny vaše dotazy spojené s průběhem obchodu od počátku až po samotný závěr, důraz věnujte daňové a právní stránce, dále požadujte konkrétní upřesnění všech nákladů spojených s prodejem a pronájmem nemovitostí,
  3. nechte si předložit cenovou nabídku, za kolik může vaši nemovitost prodat či pronajmout. Zároveň požadujte vyhotovení kalkulace, kolik vám zůstane finančních prostředků po odečtení všech nákladů. 

Čemu se vyhněte: nepodepisujte žádná výhradní zastoupení, dejte zprostředkovateli možnost, aby ukázal, co umí. Pokud má zprostředkovatel dostatek znalostí, upřesní vám, za jak dlouho vaši nemovitost prodá či pronajme.

Zprostředkovatele hradíte za služby, které vám poskytuje, ale pozor, neplaťte žádné peněžní prostředky předem. Zprostředkovatel má nárok na požadovanou provizi až v okamžiku, kdy dojde k realizacím, tj. podpisu kupní či nájemní smlouvy.

Zprostředkovatel si účtuje provizi za své služby pouze vůči zastupované osobě, tj. majiteli nemovitosti. Sazba za poskytované služby je stanovena dohodou a musí být vymezena v písemné podobě ve zprostředkovatelské smlouvě.

Anketa: Využíváte služby realitních kanceláří?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

1 komentář k článku “Jak vybírat realitního makléře”

  1. Martin Lípa napsal:

    To zas psal nějaký expert

    Nevím, kdo je Robert Sommer, ale práci realitních kanceláří zná evidentně jen z rychlíku… „nepodepisujte výhradní zastoupení“ – what? To jako myslíte vážně? Samozřejmě si musí klient rozmyslet s kým a jak nastavenou smlouvu podepíše, ale tahle rada patří do bludů konce dvacátého století, rozhodně ne do jednadvacátého, na které se v článku odkazujete. A vzhledem k tomu, že nemám tolik času, abych Vám tady vysvětloval, proč je to nesmysl, pošlu raději odkaz na článek, kde jsem to rozebral více než blbuvzdorně: http://martin­lipa.cz/war-war-never-changes/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *