Jan Jeníček: Zrušení státní podpory zatím není na pořadu dne

V jakém horizontu budou muset stavební spořitelny sáhnout po externích zdrojích pro financování úvěrů? Kam se bude vyvíjet trh se stavebním spořením? O tom všem hovoří v našem rozhovoru Jan Jeníček, generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny.

Tip: Aktuální novinky o právě probíhající fúzi Raiffeisen a Hypo stavební spořitelny se dočtete v rozhovoru s Janem Jeníčkem na serveru Investujeme.cz


Jakým poměrem se na vašich obchodech podílí překlenovací úvěry a přidělené úvěry?
V této oblasti se poměry příliš nemění, resp. objemy přidělených úvěrů příliš nerostou. Příčina je ta, že spoření jako takové není zpravidla uzavíráno na dost vysokou cílovou částku, aby to stačilo danému klientovi řešit nějakou větší potřebu v oblasti bydlení.

Když tedy klient stavební spořitelny pravidelně 4 či 5 let spoří a rozhodne se pro totální rekonstrukci bytu či jinou větší akci (vyměnit střechu, koupit byt), tak si většinou stejně musí navýšit cílovou částku a stejně si na nějaké období vezme překlenovací úvěr. Což není problém, protože nabídka je široká, nicméně výsledné statistiky potom vychází tak, že přidělených úvěrů je poměrně méně.

Navíc samozřejmě se snažíme nabídnou financování i našim „neklientům“, kde jsme v přímé konkurenci s hypotečními bankami. 

Budete mít stále dostatek vlastních zdrojů pro financování úvěrů? Nehrozí v souvislosti s rostoucím zájmem o úvěry ze stavebního spoření, že vám nebudou k financování postačovat zdroje přijaté od vašich střadatelů?
Jsou určité parametry, které omezují právě výši poskytnutých překlenovacích úvěrů, kde je pevně stanoven poměr poskytnutých úvěrů k celkovému objemu cílových částek uzavřených u smluv na spoření. Nicméně v tuto chvíli to není aktuální bariéra pro poskytování úvěrů ani v jedné stavební spořitelně.

Já očekávám, že někdy v roce 2010 nebo 2011 dojde k vyčerpání vkladů klientů, a v tu dobu budou muset postupně všechny stavební spořitelny potřebovat i externí financování. To znamená, že budou možná vydávány nějaké dluhopisy apod.

Ale teď je rok 2008. Takže toto není otázka dne, navíc nám se teď spojením s HYPO stavební spořitelnou v tomto směru otevřel nový prostor, protože, jak už jsem zmínil, HYPO stavební spořitelna úvěry v minulosti mnoho neposkytovala, takže je zde velký objem finančních prostředků připravených pro financování úvěrů i velký potenciál pro úvěrovou expanzi.

V souvislosti s růstem úrokových sazeb na spořících účtech v bankách a s tenčícími se vlastními zdroji prostředků pro financování úvěrů nezvažujete zvýšení úrokových sazeb na spořících účetech stavebního spoření?
Pro nás není technický problém úrokové sazby zvýšit. My jsme schopni podobný produkt připravit v horizontu několika týdnů. Zde jde spíše o to, že my stavební spoření poskytujeme s fixní úrokovou sazbou na velmi dlouhou dobu, takže tam je vždy riziko, které musí každá banka vážit - co bude za dva, za tři, za pět let. 

Růst úrokových sazeb, který sledujeme v tomto roce, určitě nebude trvat příliš dlouho, sazby se začnou zase vracet zpátky. Proto se snažíme nedostat se do takového problému, v jakém jsme byli před pár lety, když úrokové sazby dramaticky padaly a my jsme měli většinu smluv úročenu 3 – 4 % p. a. a způsobovalo nám to problémy, jak vůbec tyto zdroje alokovat.

Ano na to si pamatuji, stavební spořitelny potom v jednom okamžiku začaly hromadně snižovat úrokové sazby jakoby se vzájemně domluvili.... 
Tak to určitě žádná dohoda nebyla. Když se podíváte zpátky tak uvidíte, že ta doba, kdy klesaly úrokové sazby na spořících účtech, byla rok a půl. A toto byl právě ten nejdůležitější parametr konkurenčního boje. Každá stavební spořitelna se snažila vážit, co je pro ni důležitější, jestli udržet vysoké úročení a získávat nové „drahé“ klienty, anebo již přistoupit ke snížení sazeb a tím utlumit nový obchod. 

To byl určitě velký problém ve všech stavebních spořitelnách, a každý k tomu přistoupil nějak jinak. Situaci řešil každý individuálně. O tom svědčí i fakt, že k tomuto jevu docházelo po dobu víc než jednoho roku. Na benzínce, když se ráno probudíte a čtyři benzínky sníží ceny o padesátník a přitom každá patří jiné firmě, tam je to tedy s podivem. U nás toto období bylo velmi dlouhé a skutečně vše bylo součástí obchodní politiky.

Jaký vidíte ještě potenciál na trhu se stavebním spořením?
V tuto chvíli je nasycenost asi 50 %, což znamená, že je otevřeno více než 5 milionů účtů stavebního spoření. My se můžeme dostat někam mezi 60 – 70 %, pokud k tomu budou optimální podmínky na trhu. To znamená, že nebude docházet k neočekávaným změnám.

Myslíte zrušení státní podpory? Máte pro tuto variantu připraven nějaký krizový scénář?
To si myslím, že není dneska na pořadu dne. Signál, který by klienti určitě vnímali negativně, je například zrušení daňového osvobození u úroků z vkladů. Tam by to mohlo trochu růst trhu přibrzdit, ale na druhou stranu se domnívám, že takové rozhodnutí by nezpůsobilo nějaké fatální rozkolísání trhu.

Děkuji vám za rozhovor.