Kanalizační přípojky: Tunel na majitele domů?

Zdroj: www.sxc.hu

Petr Zámečník

Na majitele nemovitostí je nakládáno stále více povinností. K nesčetným revizím všeho možného přibyly průkazy energetické náročnosti budov a schyluje se k další: Odpovědnost za kanalizační přípojku. Kdo má hradit její náklady a kdo z ní těží zisky?

Na počátku byla privatizace. Státní a obecní firmy na správu kanalizace a úpravu odpadní vody přecházely do rukou soukromých společností – zpravidla některé z nadnárodních, které se obdobné činnosti věnují po celé Evropě i za jejími geologickými hranicemi. Spolu s privatizovaným majetkem na ně přešla i povinnost řádně se o kanalizační systém starat.

V roce 2002 část kanalizačního systému (konkrétně kanalizační přípojka) ovšem byla vyjmuta z jejich majetku a zákonem přidělena majitelům příslušných nemovitostí. „Tyto přípojky nebyly novým vlastníkům nikdy předány, ani je tito vlastníci nemovitostí nikdy nepřevzali a vodárenské společnosti se o jejich provoz a údržbu dále staraly,“ komentuje situaci Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí. To se ale má změnit.

Věnování kanalizačních přípojek majitelům domů se obešlo bez větší pozornosti po celých 10 let. Je snad jen náhodou, že nová povinnost hradit jejich obnovu, je navrhována nyní, kdy je již promlčena možnost zákonem darovaného koně nepřijmout.

„Povinnost starat se o opravy, údržbu a obnovu těchto přípojek nyní leží na vodárenských firmách, které navrhují zbavit se této povinnosti a přenést nutnost neprovedených nákladných investic na statisíce majitelů nemovitostí,“ uvádí tiskové vyjádření Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí. „Tato novela je pouze vyvrcholením dlouhodobé snahy vodárenských společností zvýšit si mazaným způsobem své zisky z provozu veřejných vodárenských a kanalizačních sítí,“ dodává.

Spor o kanalizační přípojky je pochopitelně ekonomický. Vodárenské společnosti zprivatizovali infrastrukturu, z níž tvoří své příjmy a zisky. Nyní by jim měly být odebrány náklady související s jejich činností, ovšem majitelé domů nemají nárok na podíl ze stočného, z něhož je správa kanalizace hrazena.

Po uskutečnění výdaje na obnovu kanalizační přípojky může majitel nemovitosti náklady (v řádu až stovek tisíc korun) přenést na nájemníky. Ovšem musí zohlednit očekávanou dobu životnosti přípojky, která se počítá na 30 let. Opravu ovšem bude muset financovat. Navíc je vystavován možnosti sporů s nájemníky, kteří uzavírali smlouvu o nájmu bez povinnosti hradit další náklady.

Na stanovisko k projednávané novele zákona jsme se dotázali též dvou vodárenských společností. Bohužel jsou obě značně střídmé na informace. „Projednávání zákona je věcí Poslanecké sněmovny. Pokud nebude známo konečné znění, není přesně možné se vyjádřit,“ uvedla společnost Brněnské vodárny a kanalizace a v obdobném duchu bylo též vyjádření společnosti Čevak: „Po přečtení stanoviska Občanského sdružení majitelů domů, musím konstatovat, že se nejedná o věcnou diskusi a proto se nebudeme vyjadřovat. Případné dotazy k tomuto tématu byste měl směřovat především na autory novely zákona.“

„Odběratel je vinný“

V demokratické společnosti se uplatňuje presumpce neviny. Člověk není označen za viníka, dokud mu vina není prokázána. Připravovaná novela zákona jde ale jiným směrem.

Vodárenská společnost uzavírá smlouvu o dodávce vody a odvodu odpadní vody s majitelem domu, nikoli s jednotlivými nájemníky či majiteli bytových jednotek. Odběratelem je tak majitel domu nebo společenství vlastníků jednotek. To má určité dopady již v současnosti. Např. majitel domu musí platit vodné a stočné za všechny nájemníky, včetně neplatičů. Další zákony mu přitom zakazují odpojit neplatící nájemníky od vodovodního řadu.

Novinkou bude odpovědnost odběratele za zvýšené náklady na čištění odpadní vody při jejím znečištění látkou, která nesmí do kanalizace přijít. Potíž je, že uživatelem kanalizace zejména v nájemních domech, ale také v domech s byty jednotlivých vlastníků, je jiná osoba než odběratel. Odběratel přitom nemá jedinou možnost, jak zamezit nezákonnému vypouštění látek do kanalizace uživatelem.

Zvýšené náklady na čištění odpadní vody může odběratel na uživatele přenést. Nemá ale k dispozici techniku, kterou by mohl zjistit, který z uživatelů látku vypustil. Možnost zjistit, odkud škodlivý odpad kape, má pouze vodárenská společnost kanalizaci spravující. Tu ale zajímá pouze přípojka k domu, dál to podle novely nebude její starost.

Odběrateli tak může být „přidělena“ vina za znečištění, aniž by cokoli spáchal.

Ještě není pozdě

Proti novele zákona, která byla včera projednávána v Zemědělském výboru Poslanecké sněmovny, se postavila ČSSD. Zároveň OSMD navrhuje několik oprav novely tak, aby byl v případě nezákonného jednání postihován viník, nikoli zákonem stanovený odběratel.

Zda zákon a v jaké podobě bude schválen, ještě není jisté…

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *