Kdo zaplatí opravu: Nájemce, nebo pronajímatel?

Kdo zaplatí opravu: Nájemce, nebo pronajímatel?

Pavel Řehulka

Mezi nájemci a pronajimateli často vzniká spor o to, kdo zaplatí opravu např. protékajícího WC, výměnu žárovek nebo opravu nefungujícího sporáku. Jaká jsou pravidla, kterými se při těchto sporech řídit?

Občanský zákoník nám v § 687 říká následující:

  1. Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání.
  2. V nájemní smlouvě si strany mohou dohodnout, že pronajímatel předá nájemci byt ve stavu nezpůsobilém pro řádné užívání… a to za předpokladu, že si s nájemcem dohodnul, že nájemce provede úpravy bytu. Pak se ale obě strany musejí dohodnout na tom, jak tyto opravy vypořádají (sleva z nájemného, platba za práci apod.).
  3. Nestanoví-li nájemní smlouva jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce.

Drobné opravy tedy hradí nájemce. Co se ale za „drobné opravy“ považuje?

Odpověď dává nařízení vlády č. 258/1995 Sb., které v § 5 říká:

„(1) Za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladu.

(2) Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují tyto opravy a výměny:

a) opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt,
b) opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií,
c) výměny vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, osvětlovacích těles a domácích telefonů, včetně elektrických zámků,
d) výměny uzavíracích kohoutů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt,
e) opravy uzavíracích armatur na rozvodech vody, výměny sifonů a lapačů tuku,
f) opravy měřičů tepla a teplé vody.

(3) Za drobné opravy se dále považují opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění.

(4) Za drobné opravy se považují rovněž výměny drobných součástí předmětů uvedených v odstavci 3.

(5) Podle výše nákladu se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny součástí jednotlivých předmětů tohoto vybavení, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 300 Kč. Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy.

Náklady spojené s běžnou údržbou bytu pak jsou dle §6 „náklady na udržování a čištění bytu, které se provádějí obvykle při delším užívání bytu. Jsou jimi zejména pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 5 odst. 3 (plynospotřebičů apod.), malování včetně opravy omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn, čištění zanesených odpadů až ke stoupačce a vnitřní nátěry.“

Občanský zákoník a související nařízení vlády tedy vymezují jasná pravidla, kdy hradí opravy nájemce a kdy pronajímatel, nesmíme ale zapomenout na klíčové ustanovení §687 ObčZ odst. 3, které začíná slovy: „Nestanoví-li nájemní smlouva jinak…“.

    Od 1. ledna 2010 dojde ke změně. Nařízení vlády č. 174/2009 Sb. především zvyšuje částku nákladů na jednu opravu na 500 Kč a zavádí se roční limit pro drobné opravy ve výši 70 Kč/m2. Do drobných nákladů na opravy se navíc nezapočítávají náklady na dopravu, ty budou ale zahrnuty do celoročního limitu oprav hrazených nájemníkem.

    Výše uvedená pravidla platí pro případ, kdy ve smlouvě nemáme sjednáno něco jiného a fungují v takových momentech jako záchranná síť.

    V nájemní smlouvě se ale od těchto pravidle můžeme odchýlit a sjednat si i pravidla nová nebo jen částečně upravit ta stávající – např. tím, že z hlediska věcného vymezení odkážeme na nařízení vlády, ale např. výši nákladu opravy, do které ji ponese nájemce, zvýšíme např. na částku 500 nebo 1000 Kč.

    Autor článku je autorem investičního kurzu "Jak kupovat a pronajímat byty".

    Anketa: Pronajímáte byt/byty?

    Nahrávání ... Nahrávání ...

    Předchozí článek: «
    Následující článek: »

    1 komentář k článku “Kdo zaplatí opravu: Nájemce, nebo pronajímatel?”

    1. barca napsal:

      problem s pronajimatelem
      Bydlim v pronajatem druzstevnim byte 1+kk 29 m2 za lonsky rok bylla kazdemu najemnikovi rozuctovana castka za teplo 15.800 kc. Tato castka se mi zdala neprimerena a vzhledem k neochote pronajimatele jsem zjistila ze vsichni najemnici plati stejne rozdil je pouze v tom ze obyvaji 2+1 temert 50m2 a ja jen 29 m2 protoze pronajimatel si z bytu ktery obtvam pridal mistnost z naseho bytu takze on ma 3+ ja 1+kk platime za teplo stejne z vyolyva z toho zaver ze on bydli topi a ja. Platin dalsi problem je ze on ma jistice na oba byty pouze ve svem byte v etne vedeni z me kuchyne k nemu do mistnosti ktera patri k bytu ktery obyvam a dalsi problem je stare ek.vedeni vyhorela zasuvka v kuchyni je vse vedeno dvoulinkou dalsi zasuvka v pokoji nefunguje mam si to pry opravit ja se bojim pozaru zadala jsem revizi nechce o tom slyset co mam delat? Jsem v pravu ja nebo on?Muzu se nejak branit? Dekuji barca

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *