Kolik kdo čerpá sociálních dávek na bydlení

Autor: Petr Zámečník

Petr Zámečník

Stát se o své občany stará. Občas až příliš. V souvislosti s bydlením rozdává dvě hlavní sociální dávky: příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Kolik na dávky vydává? A kdo jich inkasuje nejvíce?

Nemáte dostatečný příjem? Pak si můžete zažádat o sociální dávky či dávky v hmotné nouzi. Mezi nimi jsou i příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. První je určen osobám v nájemních, družstevních či vlastnických bytech a jeho výše se odvíjí především od příjmu, obce a nákladů na bydlení. Druhý lze využít i při bydlení podnájemním či v ubytovnách – a je určen lidem s příjmy na hranici přežití. A i těch je podle statistik dost.

Příspěvek na bydlení je součástí státní sociální podpory. Jen v roce 2010 na jeho výplatu stát vydal přes 3,5 mld. Kč, což ovšem tvořilo pouhých 8,6 % veškerých dávek státní sociální podpory. Největší díl z této kategorie státní pomoci občanům zaobírá rodičovský příspěvek s výdaji přes 27,7 mld. Kč.

Doplatek na bydlení je součástí dávek v hmotné nouzi. S výdaji 686 mil. Kč za rok 2010 tvoří jen 17,7 % souhrnu výdajů na dávky v hmotné nouzi, kde největší díl tvoří s téměř 2,9 mld. Kč příspěvek na živobytí.

Příspěvek na bydlení i doplatek na bydlení se v průměru pohybují kolem 2 500 Kč. Jejich výše ovšem každoročně stoupá spolu s růstem nájemného a cen energií. Významně se na jejich průměrné výši i počtu příjemců dávek podílí hospodářská recese spojená s růstem nezaměstnanost.

Tabulka 1: Vývoj průměrné výše dávek na bydlení

 

2006

2007

2008

2009

2010

Příspěvek na bydlení

827 Kč

1 217 Kč

1 617 Kč

2 062 Kč

2 508 Kč

Doplatek na bydlení

X

1 731 Kč

1 890 Kč

2 172 Kč

2 433 Kč

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Výše příspěvku na bydlení se liší podle velikosti obce, neboť právě podle velikosti obce jsou stanoveny tzv. „normativní náklady“, z nichž se určuje jak nárok na dávku, tak jeho výše. Normativní náklady jsou každoročně zvyšovány, což se projevuje i v růstu příspěvku na bydlení.

Graf 1: Průměrná výše příspěvku na bydlení podle velikosti obcí socialni-davky-01

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Zvyšuje se ale také výplata doplatku na bydlení. I ta je závislá na velikosti obce, neboť ve větších obcích jsou náklady na bydlení zpravidla vyšší.

Graf 2: Průměrná výše doplatku na bydlení podle velikosti obcí

socialni-davky-02

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Nový způsob výpočtu sociálních dávek na bydlení byl zaveden v roce 2007. Tehdy došlo ke změně počtu příjemců dávek, kdy se počet příjemců příspěvků na bydlení snížil na méně než polovinu. V roce 2008 došlo ještě k poklesu počtu příjemců dávek, což bylo zapříčiněno ještě růstem příjmů domácností (zejména v prvním pololetí, kdy tvořil základ rozhodný příjem z roku 2007). Následovala finanční krize a s ní rostl počet příjemců dávek.

Tabulka 2: Počty příjemců dávek na bydlení

 Průměrný počet příjemců

(s nárokem na dávku v daném roce)

2006

2007

2008

2009

2010

příspěvek na bydlení

229 835

104 460

86 482

97 891

122 164

doplatek na bydlení

 

27 340

20 258

19 885

22 935

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Zajímavostí je, že zatímco v malých obcích jsou příjemci dávek ze všech typů domácností podle počtu členů, s rostoucí velikostí obce roste podíl jednočlenných domácností s nárokem na příspěvek na bydlení. Extrémem je pak Praha, kdy jednočlenné domácnosti tvoří více než polovinu všech příjemců.

Graf 3: Počty příjemců příspěvku na bydlení podle počtu členů domácnosti a velikosti obce

socialni-davky-03

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Jednočlenné domácnosti jsou hlavním příjemcem také u doplatku na bydlení. V tomto případě přitom příliš nerozhoduje velikost obce. Důvodem je, že doplatek na bydlení lze čerpat i jako podporu bydlení v ubytovnách, kde hledají útočiště především jednotlivci v bytové nouzi.

Graf 4: Počty příjemců doplatku na bydlení podle počtu členů domácnosti a velikosti obce

socialni-davky-04

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Příspěvek na bydlení mohou čerpat i vlastníci a družstevníci. Přesto většinu (58,76 %) tvoří příjemci dávek z řad nájemníků. I v tomto případě lze důvod nalézt v konstrukci dávky, zejména v normativních nákladech, které jsou pro vlastníky a družstevníky stanoveny níže a navíc nejsou upravovány podle velikosti obce. Mezi příjemci příspěvku na bydlení je tak 30,03 % vlastníků a 11,21 % družstevníků.

Nejvíce lidí získává příspěvek na bydlení v malých obcích. S růstem velikosti obce podíl klesá. To ale nemusí být dáno pouze sociální situací menších měst a vesnic, ale i pouhým podílem počtu obyvatel, které v dané obci žijí. Dokladem je kupříkladu Praha, v níž žije 12 % obyvatel a podíl příjemců příspěvku na bydlení činí 10 %.

Tabulka 3: Počet příjemců příspěvku na bydlení podle právní formy užívání bytu a velikosti obce

velikost obce

právní forma užívání bytu

celkem

nájemní

družstevní

vlastnická

absol.

v %

Do 9 999 obyvatel

18 925

2 437

18 873

40 235

32,9

10 000 – 49 999 obyvatel

17 625

5 055

10 032

32 712

26,8

50 000 – 99 999 obyvatel

11 873

3 147

3 916

18 936

15,5

100 000 a více obyvatel

12 830

2 433

2 976

18 239

14,9

Praha

10 532

628

882

12 042

9,9

celkem

71 785

13 700

36 679

122 164

100,0

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Vysoký podíl vlastnického bydlení mezi příjemci příspěvku na bydlení v malých obcích je dán historicky vysokým podílem vlastnického bydlení na vesnicích.

Při výpočtu výše příspěvku na bydlení se vychází z normativních nákladů. Jsou-li ale skutečné náklady nižší, použijí se skutečné. A skutečné náklady se používají pro výpočet mnohem častěji ve všech velikostech obcí – s výjimkou Prahy.

Tabulka 4: Počet vyplácených dávek podle použitých nákladů (normativní/skutečné)

            Velikost obce

Náklady na bydlení použité pro výpočet dávky

Počet vyplacených dávek celkem

normativní

skutečné

absolutní počty

do 9 999 obyvatel

10 656

29 579

40 235

10 000 – 49 999 obyvatel

8 653

24 059

32 712

50 000 – 99 999 obyvatel

5 366

13 570

18 936

100 000 a více obyvatel

5 778

12 461

18 239

Praha

6 108

5 934

12 042

relativní zastoupení (v %)

do 9 999 obyvatel

26,5

73,5

100,0

10 000 – 49 999 obyvatel

26,5

73,5

100,0

50 000 – 99 999 obyvatel

28,3

71,7

100,0

100 000 a více obyvatel

31,7

68,3

100,0

Praha

50,7

49,3

100,0

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Anketa: Pobíráte příspěvek na bydlení?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *