Kolik nás stojí stavební spoření

Zdroj: www.sxc.hu

Petr Zámečník

Stavební spoření patří mezi „tradiční“ produkty. Aby ne. Stát nám říká: „Je to dobrý produkt.“ Jenže je tomu opravdu tak? Společnost Swiss Life Select zveřejnila výpočet „nevýhodnosti“ stavebního spoření. Tak zlé to není… přesto nás státní příspěvek přichází draho.

Na úvod si dovolím jednu otázku:

__ANKETA543__

Stát nám říká, co je pro nás dobré a co je špatné. Zpravidla to dělá nepřímo: Formou cukru (státní podpory, státních příspěvků) a biče (daní). Kouření je špatné, proto je zatíženo vysokou sazbou spotřební daně. Jízda automobilem škodí životnímu prostředí, proto je na pohonné hmoty uvalena daň. Stavební spoření je dobré, proto ho stát podporuje formou státního příspěvku.

Stát ale také podporuje např. solární elektrárny. Věříte-li státu, jistě mu věříte i v tom, že solární elektrárny jsou dobré, když je podporuje. A že je podporuje z našich peněz formou „ekologického příplatku“ v ceně elektřiny? V tom není rozdíl od stavebního spoření – i na státní příspěvek musel stát nejprve od nás vybrat daně.

Pokud státu tolik nevěříte, je vhodné se přesvědčit na vlastní výpočet, zda je stavební spoření skutečně tak výhodný produkt. Pomiňme nyní případy, kdy je babičce navýšena cílová částka na nesmyslnou výši, čímž jsou její úspory převedeny formou provize na finančního zprostředkovatele, často na „tu hodnou paní od spořitelny, která umí tak dobře poradit“.

Finančně poradenská společnost Swiss Life Select zveřejnila modelový výpočet stavebního spoření, jehož závěrem má být každoroční ztráta Čechů ve výši 83 mil. Kč díky inflaci převyšující výnosy stavebního spoření – a to včetně státního příspěvku. Každý člověk, který má uzavřené stavební spoření, tratí ročně 192 Kč.

Základem výpočtu je optimální pravidelně spořená částka optimalizující příjem ze státního příspěvku (1 666 Kč měsíčně), optimalizovaná cílová částka (140 tis. Kč) minimalizující poplatek za sjednání smlouvy (1 400 Kč), poplatek za roční vedení (300 Kč), úroková sazba (2 %, po dani jen 1,7 %) a státní příspěvek (10 % z ročně naspořené částky, max. 2 000 Kč). Za 6 let klient stavební spořitelny naspoří 135 369,26 Kč.

Společnost Swiss Life Select uvádí průměrné roční zhodnocení včetně státního příspěvku 2,14 %. Dle našich výpočtů situace není tak tragická. Z naspořených prostředků klientem a výsledné sumy na účtu plyne průměrné roční zhodnocení 4,82 % při započítání státního příspěvku. Pokud by stavební spoření neobsahovalo státní příspěvek, jeho efektivní roční zhodnocení by ale dosahovalo pouze 0,99 %.

Zhodnocení 0,99 % je nejen pod hodnotou dlouhodobé inflace, ale i pod inflačním cílem České národní banky, která má nejvíce možností míru inflace ovlivnit. Inflační cíl stanovila ČNB na úrovni 2 % s „tolerančním“ pásmem ± 1 procentní bod. Ztráta z běžného stavebního spoření se tak bude s největší pravděpodobností pohybovat kolem 1 % ročně.

Kolik nás stojí státní příspěvek stavebního spoření

Je zde ale ještě státní příspěvek. Ten ovšem platíme z našich daní, tedy z našich kapes. Nikdo nám ho nedá, jen nám ho přerozdělí. Navíc ono přerozdělení není zadarmo – na ministerstvu financí platíme lidi, kteří dohlížejí na oprávněnost nároku na státní příspěvek, kteří ho kontrolují a starají se o jeho převod do stavebních spořitelen. Následně kontrolují, zda byl správně připsán. Tito lidé by zřejmě nebyli propuštěni se zrušením agendy kolem stavebního spoření, mohli by být ale kupříkladu převedeni na užitečnější práci.

Častou námitkou je, že „díky státního příspěvku nám stát aspoň něco z našich daní vrátí“. Ano, to je oprávněná námitka. Jenže státní finance jsou v hlubokém deficitu. Aby nám stát „něco vrátil“, musí si o to více půjčit. A stát si nepůjčuje zadarmo. Např. šestiletý dluhopis, odpovídající vázací době stavebního spoření, byl 10. 10. 2013 vydražen v aukci s úrokem 1,492 %. Ještě v loňském roce ale činily náklady státního dluhu více než 2,5 % – a stát si tak dlouhodobě půjčuje za vyšší sazbu, než kolik připisují stavební spořitelny svým klientům. Náklady na státní dluh připadající na státní příspěvek lze přičíst na vrub nákladů na „téměř 5%“ zhodnocení stavebního spoření.

Při celkovém zhodnocení stavebního spoření ve výši 4,82 % tak připadá 0,99 procentního bodu na výnos bez státního příspěvku. O 3,83 procentního bodu se stará státní příspěvek včetně svého zhodnocení. Za šest let ale náklady na řízení státního dluhu v souvislosti se státním příspěvkem stavebního spoření dosahují 6,5 % jeho celkové výše, tedy přibližně 2 mld. Kč. Tím ovšem náklady nekončí. Státní dluh po šesti letech není splacen, a tak přestože výnos pro střadatele již dále nepřichází, pro stát – tedy nás všechny – náklady dále pokračují ve výši přibližně 750 mil. Kč ročně.

Na druhé straně je obtížně vyvratitelné tvrzení, že v případě zrušení státního příspěvku ze stavebního spoření budou peníze „použity“ jiným způsobem. Proti této námitce lze jen obtížně něco namítnout. Zejména dokud bude tato námitka existovat, jen těžko si zvolíme politiky, kteří by skutečně snížili deficit a následně státní dluh České republiky.

Anketa: Věříte státu?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

2 komentářů k článku “Kolik nás stojí stavební spoření”

  1. Mirek Hasík napsal:

    Dobrý den,
    zajímala by mě konstrukce Vašeho výpočtu úrokového výnosu 4,82% p.a., který Vám vyšel.
    Podle mého názoru společnost Swiss Life Select vypočítává úrokový výnos pro případ, že celý vklad je vložen hned na začátku spoření jednorázově. V případě pravidelně vkládaných částek vychází úrokový výnos lépe. Přesto mně ani v tomto případě nevychází více jak 4% p.a.

    1. TVK napsal:

      Re:

      Společnost SLS totiž při výpočtu jaksi pozapoměla, že vklady na SS nabíhají postupně, i když to tak v článku a příkladu zde zveřejněném 14.10.2013 v pod­mínkách příkladu uvádějí. Výsledek okolo 2% skutečně odpovídá tomu, když porovnám konečné vklady a výnosy bez toho, aniž zohledním fakt, že výsledný výnos se mi vztahuje (zjednodušeně) v průměru na poloviční stav účtu / vkladů. Pak se dostanu někde k těm reálným 4%.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *