Kolik utrácíte za bydlení?

Kolik utrácíte za bydlení?

Luboš Svačina

V závěru loňského roku došlo k zajímavému obratu. Češi poprvé v historii utratili za bydlení více než za jídlo a alkoholické nápoje, jak vyplývá ze statistik Českého statistického úřadu. Jaké jsou náklady vaší domácnosti na bydlení?

V posledním čtvrtletí roku 2009 průměrná česká domácnost zaplatila za bydlení, související služby a energie 20,2 procenta svých výdajů. Druhou největší položku mezi výdaji Čechů představují potraviny a nealkoholické nápoje – 19,4 % měsíčních výdajů. Zbývajících zhruba 60 % lidé utratili za zábavu, dopravu, rekreaci a sport. V porovnání s obdobím „před krizí“ vykazují české domácnosti mnohem zřetelnější příklon ke spoření a častěji si nyní odpouští zbytné výdaje, nebo se snaží na těchto položkách více ušetřit (dovolená, zábava).

Tabulka 1: Struktura výdajů českých domácností

Spotřební výdaje Podíl na celkových výdajích
% Kč*
Potraviny a nealkoholické nápoje 19,4%          5 820 Kč
Alkoholické nápoje, tabák 3,0%             900 Kč
Odívání a obuv 6,2%          1 860 Kč
Bydlení, voda, energie, paliva 20,2%          6 060 Kč
    z toho: základní bydlení 18,4%          5 520 Kč
Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy 7,4%          2 220 Kč
Zdraví 2,7%             810 Kč
Doprava 9,9%          2 970 Kč
Pošty a telekomunikace 4,6%          1 380 Kč
Rekreace a kultura 10,0%          3 000 Kč
Vzdělávání 0,5%             150 Kč
Stravování a ubytování 4,5%          1 350 Kč
Ostatní zboží a služby 11,6%          3 480 Kč

Zdroj: ČSÚ
*Poznámka: tabulka zobrazuje strukturu výdajů českých domácností včetně korunového vyjádření nákladů pro modelovou domácnost, jejíž měsíční spotřební výdaje činí 30 000 Kč (= 1180 eur; 25,42 CZK/EUR)


ČSÚ kromě souhrnných statistik publikuje také bližší údaje pro vybrané kategorie. Strukturu vydání v kategorii bydlení uvádí následující tabulka. Údaje jsou navíc členěny v závislosti na velikosti obce a typu vlastnictví.

Tabulka 2: Struktura výdajů na bydlení

Struktura vydání v % Domácnosti celkem Domácnosti v obci s počtem obyvatel Domácnosti podle právního důvodu užívání bytu
do
1 999
2 000 –
9 999
10 000 –
49 999
50 000
a více
vlastní rodinný dům nájemní družstevní osobní vlastnictví
Bydlení/celkové výdaje 20,2 16,3 19,4 21,5 22,5 17,6 26,0 22,1 20,2
                   
BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Nájemné z bytu 23,7 4,9 16,1 23,9 36,2 0,6 49,5 34,2 29,3
Běžná údržba a drobné opravy bytu 8,9 15,3 9,1 10,3 4,9 15,2 2,1 7,1 6,9
Dodávka vody a jiné služby související s bydlením 9,3 6,6 9,1 9,8 10,5 7,9 9,2 10,3 10,9
Elektrická a tepelná energie, plyn, paliva 58,1 73,2 65,8 56,0 48,4 76,3 39,1 48,4 52,9

Zdroj: ČSÚ

Do kategorie "nájemné" ČSÚ započítává v případě vlastnického nebo družstevního bydlení také anuitní splátku úvěru, který posloužil na pořízení bytu nebo práv k jeho užívání. Podle předpokladu za tuto položku zaplatili ve 4. čtvrtletí více lidé žijící v pronájmu, než vlastníci nemovitostí. Ti však musí naopak počítat s výdaji na údržbu nemovitosti a drobné opravy. Pro všechny typy vlastnictví platí, že relativně objemnou položku v nákladech na bydlení představuje úhrada za energie. V případě bydlení ve vlastním rodinném domě tato položka podle statistik ČSÚ představuje více než 3/4 všech výdajů souvisejících s bydlením.

Jak jsou na tom obyvatelé okolních zemí?

Strukturou výdajů domácností v zemích střední a východní Evropy se v polovině loňského roku zabýval průzkum společnosti Regioplan Consulting. Z výsledků tohoto průzkumu vyplynulo, že výdaje domácností zemí Visegrádské čtyřky se pohybují na úrovni 900 až 1 000 eur za měsíc, přičemž dosud se tyto hodnoty vyznačovaly určitou dynamikou a v posledních letech stabilně rostly přibližně 10% tempem. S příchodem ekonomické krize doprovázené snižováním mezd se tato dynamika vytratila. 

Graf 1: Struktura výdajů domácností ve vybraných zemích CEE


Zdroj: Regioplan Consulting


Z grafu č. 1 vyplývá, že mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy panují celkem velké rozdíly v poměru výdajů na bydlení a potraviny. Na rozdíl od ČR, kde se již struktura výdajů více méně ustálila a výdaje domácností na bydlení činí dlouhodobě 20 % všech výdajů, země jako Ukrajina a Rumunsko prochází vývojem a poměry jednotlivých položek vydání se budou ještě měnit. Česká republika se strukturou výdajů resp. podílem výdajů na bydlení mnohem více podobá zemím západní Evropy, jako je například Německo, Belgie a Nizozemí

Kolik utrácí za bydlení Holanďané?

Souhrnné statistiky za celou EU zatím nejsou k dispozici, nicméně před několika dny vydal nizozemský statistický úřad studii, která se zabývala tamním realitním trhem a situací nizozemských domácností.

Z čerstvých údajů nizozemské statistického úřadu (www.cbs.nl) vyplývá, že nájemníci v pronajatých bytech v roce 2009 utratili 23 procent svého čistého disponibilního příjmu za nájemné. Jen pro porovnání v roce 2006 to bylo 24 procent. Při započtení nákladů na energie a další služby, činily náklady holandských nájemníků 37 % čistých příjmů domácnosti, což zhruba odpovídá výši 600 euro za měsíc.

Lidé bydlící ve vlastním vynaložili v roce 2009 v průměru na splátky hypotéky 16 procent svých příjmů (stejně jako v roce 2006)  Jejich celkové měsíční náklady na bydlení, včetně nákladů na energie, majetkové daně a jiné sazby, avšak s výjimkou údržby, činily 810 euro/měsíc. To odpovídá zhruba čtvrtině disponibilního příjmu lidí, kteří mají vlastní bydlení. Jak je z obou odstavců patrné, v Nizozemsku je celkem velký rozdíl mezi průměrnými disponibilními příjmy lidí bydlících v nájmu a lidí bydlících ve vlastním bytě nebo domě.

Poznámka: nizozemští statistici na rozdíl od svých českých kolegů sledovali strukturu výdajů v poměru k celkovým disponibilním příjmům domácností nikoliv celkovým výdajům

Anketa: Jak velkou část vašich výdajů tvoří náklady na bydlení?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

3 komentářů k článku “Kolik utrácíte za bydlení?”

  1. Vašek Počtář napsal:

    co je to za vypí čenou statistiku????
    Já stejně jako lidé vokolo mne platíme okolo 80% příjmu za bydlení – budto za splátky hypoteky bance nebo za nestydatě vysoký nájem. Nevím vo nikom, kdo by z vejplaty platil jen 20% za bydlení.

    Pokud nepočítám nějaký komunistický rozvědčíky, a tajný agenty, co za totáče, rozkradli jak straky na co přišli, ale ze státního, jak jinak, a ted mají stamilionové majetky a luxusně zařízené vily.

    Jako třeba Václav David, ten provinční falešný zpěvák a bývalý agent STB, který prásknul i to co nevěděl, jen aby vlezl komunistům do nagelované pr dele. Je skutečně třeba zabít Václava Davida.

    Stejně tak lidé, co se neštítili ničeho, jen aby se napakovali, jako třeba Passer, ten co kšeftuje s pozemky, nebo radní ve městech, ketří levně skoupí pole s hnojem a změní si územní plán a přes noc vydojí z hnoje miliardy.

    Jen si ukažme na ty hajzlíky a pojmenujme ty šmejdy jménem, všichni by měli dostat klepeta a jít bručet za katr, holomci jedni zas raní, to sem se zas nas ral!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    1. ... napsal:

      RE: co je to za vypí čenou statistiku????
      Citace: „Já stejně jako lidé vokolo mne platíme okolo 80% příjmu za bydlení – budto za splátky hypoteky bance nebo za nestydatě vysoký nájem. Nevím vo nikom, kdo by z vejplaty platil jen 20% za bydlení.“

      To je tím, že takoví primitivové, jako jste Vy, neumí hospodařit s penězi, nebo díky své nižší inteligenci nemohou získat vyšší příjmy. A jak je známo, vrána k vráně sedá, proto ani nikoho, kdo platí 20% z příjmů za bydlení nemůžete znát. Já se například do této statistiky hravě vejdu a nejsem ani bývalý agent STB ani žádný podvodník či tunelář. Jenom mám jednu důležitou věc pro život – mozek!

      1. Jan napsal:

        RE: RE: co je to za vypí čenou statistiku????
        A vy si zase neumite podelit prumernou splatku hypoteky prumernou cenou bytu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *