Komu se vyplatí "osekané" stavební spoření?

Komu se vyplatí "osekané" stavební spoření?

Petr Zámečník

Státní příspěvek stavebního spoření za letošní rok bude příští rok zdaněn 50% daní. Dani se již nevyhnou ani úroky. A od příštího roku klesne státní příspěvek na max. 2 000 Kč. Přesto stavební spoření není odepsané. Komu se vyplatí spořit ve stavebních spořitelnách i po změně?

Hlavním benefitem stavebního spoření by neměl být státní příspěvek. Základním smyslem stavebního spoření je poskytování úvěrů – a to především řádných úvěrů ze stavebního spoření. Ty mají oproti hypotékám několik nemalých výhod v čele s jistou úrokovou sazbou z úvěru již od podpisu smlouvy o stavebním spoření. Samozřejmě mají i několik nevýhod. A tou hlavní je, že potřebuje střadatele, kteří úvěr čerpat nebudou.

Jenže jak motivovat klienty, aby stavebním spořitelnám poskytli své prostředky i v případě, kdy nechtějí čerpat úvěr? Jedním z motivů je státní příspěvek. Ten byl zejména v počátku stavebního spoření velmi štědrý… až příliš. V současných cenách dosahoval 17 902 Kč. K motivaci střadatelů stačí výrazně méně.

Kdo využívá stavební spoření

Stavební spoření patří mezi nejvyužívanější finanční produkty v České republice. Stavební spořitelny evidují téměř 5 milionů smluv[1] o stavebním spoření ve fázi spoření. Historicky nejvíce jich zaznamenaly v roce 2003, kdy lidé měli ve fázi spoření uzavřeno přes 6,3 milionu smluv. Lze tedy bez nadsázky říci, že stavební spoření využívá téměř každý. Rozdílné jsou ale motivy střadatelů.

Vzhledem k počtu necelého 1 milionu poskytnutých úvěrů převažují lidé využívající stavební spoření především jako výhodnou formu uložení úspor. Dalo by se tedy očekávat, že snížení státního příspěvku bude významným motivem k odlivu klientů, čímž by stavební spořitelny neměly dostatek prostředků na poskytování úvěrů.

Prudký odliv klientů nehrozí

Nehrozí nejen prudký, ale ani příliš velký odliv klientů od stavebních spořitelen. Prvním (a poměrně jednoduchým) argumentem je výpovědní lhůta, která dává stavebním spořitelnám 3 měsíce času na případné zajištění chybějících zdrojů. Ovšem tento argument není jediný.

Již před rokem zveřejnil svou analýzu Josef Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum, v níž konstatuje možné ohrožení stavebních spořitelen při snížení státního příspěvku následovaného masivním odlivem klientů. Ještě v polovině roku 2009 byla více než polovina smluv o stavebním spoření již za vázací dobou, a tedy prostředky na těchto smlouvách mohly být do tří měsíců vybrány svými majiteli. Dnes může být jejich podíl ještě vyšší. A není třeba poznamenávat, že většina prostředků je uložena na starších smlouvách, na kterých lidé spoří již delší dobu.

Klienti ale stavební spořitelny houfně opouštět pravděpodobně nebudou. Sice finanční zprostředkovatelé již nyní zaznamenávají zvýšený zájem lidí stavební spoření rušit, ovšem to nemusí být zdaleka dáno jen připravovanými změnami. V obdobích hospodářské recese lidé obecně sahají do úspor, aby překlenuli "hubená léta" – a stavební spoření může být jedním ze zdrojů chybějících financí.

Vládou schválené změny ve stavebním spoření mohou být spíše katalyzátorem urychlující rozhodnutí lidí, kteří beztak zvažovali výpověď smlouvy a užití prostředků.

Co se mění ve stavebním spoření
  • státní příspěvek za rok 2010 bude zdaněn 50% daní z příjmů
  • státní příspěvek od roku 2011 bude 10 % z naspořené částky, max. 2 000 Kč
  • úroky z vkladů na stavebním spoření budou zdaněny standardní 15% sazbou daně z příjmů

Proč by ale ostatní střadatelé stavební spořitelny opouštěli? Důvodů pro odchod může být několik.

První je iracionální: Vláda nám snížila příspěvek, tak stavební spoření zrušíme. Pod tímto neekonomickým dojmem může padnout řada smluv a není moc velká síla (kromě vysvětlení a poučení, pravděpodobně nejčastěji ze strany zástupců stavebních spořitelen), která by s tímto rozhodnutím mohla soupeřit.

Druhý je racionální: Střadatel má efektivnější způsob, jak zhodnocovat své úspory. Ovšem takových příliš mnoho není. Naprostá většina českých střadatelů není připravena přijmout investiční riziko a hledají naprosté bezpečí. To jim v současné době nabízí banky a družstevní záložny na spořicích účtech – a stavební spořitelny. K nim můžeme jako největší, byť pro většinu střadatelů spíše hypotetickou, konkurenci přičíst zajištěné fondy.

Pokud lidé nebudou ochotni a schopni přijmout investiční riziko, pak stavební spoření i navzdory snížení státního příspěvku bude dostatečně lákavé. Ostatně. V dnešní podobě je stavební spoření z pohledu maximalizace výnosu nejefektivnější při ročních platbách koncem roku a spoření šesti let a jednoho měsíce. A kolik lidí takto spoří?

Tip:


[1] Zdroj dat: AČSS ke 30. 6. 2010

Anketa: Jaký je váš názor na snížení státní podpory stavebního spoření?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

2 komentářů k článku “Komu se vyplatí "osekané" stavební spoření?”

  1. NEJVYŠŠÍ ŽALÁŘNÍK napsal:

    TO, CO VÁM STÁDO BYROKRATŮ DÁVA/LO, VÁM STEJNĚ PŘEDTÍM SEBRALO NA DANÍCH! TAKTO VÁM SICE MÉNĚ DÁ, AVŠAK TAKÉ MÉNĚ SEBERE NA DANÍCH, TAKŽE JEDINÉ, CO SE SNÍŽÍ, JE PŘEROZDĚLOVÁNÍ A BYROKRACIE, RESP. PRO
    TO, CO VÁM STÁDO BYROKRATŮ DÁVA/LO, VÁM STEJNĚ PŘEDTÍM SEBRALO NA DANÍCH! TAKTO VÁM SICE MÉNĚ DÁ, AVŠAK TAKÉ MÉNĚ SEBERE NA DANÍCH, TAKŽE JEDINÉ, CO SE SNÍŽÍ, JE PŘEROZDĚLOVÁNÍ A BYROKRACIE, RESP. PROVIZE BYROKRACII ZA PŘEROZDĚLOVÁNÍ! A NAVÍC NA TO AKORÁT DOPLÁCELI NEJCHUDŠÍ, I KDYŽ TO JAKOBY BYLO SOCIÁLNÍ OPATŘENÍ NA JEJICH PODPORU OHLEDNĚ BYDLENÍ! NAOPAK TO BYLO ASOCIÁLNÍ, PROTOŽE NEJCHUDŠÍM NA TZV. STAVEBNÍ SPOŘENÍ NEZBYLO NIC, CO BY NA NĚJ MOHLIDÁT, A TO I MIMOCHODEM PROTO, ŽE NA NĚ PŘISPÍVALI A PŘISPÍVAJÍ BOHATŠÍM Z PŘEMRŠTĚNÝCH DANÍ! OBDOBNĚ JE TOMU O DOSUD NEZAVEDENÉHO ŠKOLNÉHO, TJ. U STUDIA NA VŠECH MATEŘSKÝCH ŠKOLkÁCH VČETNĚ VELMI VYSOKÝCH I NÍZKÝCH ŠKOLek, TERÉ JSOU TAKZVANĚ ZDARMA! TAM TAKÉ DOPLÁCÍ CHUDŠÍ NA TO, ABY MOHLI BOHATŠÍ LEVNĚJI STUDOVAT! VIZ/K TOMU SROVNEJ/TE

    \\\“
    … 2) Jsi pro zavedení. Proč má totiž obyčejný člověk – a že jsme tenhle termín v uplynulých měsících slyšeli mnohokrát – platit ze svých daní studium budoucích boháčů?!

    Po pravdě řečeno, druhá varianta, ač výrazně méně vyhledávaná, je fakticky mnohem správnější. Průměrný plat absolventa vysoké školy dosahuje takřka třiceti tisíc (29 900 Kč), zatímco plat středoškoláka s maturitou je o třicet procent nižší (20 900 Kč), bez maturity si v průměru vyděláte ještě míň (17 500 Kč).

    Vzdělání je nepochybně skvělou osobní investicí a je otázkou, proč by ho – prostřednictvím daní a státního rozpočtu – měli studentovi hradit v plné výši i ti, kteří z jeho výdobytků nebudou bezprostředně čerpat. Proč by si …školák neměl – na svou lepší budoucnost – alespoň částečně [SIC! SPRÁVNĚ: ÚPLNĚ] přispět?
    \\\“
    http://www.lidovky.cz/skolne-a-filozofie-s-hlozkem-dgk-/ln_noviny.asp?c=A100618_100002_ln_noviny_sko&klic=237553&mes=100618_1

    Školné a filozofie s Hložkem
    18. června 2010

    Debaty o školném mě přirozeně nechávají rozpomenout se na mé sedmi- či osmileté studium čtyřleté školy zakončené bizarní státní zkouškou z filozofie absolvovanou se studentem Hložkem, který zřejmě jen náhodou neoslovil komisi „kluci a holky“.

    Na školném mě vždy fascinovalo, jak dává populistům na výběr:

    1) Budeš proti jeho zavedení. „Nechceme školné, protože zabrání sociálně slabým studentům v přístupu ke vzdělání.“

    2) Jsi pro zavedení. Proč má totiž obyčejný člověk – a že jsme tenhle termín v uplynulých měsících slyšeli mnohokrát – platit ze svých daní studium budoucích boháčů?!

    Po pravdě řečeno, druhá varianta, ač výrazně méně vyhledávaná, je fakticky mnohem správnější. Průměrný plat absolventa vysoké školy dosahuje takřka třiceti tisíc (29 900 Kč), zatímco plat středoškoláka s maturitou je o třicet procent nižší (20 900 Kč), bez maturity si v průměru vyděláte ještě míň (17 500 Kč).

    Vzdělání je nepochybně skvělou osobní investicí a je otázkou, proč by ho – prostřednictvím daní a státního rozpočtu – měli studentovi hradit v plné výši i ti, kteří z jeho výdobytků nebudou bezprostředně čerpat. Proč by si vysokoškolák neměl – na svou lepší budoucnost – alespoň částečně přispět?

    Podle rodící se koalice má zavedení školného zlepšit ekonomickou situaci i úroveň vysokých škol. Podle prezidenta Klause má především oddělit skutečné studenty od těch studium sotva předstírajících (tenhle vzkaz si i po letech beru osobně). Mně přijde školné jako spravedlivá renta vyměřená za nejlepší roky života strávené ve svobodomyslném prostředí, mezi inspirujícími lidmi; se vším, co k tomu patří. Ostatně, kde jinde bych se dozvěděl o Descartově dualismu od Stanislava Hložka?

    O autorovi| Dan Hrubý vedoucí magazínu

  2. NEJVYŠŠÍ ŽALÁŘNÍK napsal:

    VIZ DISKUSE U Šalamounské snížení příspěvku TZV. stavebního spoření: Zdaníme ho!
    http://hypoindex.cz/clanky/salamounske-snizeni-prispevku-stavebniho-sporeni-zdanime-ho/nazory/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *