Je stavební spoření stále ještě výhodné?

Zdroj: www.sxc.hu

Šimon Finemon

Přestože ministerstvo financí pod tlakem deficitů veřejných rozpočtů opakovaně hledá cesty jak omezit státní podporu stavebního spoření, jedná se stále o produkt, jehož podmínky mu zaručují místo na trhu.

Navzdory tomu, že ministerstvo financí připravuje další řadu změn v zákoně o stavebním spoření, půjde minimálně v blízké budoucnosti i nadále o produkt, který bude mít své místo na trhu. Důvody jsou především dva:

(1) státní podpora, která ještě pořád nabízí lepší úročení než běžné bankovní produkty;

(2) stavební spořitelny se prostřednictvím rozličných akcí pokouší mírnit dopady změn. V případě, že klient spoří měsíčně 1700 Kč, nenajde srovnatelný produkt, který by mu garantoval zhodnocení kolem 4%.

Tabulka 1: Efektivní výnos stavebního spoření

 

varianta A

varianta B

varianta C

 

Pravidelný vklad

1 700 Kč

1 700 Kč

1 700 Kč

Úroková míra

2%

2%

3,15%

Doba spoření

6 let

6 let

9 let

Cílová částka

150 000 Kč

150 000 Kč

150 000 Kč

Vstupní poplatek

1%

0%

0%

Poplatek roční

340 Kč

340 Kč

340 Kč

Daň

15%

15%

15%

 

 

 

 

 

Naspořená suma

137 592 Kč

139 439 Kč

222 319 Kč

Úrok po zdanění

1,70%

1,70%

2,68%

Poplatky

3 540 Kč

1 860 Kč

4 560 Kč

Státní podpora

12 000 Kč

12 000 Kč

18 000 Kč

Příspěvky účastníka

118 860 Kč

120 540 Kč

179 040 Kč

Výnosy z příspěvků účastníka

6 299 Kč

6 465 Kč

23 461 Kč

Výnosy ze státní podpory

433 Kč

433 Kč

1 817 Kč

Efektivní úrok

3,79%

4,21%

4,10%

Poznámky:

  • Varianta A –včetně poplatku za sjednání stavebního spoření (1% z cílové částky), doba spoření 6 let
  • Varianta B – bez poplatku za sjednání stavební spoření v rámci nejrůznějších akcí, doba spoření 6 let
  • Varinta C – nejvyšší nabízená úroková sazba ovšem s nutností spoření po dobu 9 let

Přesto je třeba připomenout, že se nad stavebním spořením vznáší nejistota, neboť stát již několik let hledá pod tlakem deficitu státního rozpočtu nejrůznější způsoby, jak tomuto v minulosti nebývalé oblíbenému produktu snížit státní podporu. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že pokud ministerstvo přistoupí k dalšímu omezení podpory stavebního spoření, bude to znamenat jeho postupný konec.

Podle ministerstva financí bylo v prvním pololetí letošního roku uzavřeno 207 000 nových smluv stavebního spoření se souhrnnou cílovou částkou 65 mld. Kč. Srovnáme-li tyto údaje se stejným obdobím předešlého roku, zjistíme, že letos došlo k nárůstu o cca 22 tisíc smluv. Postupně také roste podíl smluv uzavřených po 1. 1. 2004, které v současnosti tvoří cca 70 % veškerých smluv.

Podíváme-li se na výši poskytnuté státní podpory, nalezneme opačný trend. Za první pololetí letošního roku došlo k výraznému poklesu oproti stejnému období roku 2011 (5,126 mld. Kč. V roce 2012 vs. 10,493 mld. Kč v roce 2011). Příčinou poklesu státní podpory o cca 5,367 mld. korun jsou změny provedené ministerstvem financí.

Připomeňme, že stavební spoření vzniklo v České republice s ambicí zlepšit kvalitu bytového fondu. Zároveň mělo motivovat veřejnost k investicím do bydlení. Je nesporné, že tento produkt své cíle alespoň částečně plnil.

Ostatně v roce 1999 bylo uzavřeno 906 867 nových smluv. V dalším roce jich bylo už 1 115 926 a v roce 2001 dokonce 1 373 258. Zájem o produkt pak kulminoval v roce v 2003, kdy končili původní podmínky stavebního spoření. Tehdy bylo uzavřeno 2 097 338 nových smluv.

V následující roce (2004) došlo k rapidnímu propadu, nových smluv bylo uzavřeno pouhých 314 650. V dalších letech se počet nově uzavřených smluv pohyboval od    430 233 v roce 2006 po 705 463 nově podepsaných smluv v roce 2008. Vloni bylo podepsáno 410 461 nových smluv, což je nejnižší počet od změn platných od ledna 2004.

Za trendy v oblibě stavebního spoření lze identifikovat především změny priorit, jež vedly české vlády k jeho odlišným podporám. Poslední změny vešly v platnost v lednu 2011.

S účinností od 1. 1. 2011 byla snížena poskytovaná záloha státní podpory na 10 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč. Prakticky to znamená, že státní podpora činí maximálně 2 000 Kč, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit 2 000 Kč.

Garantovaný úrok z vkladů je v současnosti až 3,15 % ročně, stejně jako u ostatních bankovních vkladů i zde stát strhává 15 % z výnosů prostřednictvím srážkové daně. Vklady jsou současně ze zákona pojištěny do výše 100 000 EUR. Po šestileté vázací době může klient úspory využít na cokoliv.

Ministerstvo financí nicméně plánuje další změny: (1) Stavební spoření budou nabízet i banky; (2) Od roku 2014 se mají peníze se státní podporou používat pouze na bydlení. Resort školství nicméně usiluje o výjimku pro vysokoškoláky spočívající v tom, že by bylo možné studium hradit mimo jiné právě ze stavebního spoření.

Anketa: Máte uzavřené stavební spoření?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

1 komentář k článku “Je stavební spoření stále ještě výhodné?”

  1. Martin napsal:

    Výpočty

    Ve variantě C klient přespořil CČ a ačkoli má psán vstupní poplatek ve výši 0 %, v poplatcích je mu započítán jako 1500 Kč :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *