Nesplácení dluhů vás může dostat za mříže

Jana Zámečníková

Nesplácení dluhů samo o sobě trestným činem není. Za nezaplacení pokuty za jízdu na černo či neplacení faktur za mobilní telefon vám vězení nehrozí. Někteří dlužníci se trestné činnosti přesto dopouštějí. Kdy a na jak dlouho se můžou dlužníci dostat do vězení?

Nesplácení dluhu automaticky neznamená, že by se dlužník dopouštěl trestné činnosti. Pokud se jedná o běžné občanskoprávní spory, vězení lidem nehrozí,“ uvedl Jan Malý, ohlášený společník veřejné obchodní společnosti Vše pro insolvenci.

S vědomím přímo do vězení

Úvěry dnes hýbou trhem, půjčku má již zhruba každý druhý Čech. Neplatičem je pak každý osmý dlužník. Až čtvrtina lidí ale již předem ví, že na splátky půjčky nebudou mít dostatek peněz. V takovém případě se dopouštějí trestného činu.  

Trestní stíhání hrozí dlužníkovi v případě, když začne vytvářet dluhy v době, kdy s ohledem na svoji ekonomickou situaci ví, že je nebude schopen splatit. Nejčastěji je takovým jednáním naplněna skutková podstata trestného činu podvodu,“ uvedl Jan Malý.

Jsou ale i další případy, které mohou dlužníky dostat za mříže. „Do vězení by se dlužník mohl dostat i v případě, že by si od banky vzal půjčku například na falešné doklady nebo třeba na falešné potvrzení o příjmu. Od výše dlužné částky se může odvíjet i výše trestu,“ doplnil Tomáš Medřický, autor projektu Epohledávky.cz.

Za deset milionů na pět let

Za trestný čin úvěrového podvodu může být souzen každý, kdo úmyslně uvede nepravdivé či zkreslené údaje, případně o podstatných údajích záměrně pomlčí. V takovém případě půjde dlužník za mříže až na dva roky, případně mu bude zakázána činnost. Při opakovaném podvodu je hranice trestu posunuta až na tři roky. Trest čeká i na dlužníky, kteří použijí prostředky účelového úvěru na účel, který není ve smlouvě stanoven.

Výše trestu závisí také na výši způsobené škody. Až osm let hrozí dlužníkům, kteří způsobí škodu značnou, a až deset let za škodu velkého rozsahu. Škodou značnou se rozumí škoda přesahující částku půl milionu korun a škodou velkého rozsahu pět milionů korun.

Příkladem může být případ muže, který se pokusil z banky získat téměř deset milionů korun na nákup domu v Praze. Podvodník na zfalšované smlouvy a potvrzení o příjmu zažádal o úvěr u Hypoteční banky. Majitel nemovitosti se o prodeji dozvěděl až od policie. Podvodník byl v loňském roce odsouzen za zvlášť závažný zločin úvěrového podvodu na pět let.

Problémy mohou mít i věřitelé

Do problémů se mohou dostat i věřitelé. České věřitele totiž trápí vymáhání jejich pohledávek. Při vymáhání záleží i na velikosti pohledávky, kterou se věřitel snaží získat zpět. Od doby, kdy došlo ke snížení odměn advokátů a inkasních agentur, se jim nevyplatí dluhy v řádu stovek korun vůbec vymáhat. Náklady soudních řízení často převyšují výši dluhu. U drobných pohledávek proto věřitelé vymáhání neřeší a raději je odepíšou.

Výše soudního poplatku při podání žaloby na dlužníka se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty z vymáhané částky, minimálně 400 korun, resp. 1 000 korun. Pokud tedy věřitel přece jenom přistoupí k vymáhání dluhu prostřednictvím soudního řízení , nesmí zapomenout dlužníkovi svůj krok oznámit. Věřitel je totiž povinen zaslat dlužníkovi předžalobní upomínku minimálně sedm dní předtím, než žalobu podá. V opačném případě nemá věřitel nárok na náhradu nákladů soudního řízení, a to ani v případě, že spor u soudu vyhraje. 

Věřitelé také často přistupují k prodeji svých pohledávek. Ale i prodej pohledávek má své minusy. „Mimosoudní řešení v podobě prodeje pohledávek by mělo být až krajní variantou. Vždy je nutné počítat s tím, že obchodníci s pohledávkami je kupují s vidinou zisku. Pohledávky se totiž s ohledem na bonitu dlužníka prodávají s diskontem mnohdy ve výši několika desítek procent. Bonitní pohledávky se odkupují za 30 procent celkové částky, zpravidla to ale bývá pouze kolem 10 procent. U osoby, která pohledávky prodává, lze tedy spíš hovořit o snaze minimalizovat ztráty, o žádném zisku nemůže být řeč,“ uvedl Jan Malý.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

2 komentářů k článku “Nesplácení dluhů vás může dostat za mříže”

  1. JUDr. David Vozák napsal:

    Dobrý den.
    Naše praxe ukazuje jednoznačně, že je velmi důležité, pro trestněprávní postih dlužníka, prokázání úmyslu u jeho jednání. Pokud dlužník jednal při pořízení úvěru se záměrem věřitele poškodit, není o čem se bavit. Nicméně pokud tento záměr neměl a jednal s ohledem na svou svízelnou situaci, nelze zde spatřovat trestně právní odpovědnost. Takko jsou posuzovány případy z praxe obecnými soudy.

    Zejména v případech dlužníků žádajících o oddlužení, kdy jim věřitelé chtějí v tomto zabránit právě prostřednictvím trestního stíhání.

    Hezký den JUDr. David Vozák, http://www.abivia.cz

  2. Ondřej Čížek napsal:

    Dobrý den,
    vyhněte se trestnímu stíhání vyhlášením osobního bankrotu!
    Více na http://www.insolvencni-navrhy.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *