Odkládá se růst úrokových sazeb na neurčito?

07.07.2015
Zdroj: sxc.hu

Radovan Novotný

ČNB ponechává úrokovou sazby na technické nule a růst úrokových sazeb se opět odsouvá. „Stabilita“ úrokových sazeb by prý mohla setrvat až do konce roku 2016. Nejen u nás, ale i v zahraničí aktuality oznamují, že zvýšení sazeb nastane nejdříve v roce 2016. Vysvětlíme proč a co to znamená pro hypotéky a úspory.

srpnu 2008 Fincentrum Hypoindex hlásil, že úrokové sazby jsou na maximu, v březnu 2009 byl již použit doprovodný komentář „sazby hypoték padají!“. V únoru 2010 byl aktuální výsledek Fincentrum Hypoindexu komentován, že úrokové sazby klesly na dvouleté minimum. V září 2010 sazby „dál nekontrolovatelně padaly“. V červnu 2011 se čtenáři serveru Hypoindex.cz mohli dozvědět, že úrokové sazby stále klesají. A o hodně. Následovaly další nové rekordy a nejnižší úrovně, pokoření rekordů, až jsme si v květnu 2014, když byla průměrná úroková sazba 2,81 %, museli položit otázku: „Úrokové sazby opravdu na dně?“ Otázka byla na místě, do května 2015 sazby dále klesly na 2,05 %.

Úrokové sazby se nevyvíjí pod taktovkou trhů, ale centrálních bank. U nás platí, že od měnově-politických úrokových sazeb vyhlašovaných úřadem ČNB se odvíjí i úročení komerčních úvěrů. Pohyb těchto sazeb odrážejí i sazby hypoték.

Roky utíkají a politika nízkých úrokových sazeb, realizovaná centrálními bankami napříč světem, se již stala běžnou součástí hospodářského života. Vždy z oficiálních míst zazní, že od ledna, nebo od poloviny příštího roku sazby povyskočí, ale skutek jaksi utek. Japonci by mohli vyprávět, tak dlouhé období nízkých úrokových sazeb nikdo nepředpovídal. V Japonsku už mají dvacetileté výročí!

Na základě japonské zkušenosti lze vyslovit hypotézu, že úrokové sazby se od nízkých úrovní v posledních letech vůbec nemusí odrazit. Mohl by západní finanční systém držet nulovou, nebo dokonce zápornou úrokovou úroveň sazeb na neurčito?

Nízké sazby ospravedlňují ceny nemovitostí

Když nastoupila krize a zemětřesení na finančních trzích, přispěchaly na pomoc centrální banky s politikou nulových úrokových sazeb. Díky intervencím centrálních bank nedošlo k deflaci ani poklesu HDP – klesající rychlost obrátky peněz (oběžnou rychlost) vykompenzovalo větší množství peněz.

Nejen na realitních trzích tak hledá uplatnění hodně peněz, které se ženou za omezeným počtem nemovitostí, to žene nebo drží jejich ceny nahoře. Jestliže úrokové sazby zůstanou nízké další dekádu, pak vlastně nemovitosti drahé nejsou. Pokud by ale došlo k podstatnějšímu růstu úrokových sazeb, nemovitosti i jiné třídy aktiv by se dostaly pod tlak.

Pokud dluhopisové investice nesou nulový, popřípadě i záporný výnos v případě negativních úrokových sazeb, budou investoři hledat alespoň nějaký výnos. Pod tlakem situace budou vstupovat i do jiných tříd aktiv (třeba právě nemovitostí), jejichž ceny půjdou nahoru a výnos dolů. Růst úrokových sazeb by pak znamenal tlak na ceny nemovitostí i ostatních tříd aktiv.

I z tohoto pohledu není v zájmu centrálních bank, aby se zvyšováním úrokových sazeb někam spěchaly. Není to v zájmu finanční stability, ukvapené zvyšování sazeb by vyvolalo otřesy nejen na finančních trzích.

Pět důvodů, podporujících hypotézu, že sazby jen tak neporostou

V situaci pasti na likviditu je tradiční měnová politika neúčinná, a nově dodaná likvidita se nedostává do reálné ekonomiky. Centrální banky přišly s politikou nekonvenční, jejíž použití ale s sebou nese potenciální rizika. A výsledek? V důsledku toho, že centrální banky uskutečňuje expanzivní měnovou politiku a nakupují dluhopisy, nastává to, co před pěti lety nikdo nepředpokládal, že některé vlády mohou prodávat dluhopisy se záporným úrokem a úrokové sazby jsou na historických minimech.

Extrémně nízké úrokové sazby a extrémní množství peněz v oběhu, to se může stát důvodem vzniku nerovnováh, které dnes nemusí být zřetelné. Může jít o nafukování bublin cen aktiv, které úzce souvisí s růstem zadlužení vůči HDP, a vznik nerovnováh jak uvnitř domácí ekonomiky, tak na mezinárodní úrovni. Zdeformovaná cena peněz vysílá špatné signály, ti kdo mají peníze, jsou motivováni směrovat je do více rizikových investic a nerovnováhy se postupně zvětšují. S tím souvisí pět argumentů, proč by sazby v dohledné době růst nemusely:

  1. Dělají to všichni aneb Na jedné vlně. Pokud jedna centrální banka zvedne úrokové sazby, musí to v podmínkách relativních sazeb činit s ohledem na jiné regiony. Úrokový diferenciál může vést k posílení měny, a vzniku pnutí, jako jsou domácí deflační tlaky. Pravděpodobnost dohody mezi centrálními bankami, že by sazby postupně a synchronně zvedaly, je velmi malá.   
  2. Výhoda pro dlužníky. Největším dlužníkem je stát a nízké náklady zlevňují jeho financování. Říká se, že na dluhy neprší, a když jsou úrokové sazby tak slastně nízké, dlužník se lépe najde, a bude utrácet, což aktuálně podpoří hospodářský růst. Potlačování úrokových sazeb tak z makroekonomického hlediska podporuje poptávku, z mikroekonomického hlediska nižší úroky ponechávají v rozpočtech více peněz na utrácení. Dopad v dlouhém období je již diskutabilní, ale z politického hlediska, platí, že „v dlouhém období jsme všichni mrtví“.
  3. Zátěž dluhové služby. S růstem úrokových sazeb by se dluhová služba, tedy suma všech závazků plynoucích z dluhu, zvýšila a výdaje by se navýšily o vyplácené úroky. Nízké úrokové sazby ovšem umožňují držet úrokové platby z pohledu jejich podílu na HDP v udržitelné výši. Kdyby ale úrokové sazby vzrostly, muselo by se do kapes věřitelů v podobě úrokových výnosů přerozdělit větší podíl HDP.
  4. Otřesy a finanční stabilita. Úrokové sazby ovlivňují ocenění cenných papírů a dalších aktiv, a jejich zvýšení by mohlo vést k chaotickým výprodejům na trzích aktiv. Rekordně nízké úrokové sazby vedou k nárůstu cen dluhopisů a k obecné deformaci cen aktiv.
  5. Dluhopisové riziko. Existuje povědomí o tom, že dluhopis je bezpečnou investicí, ale skutečnost, že se cena dluhopisu pohybuje opačným směrem než úrokové sazby, bývá opomíjena. Odkup cenných papírů za peníze emitované v rámci kvantitativního uvolňování zvedá jejich cenu a vytváří zvláštní situaci. Likvidita dluhopisového trhu klesá, a je závislá na působení centrální banky.  Pokud sazby porostou, ceny dluhopisů budou klesat. Pak se může ukázat, že nejeden dluhopisový investor plaval nahý a že vlastně není ten, kdo by chtěl dluhopisy za situace nové konstelace koupit.

Realitou dnešních dnů je, že nízké výnosy vládnou napříč světem, výnosy některých vládních dluhopisů jsou dokonce záporné, vládní dluhopisy jsou odkupovány centrálními bankami, ať už přímo, tak skrytě prostřednictvím bank obchodních. Vládám taková měnová politika umožňuje půjčit si více, než by tomu bylo jinak, za vyšší úrokové sazby. Tato strategie dopadla na bedra střadatelů, pojišťoven i penzijních fondů, individuálních i institucionálních investorů a ovlivnila nejenom trhy hypoteční a realitní. Střadatelé stěží hledají finanční produkty, které by dokázaly držet krok s inflací.

Nejlepší korunových spořicí účet s variabilní sazbou dnes nabízí 1,63 % p.a., ale jedná se skutečně o výjimku. Průměrná sazba vkladu na spořicím účtu bude někde kolem 1 %. Připomeňme, že se jedná o proměnlivou úrokovou sazbu, kterou může banka kdykoliv změnit. Nejlepší termínovaný vklad na dva roky nabízený bankou dává fixní sazbu 1,2 % p.a., sazby vkladu pětiletého spadly na 1,5 %. Průměrné sazby budou menší, o vklady banky prostě nestojí.

A co s hypotékou, spěchat?

Kdo před pěti lety vyslovil eventualitu, že sazby budou setrvale klesat a podívají se na historická minima? Asi nikdo. I tak náklady fixních sazeb zůstávají historicky nízké. Z pohledu toho, kdo má šanci financovat nebo refinancovat hypotéku, to dává pádný argument pro volbu fixní sazby. V případě využití hypotéky pro pořízení nemovitosti za účelem investice by potenciální investor neměl opomínat, že případný růst úrokových sazeb dostane nemovitosti a jiná aktiva pod tlak.

Kdy úrokové sazby vzrostou? Ne teď, to je jisté. Může to trvat i delší dobu, než se předpovídá. A kartami možná zamíchají i záporné úrokové sazby, přístup před několika lety nepředvídatelný, v dnešní době již testovaný.

Anketa: Máte hypotéku?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

1 komentář k článku “Odkládá se růst úrokových sazeb na neurčito?”

  1. Tomáš Prčík napsal:

    ...a navíc stárnoucí populace (!!!)

    Zcela souhlasím s názorem autora. Jen bych k oněm pěti důvodům dodal další, jehož význam se začne podle mě postupně prosazovat. Stárnoucí populace.

    Ta začne podle mě vyvolávat stále větší tlak na zdanění, tj. podvazovat ekonomický růst. A nízké sazby zůstanou alespoň něčím, čím bude možné ekonomiku alespoň nějak podpořit.

    Myslím, že podobný problém bude mít dlouhodobě celá Evropa, ale Česko zvlášť.

    Pokud nás z toho „nevysekají“ bohatí imigranti, bude Evropa i ČR úrokový dopping podle mě potřebovat.

    Na druhou stranu ale asi skutečně i „krize“ přijdou – podle mě spíš ale z titulu růstu nervozity na trzích a tím i poklesu cen dluhopisů, které rozkývou i sazby.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *