Pokuta při neposkytnutí vyúčtování služeb spojených s nájmem

Zbyněk Drobiš

Nový občanský zákoník upravil podstatným způsobem vymezení nájemních vztahů, a to včetně úpravy služeb spojených s užíváním bytu. Dnes si představíme k lepší znalosti problematiky nájemního práva institut pokuty při porušení povinností pronajímatelem anebo nájemcem.

Pronajímáte? Nastudujte Zákon č. 67/2013 Sb.

Společně s novým občanským zákoníkem vstoupil v účinnost zákon č. 67/2013 Sb. Tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, obecně známé jako služby a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Doporučujeme pronajímatelům a nájemcům tento zákon detailně nastudovat ke znalosti jejich práv a povinností, jelikož nás bude zajímat pouze ustanovení o pokutě.

Zákonná smluvní pokuta

Uvedený zákon stanovuje, že jestliže poskytovatel služeb (obvykle vlastník nemovitosti nebo bytové jednotky jakožto pronajímatel) nebo příjemce služeb (obvykle nájemce bytu) nesplní svoji povinnost, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Tuto pokutu lze chápat jakožto určitou zákonnou smluvní pokutu.

§ 7 zákona č. 67/2013 Sb.

Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků

(1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

(2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

(3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

 Výše pokuty?

Zákon výši této pokuty stanovuje tak, že výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství, kdy ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50,– Kč za každý započatý den prodlení. Pokud nedojde k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50,– Kč za každý započatý den prodlení.

Vzhledem ke složitosti problematiky a případných rizikům vedení sporu o tuto pokutu doporučujeme v případě řešení obdobné problematiky konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu s ohledem na vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.

 

Předchozí článek: «
Následující článek: »

2 komentářů k článku “Pokuta při neposkytnutí vyúčtování služeb spojených s nájmem”

  1. Jan Karas napsal:

    Nepište o něčem, čemu nerozumíte

    Pane Drobiši, Psát člének jen proto, abyste nějaký napsal, je k ničemu.

    Doložte prosím Vaše tvrzení, že v případě, že je poskytovatelem služeb vlastník, je příjemcem služeb „obvykle nájemce bytu“. Já dokládám, že v tomto případě je to POUZE nájemce bytu a nikdo jiný (§ 2 písm. a) bod 1. zákona č. 67/2013 Sb.)!

  2. Zbyněk Drobiš napsal:

    Poskytovatel a příjemce služeb

    Vážený pane Karasi,

    děkuji za Vaši reakci.

    V článku uvádím: Uvedený zákon stanovuje, že jestliže poskytovatel služeb (obvykle vlastník nemovitosti nebo bytové jednotky jakožto pronajímatel) nebo příjemce služeb (obvykle nájemce bytu) nesplní svoji povinnost…

    Poskytovatelem a příjemcem služeb nemusí být výhradně vlastník nemovitosti a nájemce bytu jak uvádí Vámi zmiňované ustanovení. Proto se v článku uvádí pojem „obvykle“ tak, aby se pojem poskytovatel a příjemce služeb nezúžil pouze na vlastníka nemovitosti a nájemce, což jsou samozřejmě nejčastější subjekty při vyúčtování služeb.

    Uvedené ustanovení z hlediska písm. a) a písm. b) uvádí:

    Pro účely tohoto zákona se rozumí

    1. poskytovatelem služeb
    1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo
    2. společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví,
    1. příjemcem služeb
    1. nájemce bytu, nebo
    2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví,

    S úctou

    Zbyněk Drobiš

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *