Pozor na neaktuální pojistky. Mohou způsobit statisícové škody

Zdroj: sxc.hu

Dušan Šídlo

Povodně se v posledních letech staly v České republice hrozbou, se kterou se musí počítat stále častěji. Největší riziko nastává, když taje sníh a v období největších dešťových srážek od května do srpna. Neaktuální pojistka může přivodit škody ještě vyšší.

Jen od roku 2002 postihlo území ČR šest rozsáhlých povodní, nemluvě o desítkách rozvodnění lokálních toků, které vedle ztrát na životech způsobily i miliardové škody. Živelní katastrofy tvoří v ČR necelých 25 procent pojistných událostí, z hlediska objemu škod jsou na prvním místě. Loňský rok byl v tomto ohledu druhý nejhorší v historii.

Majetkové škody, nejen po povodních, zmírní vhodné pojištění. Zanedbaná a neaktuální pojistka ale často připraví pojistníkům nepříjemné překvapení – vyplacení peněz se nemusejí vůbec dočkat.

Nejničivějším přírodním živlem jsou v Česku podle statistik pojišťoven a údajů Českého hydrometeorologického ústavu povodně. Historie ukázala, že hrozí nejen u velkých řek, ale i u menších vodních toků. Proto bychom měli správnému nastavení pojištění věnovat náležitou pozornost.

Na co si dát při uzavírání pojistky pozor:

Ujistit se, že pojistka je uzavřena na odpovídající částku, aby pokryla případné kompletní opravy nemovitosti. Úzce to souvisí s tím, aby pojistník znal skutečnou hodnotu své nemovitosti a nebyl tzv. podpojištěn (dostal by například půlmilionovou náhradu za nemovitost v hodnotě milionu). Zároveň je zbytečné pojištění přeplácet, protože pojišťovny vyplatí částku nejvýše v hodnotě nemovitosti.

Pozor především na to, že u některých pojištění je kromě sjednané pojistné částky nastaven maximální limit, do kterého pojišťovna za škody z důvodu povodně plní. V praxi víme o případu, kdy měl klient pojištěnu nemovitost na 2 mil. Kč, ale škody z důvodu povodně pojišťovna hradila jen do 50 tisíc korun.

Přesvědčit se, že se pojištění vztahuje skutečně na pohromy, které reálně hrozí. Samozřejmě je zbytečné pojišťovat se proti pádu skály, pokud nad domem žádná není, zároveň ale základní balíčky pojištění nemusí obsahovat tu hrozbu, která je v dané lokalitě riziková. Některé pojišťovny mohou rozlišovat například mezi povodní a záplavou (typicky na starších smlouvách). Po praktické stránce v tom rozdíl není – dům voda vyplaví tak jako tak – ale pojišťovna v případě záplavy nemusí vyplatit peníze majitelům domu pojištěného proti povodni. (Povodeň nastává, pokud se voda dostane z koryt toků. Záplavou může být například voda, která steče z kopce po průtrži.)

Pojištění nemovitosti není to samé jako pojištění domácnosti. Pokud voda vyplaví dům (nebo ho zničí jiná pohroma), který je pojištěný pouze jako nemovitost, nemusí pojišťovna uhradit škody, které živel napáchá třeba na vybavení kuchyně.

Nezapomínat na pojištění venkovních budov, jako jsou garáže nebo dílny. Pojistit se dá i zahrada, což si mnozí zahrádkáři uvědomí až ve chvíli, kdy přijdou o úrodu kvůli kroupám či povodni.

Aktualizovat pojistku podle úprav domu. V případě poškození živlem nemusí pojišťovny zohlednit provedené renovace, které nejsou uvedeny v pojistné smlouvě. Pokud je nemovitost zhodnocena například zateplením, je dobré přizpůsobit tomu i výši pojistky.

Časté je pojištění nemovitosti proti zásahu blesku. Aby pojišťovna peníze vyplatila, musí mít dům bleskosvod! Některé pojišťovny mohou navíc rozlišovat mezi zásahem přímým a nepřímým. Přímý zásah nastává ve chvíli, kdy blesk zasáhne přímo nemovitost a poškodí střechu či způsobí požár. Nepřímým zásahem se rozumí, pokud blesk udeří někam poblíž a poškodí spotřebiče.

Všímat si rozdílů mezi pojištěním na novou a časovou cenu. Když přijdete třeba o stolní počítač, v prvním případě pojišťovna vyplatí cenu za nový a srovnatelný model, v druhém případě vyplatí částku, která odpovídá hodnotě původního počítače za dobu jeho používání.

Při stavbě nové nemovitosti je vhodné prostudovat povodňové mapy. V oblastech se zvýšeným rizikem povodní proti nim nemusejí pojišťovny vůbec pojišťovat. V ČR se to týká asi 30 tisíc adres.

Pojišťovny používají povodňové mapy v různém stádiu aktuálnosti a rovněž si mapy upravují dle vlastních dat o průběhu povodňových škod. Vybrané pojišťovny (např. ČSOB Pojišťovna) povodňovou mapu nepoužívají, ale v dotazníku se klientů ptají, kolikrát je povodeň v posledních 20 letech zasáhla. Díky tomuto odlišnému přístupu lze pojistit i nemovitosti, které jsou sice v povodňové zóně, ale například na vyvýšeném místě a povodeň je ještě v minulosti nepostihla. To, že se proti povodni u jedné pojišťovny nepojistíte, ještě tedy neznamená, že se nepojistíte nikde. V případě, že máte nemovitost v rizikové oblasti, doporučil bych možnost pojištění prověřit u Kooperativy, České pojišťovny a ČSOB Pojišťovny.

Vždy platí, že co je psáno, to je dáno. Je důležité soustředit se na text smlouvy a ne na sliby pojišťovacích agentů, že pojistka, kterou sjednávají, je dokonalá.

Důležité smlouvy, ale i jiné papírové dokumenty, o které by člověk nerad přišel, je vhodné oskenovat a uchovávat v digitálním úložišti (například Google Disc či obyčejná emailová schránka).

Autor je analytik Broker Trustu a autor knihy o pojištění Život jako riziko

Anketa: Jste dobře pojištěni?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *