Příspěvek na bydlení 2015: Pokles až o 283 Kč

Autor: Petr Zámečník

Petr Zámečník

Realitní trh je v pohybu. V uplynulých letech poklesly nejen ceny nemovitostí, ale významně se snížilo i nájemné. Výsledkem jsou nižší normativní náklady pro výpočet příspěvku na bydlení. Ten tak poklesne až o 283 Kč na domácnost.

Poprvé od zavedení sociální dávky „příspěvek na bydlení“ dochází k jeho poklesu. Normativní náklady, z nichž výše příspěvku na bydlení vychází, byly sníženy o 0,84 % až 2,34 % podle právního titulu k užívání bytu a počtu členů domácností, což odpovídá poklesu až o 283 Kč na domácnost. Neznamená to ale, že příspěvek na bydlení poklesne všem jeho příjemcům.

Příspěvek na bydlení zajišťuje, že náklady domácnosti na bydlení včetně energií a vody nepřekročí 30 % (v Praze 35 %) rodinného příjmu. Normativní náklady slouží k tomu, aby domácnost nevyužívala nepřiměřeně drahé bydlení. Stát tak přispívá na bydlení rodinám s nízkými příjmy, ovšem nepodílí se na luxusním bydlení.

Nárok na příspěvek na bydlení má domácnost, které 30 % (v Praze 35 %) nestačí na pokrytí nákladů na bydlení. Rozdíl převyšující tento podíl stát dorovnává příspěvkem. Pokud ale skutečné náklady na bydlení převyšují státem stanovené normativní náklady, stát dorovná rozdíl pouze do výše normativních nákladů.

Tabulka 1: Normativní náklady na bydlení v nájemním bytě

Počet osob v rodině

Počet obyvatel obce

Praha

nad 100 tis. obyvatel

50 000 – 99 999 obyvatel

10 000 – 49 999 obyvatel

do 9 999 obyvatel

jedna

7 623 Kč

6 052 Kč

5 767 Kč

4 913 Kč

4 730 Kč

dvě

10 957 Kč

8 807 Kč

8 417 Kč

7 249 Kč

6 998 Kč

tři

14 903 Kč

12 092 Kč

11 581 Kč

10 053 Kč

9 726 Kč

čtyři a více

18 674 Kč

15 283 Kč

14 668 Kč

12 825 Kč

12 430 Kč

Zdroj: MPSV

Výsledná výše příspěvku na bydlení se spočítá jako rozdíl skutečných nákladů na bydlení (pokud nepřekračují normativní náklady) a 30 % (v Praze 35 %) příjmu domácnosti. Jsou-li skutečné náklady vyšší než normativní, počítá se příspěvek stejným způsobem, ale z normativních nákladů.

Příklad: Jsou-li náklady na bydlení tříčlenné domácnosti s celkovým čistým příjmem25 000 Kč v Brně 14 000 Kč, nebude příspěvek na bydlení činit 6 500 Kč, ale pouze 4 592 Kč, neboť skutečné náklady na bydlení přesahují normativní náklady. Pokud by ale skutečné náklady na bydlení této domácnosti činily 10 000 Kč, vyplácel by stát příspěvek na bydlení podle skutečných nákladů, tedy ve výši 2 500 Kč.

Nižší normativní náklady se projeví nižším příspěvkem na bydlení u domácností, jejichž skutečné náklady na bydlení přesahují novou, sníženou hodnotu normativních nákladů. Nejvyšší „ztrátu“ ze sníženého příspěvku na bydlení budou mít domácnosti, jejichž skutečné náklady převyšovaly normativní i v loňském roce.

Tabulka 2: Maximální snížení příspěvku na bydlení v nájemním bytě

Počet osob v rodině

Počet obyvatel obce

Praha

nad 100 tis. obyvatel

50 000 – 99 999 obyvatel

10 000 – 49 999 obyvatel

do 9 999 obyvatel

jedna

–88 Kč

–104 Kč

–106 Kč

–115 Kč

–79 Kč

dvě

–124 Kč

–145 Kč

–149 Kč

–160 Kč

–112 Kč

tři

–193 Kč

–220 Kč

–226 Kč

–241 Kč

–177 Kč

čtyři a více

–225 Kč

–259 Kč

–264 Kč

–283 Kč

–206 Kč

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat MPSV

Příspěvek na bydlení dostávají nejen nájemníci, ale také vlastníci bytů a družstevních podílů, pokud mají nízké příjmy. I těm se normativní náklady snížily. Ve vlastnickém a družstevním bydlení nerozhoduje velikost obce, v níž se byt nachází, ale pouze počet členů společné domácnosti.

Tabulka 3: Normativní náklady na bydlení a maximální snížení příspěvku na bydlení v bytě v osobním vlastnictví a v družstevním bytě

Počet osob v rodině

Normativní náklady

Maximální snížení příspěvku na bydlení

jedna

4 409 Kč

–39 Kč

dvě

6 588 Kč

–56 Kč

tři

9 159 Kč

–104 Kč

čtyři a více

11 676 Kč

–116 Kč

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat MPSV

Příspěvek na bydlení je konstruován tak, že se majiteli bytu pronajímanému rodině s nárokem na příspěvek na bydlení vyplatí nájemné kalkulovat tak, aby celkové náklady na bydlení dosahovaly výše normativních nákladů. Nižší náklady domácnosti finančně neuleví, vyšší ji naopak finančně zatíží. Toho zneužívají zejména provozovatelé ubytoven u druhé dávky na bydlení – u doplatku na bydlení.

Zneužívání dávky v hmotné nouzi ubytovnami by mělo ministerstvo práce a sociálních věcí zamezit od května 2015. Obce nebudou vyplácet doplatek na bydlení všem, ale pouze lidem bydlících v ubytovnách, které splní stanovené požadavky. „Hygienické standardy kvality bydlení a souhlas obce se budou vyžadovat od května 2015. Bude také stanovena maximální výše nájemného podle částky dané v místě obvyklé a normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře,“ uvádí MPSV.

Anketa: Pobíráte příspěvek na bydlení?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *