Příspěvek na bydlení v roce 2016: Vzroste až o 273 Kč

Autor: Petr Zámečník

Petr Zámečník

Maximální výška příspěvku na bydlení v roce 2016 vzroste. Absolutně si nejvíce mohou polepšit čtyř a vícečlenné rodiny žijící v nájmu v Praze, relativně ale nejvíce vzroste majitelům bytů v družstevním a osobním vlastnictví. A jak je na tom vaše obec?

Příspěvek na bydlení v roce 2016 vzroste. Zní to skoro jako samozřejmost, ale tak tomu rozhodně není. Inflace se v roce 2015 pohybovala v okolí 0,4 %, a tudíž růst nominálních životních nákladů jakoby nebyl. Navíc v roce 2015 došlo dokonce k poklesu příspěvku na bydlení až o 283 Kč. Současný nárůst maximální výše příspěvku nepomůže ani k jeho návratu na úroveň roku 2014.

Nárůst příspěvku se nedotkne všech jeho příjemců. Příspěvek na bydlení nevzroste těm příjemcům, jejichž skutečné náklady na bydlení jsou nižší než loňské normativní náklady. Skutečné náklady mají přednost před normativními při výpočtu výše příspěvku.

Naopak díky zvýšení příspěvku na bydlení na něj může dosáhnout více lidí. To v případě, kdy jejich 30 % (v Praze 35 %) příjmů sice nestačilo na pokrytí nákladů na bydlení, ovšem tyto přesahovaly loňské normativní náklady, na které 30 % (v Praze 35 %) příjmů postačovalo. Ti mohou dle velikosti své obce a právního titulu k užívání bytu nově získat až 273 Kč měsíčně. Samozřejmě v závislosti na výši příjmů.

Výše příspěvku se vypočítá tak, že se sečtou náklady na bydlení (včetně vodného, stočného, energií…) a od nich se odečte 30 % (v Praze 35 %) příjmu domácnosti včetně přídavků na děti a rodičovského příspěvku. Pokud jsou skutečné náklady nižší než normativní, použijí se skutečné náklady, pokud jsou vyšší, použijí se státem stanovené normativní náklady. Výsledkem je, že náklady na bydlení v (přiměřeném?) bytě nebudou stát domácnost více než 30 % (v Praze 35 %) příjmů a zbytek doplatí stát.

Poznámka: Je-li v bytě ubytován příjemce příspěvku na bydlení, je pro pronajímatele efektivní nastavit nájemné na hodnotu normativních nákladů snížených o další náklady na bydlení (energie, voda…). Jeho nájemník nezaplatí víc, ale pronajímatel víc dostane. Toto je hojně kritizováno zejména v souvislosti s ubytovnami, které využívají systém k poskytování ubytování v mizivé kvalitě za normativní náklady.

Tabulka 1: Normativní náklady na bydlení v nájemním bytě v roce 2016

Počet osob v rodině

Počet obyvatel obce

Praha

nad 100 tis. obyvatel

50 000 – 99 999 obyvatel

10 000 – 49 999 obyvatel

do 9 999 obyvatel

jedna

7 731 Kč

6 146 Kč

5 858 Kč

4 996 Kč

4 811 Kč

dvě

11 114 Kč

8 945 Kč

8 551 Kč

7 372 Kč

7 119 Kč

tři

15 114 Kč

12 277 Kč

11 762 Kč

10 220 Kč

9 890 Kč

čtyři a více

18 947 Kč

15 526 Kč

14 905 Kč

13 046 Kč

12 648 Kč

Zdroj: MPSV

Oproti roku 2015 došlo ke zvýšení normativních nákladů až o 273 Kč (+1,46 %) v nájemních bytech domácností s alespoň 4 členy v Praze. Relativně si ale nejvíce polepšili lidé z vesnic a malých měst, jimž normativní náklady vzrostly o 1,69 % až 1,75 % – a stejně tak vzrostl i maximální příspěvek na bydlení.

Tabulka 2: Maximální zvýšení příspěvku na bydlení v nájemním bytě v roce 2016

Počet osob v rodině

Počet obyvatel obce

Praha

nad 100 tis. obyvatel

50 000 – 99 999 obyvatel

10 000 – 49 999 obyvatel

do 9 999 obyvatel

jedna

          108 Kč

       94 Kč

       91 Kč

       83 Kč

       81 Kč

dvě

          157 Kč

     138 Kč

     134 Kč

     123 Kč

     121 Kč

tři

          211 Kč

     185 Kč

     181 Kč

     167 Kč

     164 Kč

čtyři a více

          273 Kč

     243 Kč

     237 Kč

     221 Kč

     218 Kč

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat MPSV

U majitelů bytů a rodinných domů zákonodárci předpokládají náklady na bydlení ve stejné výši bez ohledu na velikost obce, kde se nemovitost nachází. Trochu se to vymyká logice, neboť srovnatelné nemovitosti ve větších městech jsou dražší, tudíž s sebou nesou větší náklady kapitálu (např. hypoteční úvěr nebo náklady ušlé příležitosti z vlastních investovaných prostředků). Zároveň i ceny oprav či stavebních prací bývají ve větších městech vyšší.

Nicméně zákonodárce rozhodl a normativní náklady na bydlení pro vlastníky jsou nezávislé na velikosti obce. Zároveň jsou o 7,39 % až 8,36 % nižší než normativní náklady nájemního bydlení v nejmenších obcích. Pražáci jsou za vlastnictví penalizováni ještě víc, když mají normativní náklady o 38,38 % až 42,97 % nižší než nájemníci. Navíc dnes jsou v Praze nájmy nižší než splátka 85% hypotéky na 30 let u srovnatelné nemovitosti.

Tabulka 3: Normativní náklady na bydlení a maximální zvýšení příspěvku na bydlení v bytě v osobním vlastnictví a v družstevním bytě v roce 2016

Počet osob v rodině

Normativní náklady

Maximální snížení příspěvku na bydlení

jedna

4 484 Kč

75 Kč

dvě

6 703 Kč

115 Kč

tři

9 316 Kč

157 Kč

čtyři a více

11 887 Kč

211 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat MPSV

Zneužívání příspěvku na bydlení by již nemělo být tak velké jako dříve. Od května 2015 mají být příspěvky vypláceny lidem žijícím ubytovnách splňujících hygienické předpisy. Zároveň měla být stanovena maximální výše nájemného, které mohou ubytovny požadovat, v závislosti na místně obvyklém nájemném.

Anketa: Pobíráte příspěvek na bydlení?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *