Rodiny s dětmi stát podporuje stále méně

Petr Zámečník

Bydlení stát podporuje bez ohledu na to, zda v domácnosti žijí děti, či nikoli. Naopak. Podíl rodin s dětmi, jimž stát přispívá na bydlení, klesá.

Dostane-li se člověk do situace, kdy se nemůže postarat o své bydlení sám, přichází na pořad dne sociální dávky. Ty bývaly zaměřené především na domácnosti s dětmi, neboť sloužily též jako prorodinná podpora. Časy se ale mění a přibývá bezdětných podporovaných domácností.

Příspěvek na bydlení byl ještě v roce 2006 počítán z jiné konstrukce životního minima, které výrazně zvýhodňovalo vícečetné domácnosti – tedy především rodiny s dětmi. V té době tuto dávku přijímalo přes 160 tisíc rodin s dětmi, což představovalo více než 70 % všech příjemců této sociální podpory.

S novou konstrukcí příspěvku na bydlení počet příjemců podpory klesl – a to celkově o více než 125 tisíc. Zároveň ale klesá podíl podporovaných rodin s dětmi, který v roce 2010 činil již jen 57 %.

Tabulka 1: Počet domácností s příspěvkem na bydlení

Rok

Rodiny (domácnosti)

bez dětí

s dětmi

celkem

absolutní počty

  2006*

65 283

164 553

229 835

2007

38 791

65 670

104 460

2008

32 893

53 590

86 482

2009

39 072

58 819

97 891

2010

52 539

69 624

122 164

relativní zastoupení (v %)

2006

28,4

71,6

100,0

2007

37,1

62,9

100,0

2008

38,0

62,0

100,0

2009

39,9

60,1

100,0

2010

43,0

57,0

100,0

* původní konstrukce dávky vázaná na dvojsložkové životní minimum

Zdroj: MPSV, OSMD

Doplatek na bydlení na rozdíl od příspěvku na bydlení vždy přijímalo více bezdětných rodin než rodin s dětmi. Důvodem je především zacílení této dávky, kterou mohou čerpat i obyvatelé ubytoven, které zpravidla nejsou využívány rodinami – a mnohdy to ani není umožněno. I u této dávky v hmotné nouzi ale podíl domácností s vyživovanými dětmi nadále klesá.

Tabulka 2: Počet domácností s doplatkem na bydlení

Rok

Rodiny (domácnosti)

bez dětí

s dětmi

Celkem

absolutní počty

2007

15 140

12 200

27 340

2008

12 069

8 189

20 258

2009

12 174

7 711

19 885

2010

14 538

8 397

22 935

relativní zastoupení (v %)

2007

55,4

44,6

100,0

2008

59,6

40,4

100,0

2009

61,2

38,8

100,0

2010

63,4

36,6

100,0

Zdroj: MPSV, OSMD

A co víc, roste podíl jednotlivců, kteří sociální dávky na bydlení pobírají. Jednočlenné domácnosti jsou především domácnosti důchodců. Proč roste jejich podíl? Důvody jsou nasnadě. V prvé řadě za růstem podílu jednočlenných domácností mezi příjemci dávek stojí demografický vývoj, kdy roste podíl penzistů. A v druhé řadě to odpovídá vývoji penzí, které zpravidla rostou pomaleji než náklady na bydlení.

Tabulka 3: Podíl jednotlivců na příjemcích příspěvku na bydlení

Rok

Rodiny (domácnosti)

jenotlivců

ostatní

celkem

absolutní počty

  2006*

47 752

182 083

229 835

2007

29 760

74 700

104 460

2008

26 484

59 998

86 482

2009

31 679

66 212

97 891

2010

42 140

80 024

122 164

relativní zastoupení (v %)

2006

20,8

79,2

100,0

2007

28,5

71,5

100,0

2008

30,6

69,4

100,0

2009

32,4

67,6

100,0

2010

34,5

65,5

100,0

Zdroj: MPSV, OSMD

Ostatně rostoucí podíl penzistů ukazují i přímé statistiky příspěvku na bydlení. Mezi příjemci vzrostl podíl penzistů z necelých 12 % na více než 20 % za pouhých 5 let.

Tabulka 4: Podíl penzistů na příjemcích příspěvku na bydlení

Rok

Rodiny (domácnosti)

důchodců

ostatní

celkem

absolutní počty

  2006*

26 844

202 992

229 835

2007

14 101

90 359

104 460

2008

13 799

72 684

86 482

2009

17 678

80 213

97 891

2010

24 571

97 593

122 164

relativní zastoupení (v %)

2006

11,7

88,3

100,0

2007

13,5

86,5

100,0

2008

16,0

84,0

100,0

2009

18,1

81,9

100,0

2010

20,1

79,9

100,0

Zdroj: MPSV, OSMD

V domácnostech důchodců převažují starobní důchodci z přibližně 70 %. A mezi starobními důchodci pobírajícími příspěvek na bydlení žije přes 95 % v jednočlenných domácnostech.

Podobná situace je u doplatku na bydlení, Jehož příjemci jsou jednotlivci z větší části. Zde se ale jedná pravděpodobně především o lidi z ubytoven, nikoli o penzisty. Lidé v ubytovnách a v podnájmech nemají možnost získat příspěvek na bydlení, a tak jsou v případě finanční tísně odkázáni právě na doplatek na bydlení.

Tabulka 5: Podíl jednotlivců na příjemcích doplatku na bydlení

Rok

Rodiny (domácnosti)

jenotlivců

ostatní

celkem

absolutní počty

2007

12 422

14 918

27 340

2008

10 335

9 923

20 258

2009

10 577

9 308

19 885

2010

12 701

10 234

22 935

relativní zastoupení (v %)

2007

45,4

54,6

100,0

2008

51,0

49,0

100,0

2009

53,2

46,8

100,0

2010

55,4

44,6

100,0

Zdroj: MPSV, OSMD

Starobní důchodci přitom mezi příjemci doplatku na bydlení představují pouze zanedbatelné necelé jedno procento.

Tabulka 6: Podíl jednotlivců na příjemcích doplatku na bydlení

Rok

Rodiny (domácnosti)

důchodců

ostatní

celkem

absolutní počty

2007

180

27 160

27 340

2008

182

20 076

20 258

2009

182

19 703

19 885

2010

206

22 729

22 935

relativní zastoupení (v %)

2007

0,7

99,3

100,0

2008

0,9

99,1

100,0

2009

0,9

99,1

100,0

2010

0,9

99,1

100,0

Zdroj: MPSV, OSMD

V dohledné době se ale statistiky opět změní. Vláda nyní připravuje novelu sociálních dávek na bydlení a svůj návrh zákona připravilo i Občanské sdružení majitelů bytů, domů a dalších nemovitostí. Důraz by potom měl být kladen na větší adresnost sociálních dávek a na tlak na řešení vlastní bytové situace domácnostmi ve finanční tísni.

Anketa: Pobíráte příspěvek na bydlení?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

1 komentář k článku “Rodiny s dětmi stát podporuje stále méně”

  1. ilonaharakalova napsal:

    bidleni

    bidlim na ubytovne mam 2 deti tet mam obavi co bude dal když nam nebudou doplacet tak budu na ulici ne mam na byt a uřady me nechteji pomoct co ta naše vlada dela ty maj dost že nehledi na nas podane

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *