EUR 25.305

USD 23.413

REPO sazba ČNB 5.75 %

Inflace 2.0 %

EUR 25.305

USD 23.413

Text: Monika Lukešová

24. 01. 2013

3 komentáře

Spočítejte si, zda máte nárok na příspěvek na bydlení. Letos ho dostane víc lidí

 


 

Minulý rok chtěla vláda sjednotit doplatek na bydlení, který je součástí dávek v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení. Stát by tak snížil objem vyplácených sociálních dávek. Dokonce se měla i zvýšit hranice pro přiznání nároku na příspěvek na bydlení. To se ale nelíbilo ani pronajímatelům, ani nájemníkům.  Nakonec MPSV zvýšilo normativní náklady na bydlení, tedy i počet lidí, kteří příspěvek dostanou a i jeho výši.

Příspěvek na bydlení se vyplácí zpětně. Nárok na příspěvek vznikne tedy v lednu 2013 a zvýšenou nebo nově přiznanou dávku lidé dostanou nejdříve na začátku února. Žádost se podává na pobočce Úřadu práce ČR podle místa trvalého bydliště. Dávku je možné pobírat sedm let, přesněji 84 měsíců v posledních 10 kalendářních letech. Omezení však neplatí pro domácnosti osob osob starších 70 let a pro lidi se zdravotním postižením, kteří bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.

Podle MPSV loni žadatelé dostávali prostřednictvím této dávky státní sociální podpory v průměru 2 930 korun měsíčně. „Počet lidí bez práce roste a já považuji za nezbytné právě těmto občanům pomoci. I přesto, že to bude znamenat větší výdaje pro naše ministerstvo,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová. Odhaduje se, že letos bude vyplaceno na příspěvek na bydlení o 405 milionů korun více než v loňském roce.

Příklad z MPSV

Mladí bezdětní manželé bydlí v nájemním bytě v Kladně. Sečtou-li všechny své čisté příjmy, vyjde jim 17 000 korun. Přitom za náklady na bydlení (tj. nájem, energie a poplatky) platí, 10 000 korun. Vše se vypočítá následujícím způsobem: 17 000 Kč x 0,30 (třicet procent) = 5 100 Kč. Výsledek znamená, že třicet procent příjmů manželů (tedy 5 100 Kč) nestačí na pokrytí jejich nákladů na bydlení. Zákon v tabulce stanoví, že tzv. normativní náklady na bydlení ve městě velikosti Kladna jsou pro dva lidi 8 284 Kč. Manželé dostanou rozdíl mezi tabulkovými normativními náklady a třiceti procenty svého příjmu (nikoli celý rozdíl mezi celkovými náklady na bydlení a třiceti procenty svého příjmu). Mají proto nárok na příspěvek na bydlení ve výši: 8 284 Kč – 5 100 Kč = 3 184 Kč. Využít můžete i kalkulačku MPSV.

Kdo má tedy nárok

Příspěvek na bydlení může získat vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, a to tehdy, jsou-li jeho náklady na bydlení vyšší než součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň než součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Zjednodušeně řečeno, pokud vám nestačí 30 procent a v Praze 35 procent vašich příjmů na zaplacení nájmu, zkuste si o příspěvek na bydlení zažádat. Částka, kterou ale za nájem platíte, nesmí být vyšší, než normativní náklady na bydlení. Přitom se do nákladů na bydlení počítá nájemné, náklady za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu, ale také i poplatky za energie, vodné, stočné, odpady a vytápění. V potaz se berou průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Normativní náklady od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 

a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce  v Kč

Praha

více než 100 000

 50 000 – 99 999

 10 000 – 49 999

 do 9 999

jedna

7 489

5 964

5 687

4 858

4  665

dvě

10 750

8 663

8 284

7 150

6 886

tři

14 637

11 908

11 412

9 929

9 584

čtyři a více

18 307

15 017

14 419

12 631

12 214

b) bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků

Počet osob v rodině podle §  7 odst. 5 zákona

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce  v Kč

Praha

více než 100 000

 50 000 – 99 999

 10 000 – 49 999

 do 9 999

jedna

4 396

4 396

4 396

4 396

4 396

dvě

6 557

6 557

6 557

6 557

6 557

tři

9 131

9 131

9 131

9 131

9 131

čtyři a více

11 615

11 615

11 615

11 615

11 615

 

 

 

 

 

Loading

Vstoupit do diskuze 3 komentáře

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.62 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.34%

6.37%

6.27%

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%
Historie vývoje


Související články

Příspěvek na bydlení 2022

Pomůže vám příspěvek na bydlení s vysokou splátkou hypotéky?

Náklady na bydlení pro řadu domácností v posledních týdnech až měsících dramaticky vzrostly. Zvyšují se nejen platby za energie, ale také měsíční splátky hypoték. Pokud jste totiž v poslední době museli hypotéku refinancovat, tak se vám úroková sazba mohla i ztrojnásobit. Může vám s vyšší splátkou hypotéky pomoci státní dávka příspěvek na bydlení?

Text: Hana Bartušková

29. 09. 2022

Holčička v okně - chudoba - bydlení

Nový přídavek na bydlení může zkomplikovat dostupnost bydlení

V oblasti dávek na bydlení chystá ministerstvo práce a sociálních věcí velké změny. Od roku 2021 by měl být zrušen příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Nahradit by ho měla jedna dávka, a to přídavek na bydlení. Jenže tato změna by mohla podle aktuální studie zhoršit situaci u lidí v hmotné nouzi, ale i u nižší […]

Text: Monika Lukešová

10. 07. 2019


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Miláno

    1 února, 2013

    Řekněme, že máme dvě rodiny. Jedna rodina bydlí v nájemním bytě, má tedy klasický nájem + služby. Pak tu máme druhou rodinu, která na tom byla třeba ekonomicky lépe a koupila si byt do OV na hypotéku. Problém druhé rodině nastane ve chvíli, kdy se jejich ekonomická situace zhorší, příjmově na tom budou stejně, ale jejich náklady na bydlení se budou porovnávat odlišně – samozřejmě jak jinak u nás, než diskriminačně.

    První rodina platí nájem a služby a výdaje na zálohy energií apod. Jenže rodina 2 má to samé, plus hypotéku dvanáct tisíc korun. Co v takovém případě dělat? Jak se bude jejich náklad na bydlení porovnávat s tou první rodinou?? Jak je možné, že i kdyby měly obě rodiny náklady téměř stejné, rodina nájemního bytu bude mít započítáno do vzorce všechno, tedy i podnikatelský příjem pronajímatele, zatímco u bytu na hypotéku – kde úvěr, též podnikatelský příjem pro změnu banky, započítáván nebude? A jak má rodina 2 svou situaci řešit? Prodat vlastní střechu nad hlavou a zaplatit Kalouskovi 4% daně z převodu, na které z principu nemá? Může mi na to někdo FUNDOVANĚ odpovědět?

    Odpovědět

  • Arnoldová Anna

    14 března, 2013

    Milá Moniko, zdravím Vás a zároveň si ověřuji, zda opravdu žadatel o dávku nesmí dlužit žádné nájemné při podání žádosti.
    bohužel, nikde jsem to nenašla.
    Přeji Vám vše nejlepší a těším se někdy na shledání.
    Arnoldová

    Odpovědět

  • Monika

    25 března, 2013

    Zdravím Vás,
    omlouvám se, vůbec jsem si komentáře nevšimla. Zjistím to a dám vědět. Případně můj email je hrusova@inves­tujeme.cz. Krásný den, Monika

    Odpovědět