Státní podpora stavebního spoření: ano či ne?

Zdroj: www.sxc.hu

Jana Doušová

Dnes již je obliba stavebního spoření dávno za zenitem, ale přesto stále ještě existuje přibližně 4,4 milionu smluv. Jde o nejpoužívanější produkt s důrazem na spoření na českém trhu. Přes takovouto oblibu má ale velice nejistou budoucnost.

Již v roce 2009 podal pan ministr Kalousek návrh na zrušení stavebního spoření, ale nepodařilo se jej prosadit. Výše státního příspěvku se přesto snižuje. A do budoucna se spřádají různé plány např. ohledně zákazu používat státní podporu na jiné než stavební účely (tzv. účelovost) či otevření trhu stavebního spoření i klasickým bankám. Jsou návrhy ministerstva financí na škodu občanům české republiky? Či jde o rozumný krok jak zastavit zbytečné vyhazování peněz ze státní pokladny?

Debata o stavebním spoření se strhla hlavně v roce 2011, kdy Ústavní soud rozhodnul o zrušení zpětně účinných zákonů, které by měly za následek snížení státní podpory stavebního spoření vyplácené za předchozí rok. Mnoho ekonomů si myslí, že by se státní podpora měla úplně zrušit.

Velmi hezky se vyjádřil ekonom Aleš Tůma na serveru Peníze.cz: „Kdyby stát své ovečky dnes a denně tolik nevysával, nebylo by nutné, aby jim potom okatě dával zpátky pár stovek ročně na spoření.“

Částky, které na stavební spoření stát každý rok přispívá, jdou samozřejmě ze státního rozpočtu, jehož nejdůležitějším příjmem jsou daně. Tyto peníze daňových poplatníků tedy putují do státní kasy, aby jim je poté mohl stát vrátit, pokud se budou obtěžovat založit si stavební spoření a ukládat si na něj optimální částku. A právě proti tomuto faktu se značný počet lidí bouří.

Státní podpora by jistě nebyla takový kontroverzním tématem, pokud by státní rozpočet byl vyrovnaný, ale to v současné době bohužel není. V roce 2011 byla reálně vyplacena státní podpora v celkové výši 10,729 mld. Kč. Oproti tomu deficit státního rozpočtu v témže roce dosáhl výše 142,77 mld. Kč. Vyplacená podpora tedy v loňském roce tvořila přibližně 7,5 % deficitu státního rozpočtu, což není vůbec zanedbatelná částka. A proč bychom se vlastně měli ještě více zadlužovat, když k tomu není pořádný důvod?

Je ale také třeba podotknout, že zrušení státní podpory by s sebou nejspíše neslo nemalé problémy. Stát začal tuto věc podporovat a garantoval účastníkům stavebního spoření určité podmínky. Právě kvůli nim je tento produkt natolik rozšířen. Změna těchto podmínek tedy je něco, co by se neobešlo bez odporu. Jak řekl ekonom Pavel Kohout: „Systém stavebních spořitelen existuje, je řadu let zaveden a náhlé rušení podpor by znamenalo zásadní změnu podnikatelského prostředí, což je krok napadnutelný soudem nebo arbitráží.“

Přes všechny debaty a provedené či dále plánované změny se ale ukazuje, že lidé o stavební spoření stále mají zájem a uzavírají nové a nové smlouvy. Ale pokud ministerstvo financí neobrátí svoji politiku o 180°, je jen otázkou času, za jak dlouho vláda spoření buď úplně zakáže (i přes všechna rizika s tím spojená), či prostě přijde bod zlomu, kdy jeho výhody sníží natolik, že už nebude pro lidi tolik atraktivní, nebudou podepisovat nové smlouvy a začnou vypovídat ty staré. A pak už samotné zrušení tohoto produktu nebude prakticky nikomu vadit. A myslím, že k druhé variantě už máme velice blízko nyní.

Anketa: Má stát zrušit státní příspěvek ke stavebnímu spoření?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

2 komentářů k článku “Státní podpora stavebního spoření: ano či ne?”

  1. TVK napsal:

    Lidé výhod SS nevyužívají

    Jen pár poznámek. Potenciální čisté zhodnocení peněz vázaných v SS při nejefektivnější variantě a standardních úrocích poplatcích je něco okolo 4% p.a. Samotný úrok SS je ovšem 2% brutto , což je na úrovni nebo dokonce úrovní spořících účtů na viděnou. Významným faktorem zhodnocení je pak státní podpora na úrovni až 2.000 Kč ročně.

    Jenže: Na konci roku 2011 bylo aktivních 4,55 mil. smluv. Na tyto smlouvy vydal stát v příspěvku na jaře 2012 ale jen 5,126 mld. Kč. To znamená, že průměrný střadatel si přišel na cca. 1.125 Kč ze 2.000 možných. A na druhou stranu ale zaplatil roční poplatek za výpis a vedení účtu, který je běžně 330 Kč.

    Když k tomu připočteme ještě příslušní podíl z opět standardního poplatku za uzavření smlouvy ve výši 1% (ročně opět 300 Kč nebo i více), tak najednou vychází, že na průměrnou smlouvu a k nic moc úroku dostane klient SS navíc max. něco okolo 500 Kč „čistého“ státního příspěvku. Tzn. v čistém zhodnocení se dostáváme někde k 2,5%, tzn. téměř to, co nabízí spořící účty na viděnou, jakož i TV na výrazně kratší dobu, než je 6 let vázací doba na SS.

    Takže závěr je jednoznačný – už teď velká část lidí spoří na SS velmi neefektivně a výrazně pod potenciálem maximálního zhodnocení. A to na úrovni běžně dostupných jiných bankovních produktů s výrazně vyšší likviditou, resp. i výrazně vyšší a až neomezenou částkou úložky, která je u SS limitována 20.000 Kč ročně. Ve světle těchto čísel pak fakt, že miliony lidí stále považují SS za atraktivní zhodnocení peněz, jen svědčí o jejich finanční negramotnosti.

  2. poradce001@seznam.cz napsal:

    Stavební spoření do 12.12.2012 bez poplatku

    Svým klientům nabízím do 12.12.2012 stavební spoření s cílovou částkou do 200 000 korun s vrácením poplatku 1%. Pokud máte zájem tak mi pošlete mail.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *