EUR 25.305

USD 23.413

REPO sazba ČNB 5.75 %

Inflace 2.0 %

EUR 25.305

USD 23.413

Text: Luboš Svačina

06. 02. 2009

2 komentáře

Státní příspěvek na bydlení od nového roku opět vzrostl

 


 

Vláda na konci loňského roku schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, který příspěvek na bydlení zvyšuje o 15 až 25 procent v závislosti na místě bydliště a počtu členů domácnosti. Důvodů pro navýšení příspěvku je podle vlády celá řada, ale především se jedná o rostoucí ceny energií, služeb, ale také zvyšování nájmů v domech s regulovaným nájemným (v některých regionech došlo v meziročním srovnání k navýšení stávajících nájmů až o 50 %). Nárůst výše příspěvku na bydlení by mohlo podle ministerstva sociálně slabším nájemníkům tato zdražení alespoň částečně kompenzovat.

Ke změnám ve výši příspěvku dochází v pravidlených ročních internalech, a to vždy k 1. lednu příslušného roku. Původně ministerstvo počítalo s tím, že k navýšení příspěvku dojde až v roce 2010, nicméně ekonomický vývoj a zdražování energií zapříčinily, že k navýšení došlo již k prvnímu lednu letošního roku. 

„S tím, jak rostou náklady na bydlení a energie, se přiměřeně tomuto nárůstu zvyšují i příspěvky na bydlení. Nárůst bude o patnáct až pětadvacet procent podle lokality, protože v městech a obcích jsou rozdílné nárůsty nájmů,“ potvrzuje mluvčí ministerstva Jiří Sezemský.

Podmínky nároku na státní příspěvek na bydlení

Na příspěvek na bydlení mají nárok lidé bydlící jak v obecních, družstevních i v nájemních bytech, tak lidé bydlící ve vlastním domě. Podmínkou však je trvalé bydliště v bytě či domě, na jehož provoz a nájemné žadatel nárokuje příspěvek. Příspěvek je určen sociálně slabším domácnostem, u nichž náklady na bydlení přesahují 30 % příjmu domácnosti (na území hlavního města Prahy je to 35 %), ale zároveň je nutné, aby takový díl z příjmu byl nižší než zákonem upravené náklady (tzv. normativní náklady) na bydlení.

Při kalkulaci normativních nákladů se vychází z velikosti obce, počtu členů domácnosti a závísí na typu způsobu užívání bytu. Tedy na tom, zda se jedná o nájemní byt, byt v osobním nebo družstevním vlastnictví. Za náklady na bydlení se považuje v případě nájemních bytů zejména nájemné. V případě družstevních bytů a bytů vlastníků mohou žadatelé o podporu do nákladů zahrnout také úhrady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění.
 
Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí. Stejně tak příjem (v metodice se používá pojem rozhodný příjem) se testuje na základě doložitelných příjmů za předchozí kalendářní čtvrtletí, přičemž do příjmů domácnosti se rovněž zahrnuje přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.

V následujících dvou tabulkách jsou uvedeny tzv. normativní náklady pro jednotlivé druhy bydlení a lokality v závislosti na počtu lidí v domácnosti platné pro rok 2009. 

Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 
Počet osob Počet obyvatel obce
  Praha nad 100 tis. obyvatel 50 000 – 99 999 obyvatel 10 000 – 49 999 obyvatel do 9 999 obyvatel
1   5088                       4045                             3804                             3380                   3165
2   7380                       5952                             5622                             5042                   4747
3 10410                       8274                             7842                             7083                   6698
4 a více 12737                     10487                             9966                             9051                   8587

Zdroj: MPSV

Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 
Počet osob Počet obyvatel obce
  Praha nad 100 tis. obyvatel 50 000 – 99 999 obyvatel 10 000 – 49 999 obyvatel do 9 999 obyvatel
1 3 109 3 109 3 109 3 109 3 109
2 4 719 4 719 4 719 4 719 4 719
3 6 654 6 654 6 654 6 654 6 654
4 a více 8 516 8 516 8 516 8 516 8 516

Zdroj: MPSV

Výpočet výše dávky

Výše samotného příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a výsledkem násobku rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35).

Příspěvek na bydlení = skutečné (nebo max. normativní) náklady – 0,3 * Příjem domácnosti

(mimo Prahu)

Příspěvek na bydlení = skutečné (nebo max. normativní) náklady – 0,35 * Příjem domácnosti

(v Praze)



Příklad: meziroční navýšení
Pro porovnání použijeme modelovou rodinu z článku "Nemáte na nájem? Nechte si ho zaplatit od státu!", kde výpočty probíhaly podle koeficientů platných v roce 2008.

Jedná se o čtyřčlennou rodinu s čistým příjmem domácnosti 15 000 Kč, která žije ve vlastním domě v obci s 25 tisíci obyvateli. To znamená, že nárok na příspěvek vznikne, pokud náklady domácnosti na bydlení přesahují 4 500 Kč (30 % příjmu). Skutečné měsíční náklady na provoz domácnosti jsou však vyšší než normativní náklady > 8 516 Kč (v roce 2008 to bylo 7 385 Kč). Státní příspěvěk v takovém případě bude činit: 

Pro rok 2008: 7 385 Kč – (15 000 Kč * 0,3) = 2 858 Kč

Pro rok 2009: 8 516 Kč – (15 000 Kč * 0,3) = 4 016 Kč, meziroční navýšení tedy činí 1 158 Kč

Kalkulačku pro výpočet nároku a částky státního příspěvku na bydlení, platnou pro letošní rok, neleznete například na webových stránkách Výplata mezd, sociálních podpor a důchodů (www.vyplata.cz).

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.62 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.34%

6.37%

6.27%

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%
Historie vývoje



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Podvedený klient Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • evik

    9 listopadu, 2010

    Je príma, že existuje příspěvek na bydlení. Horší je šikana některých státních úředníků. Mojí babičce je 84 let, bydlí v domě majitele, dostává od státu příspěvek na bydlení. Bohužel byla v nemocnici a dlouhodobě marodí, tak dala svému synovi vždy peníze na zaplacení nájmu, spotřeby elektriky a plynu. Syn neměl čas běžet na poštu a tak v době elektronických plateb zaplatil z účtu. A ejhle, babičce příspěvek odebrali, protože za babičku údajně zaplatil syn. Ve státní správě neznají elektronické platby a řekli, že musí platit složenkou na poště, kde ovšem také nezjistí, zda platí babička nebo syn. Asi si úřednice potřebují hledat práci, neboť ji mají málo. Nikde v zákoně není psáno jak se má platit. Ale u nás si může státní úřednice vymyslet co chce a není odvolání. Navíc babičce příspěvek odebrali zpětně, to už je úplný nesmysl. Myslela jsem, že mají úřednice pomáhat. Předpokládala bych, že tedy babičku upozorní, že si odchylně od zákona stanovily toto a klient to musí plnit. Myslím, že stařenky by se zalekly a provedly by to. Jen dodatek, poplatek na poště je 20 Kč za jednu složenku a babička musí platit dvě, poplatek při platbě z účtu jsou 2 Kč za složenku. Hurá budeme podporovat nehorázné poplatky pošty. Chtěla bych být pracovníkem státní správy a dělat si co chci.

    Odpovědět

  • Radek

    9 listopadu, 2010

    Znám také podobný případ: Úřednice státní správy odmítla dát příspěvek na bydlení samoživitelce se 4 dětmi, dokud nedoloží kolaudační rozhodnutí o kolaudaci bytu. Jenže to jí stavební úřad vydat nesmí, majitel ho nemá a na stavební úřad se nedostane… Když ho zajistili, úřednice si vymyslela, že jí to nestačí, že potřebuje potvrzení ze stavebního úřadu o tom, kolik bytů bylo v domě zkolaudováno. Prý to z kolaudačního rozhodnutí nevyčte (přitom je na něm výslovně uvedeno: 4 byty a 1 nebytový prostor, nebo něco takového).
    Hold dejte blbci razítko a máte úředníka… 🙁

    Odpovědět