Státní příspěvek stavebního spoření 2012: Ušetřili jsme!

Zdroj: www.sxc.hu

Petr Zámečník

Stavební spoření je pod palbou ministra financí i nových podmínek. Výsledek? Stát ušetřil na státním příspěvku v loňském roce více než polovinu peněz vyplacených o rok dříve. A stavebním spořitelnám ještě přitvrdí.

Od roku 2011 je stavební spoření podporováno příspěvkem „pouze“ až 2 000 Kč, pro jejichž získání musí klient naspořit alespoň 20 tis. Kč. O rok později se nová pravidla projevila i na výdajích státního rozpočtu. Stát vyplatil o více než 50 % méně. Zatímco v roce 2011 stála podpora stavebního spoření daňové poplatníky 10,729 mld. Kč, v roce 2012 již jen 5,29 mld. Kč.

Snížení státního příspěvku není jediná hrozba mířící proti stavebním spořitelnám. Poslanecká sněmovna počátkem února letošního roku schválila v prvním čtení vládní návrh, podle něhož mají získat možnost i ostatní banky poskytovat produkt stavební spoření. Navíc bude účelově vázáno využití státního příspěvku – lidé se k němu nedostanou, pokud ho nevyužijí na bydlení či na důchod.

Vyplacený státní příspěvek klesá již od roku 2005, kdy dosáhla svého vrcholu 16,086 mld. Kč. V loňském roce se ale nedá hovořit o „poklesu“, neboť došlo k propadu o 50,7 %.

Tabulka 1: Výše vyplaceného státního příspěvku stavebního spoření

 

Reálně vyplacená státní podpora

(v daném období)

Objem (mld. Kč)

Přírůstek (%)

2002

11,059

18,7

2003

13,261

19,9

2004

15,337

15,7

2005

16,086

4,9

2006

15,772

–2

2007

14,976

–5

2008

14,22

–5

2009

13,262

–6,7

2010

11,743

–11,5

2011

10,729

–8,6

2012

5,29

–50,7

Zdroj: MF ČR

Pokles objemu vyplacených státních příspěvků ke stavebnímu spoření není způsoben pouze snížením výše státního příspěvku z 15 % na 10 % naspořené částky a jeho maximální výše ze 3 000 Kč na 2 000 Kč[1]. Spolu se snížením příspěvku klesal též zájem o stavební spoření. V roce 2011, za který byla v loňském roce vyplácena státní podpora, poklesl zájem o nové smlouvy o 23 %. Nižší zájem o stavební spoření byl pouze v roce 2004, tedy v roce, kdy byla snížena státní podpora pouze pro nové smlouvy.

Nové smlouvy nestíhají nahradit rušené již od roku 2004. Ovšem v posledních dvou letech se tempo úbytku smluv opět zvýšilo. Důvodem je pravděpodobně rušení smluv s původně vyšším státním příspěvkem, které jsou již po vázací době.

Tabulka 2: Počet nových smluv a celkový počet smluv ve fázi spoření

 

Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření

Smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření

Počet

Přírůstek (%)

Počet

Přírůstek (%)

2002

1 293 890

–5,8

4 870 620

16,1

2003

2 097 338

62,1

6 300 831

29,4

2004

314 650

–85

5 899 300

–6,4

2005

430 233

36,7

5 573 874

–5,5

2006

516 385

20

5 297 522

–5

2007

579 730

12,3

5 132 595

–3,1

2008

705 463

21,7

5 070 510

–1,2

2009

575 292

–18,5

4 926 183

–2,8

2010

532 765

–7,4

4 845 319

–1,6

2011

410 461

–23

4 550 468

–6,1

2012

433 093

5,5

4 316 999

–5,1

Zdroj: MF ČR

Nejsou to ale jen lidé, kdo smlouvy ve fázi spoření vypovídají. Po poklesu úrokových sazeb se stavebním spořitelnám staly nepohodlnými smlouvy s přislíbeným vysokým úrokem. Raiffeisen stavební spořitelna tyto smlouvy začala hromadně vypovídat.

Tip:

Stavebním spořitelnám klesají i počty a objemy úvěrů. A to navzdory snahám o využití všech prostředků k udržení klientů. Kam se poděly sliby a dřívější praxe možného splacení i překlenovacího úvěru bez sankcí? Nyní není lehké úvěr splatit, přestože klient je ochoten sankční poplatek zaplatit… S úvěry to mají stavební spořitelny těžké díky/kvůli nízkým úrokovým sazbám hypoték.

Tabulka 3: Vývoj úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami

 

Úvěry celkem 1)

Počet

Přírůstek (%)

Objem (mld. Kč)

Přírůstek (%)

2002

568 920

22,1

46,308

25,1

2003

685 740

20,5

63,597

37,3

2004

786 483

14,7

84,184

32,4

2005

857 875

9,1

108,063

28,4

2006

900 653

5

135,45

25,3

2007

942 944

4,7

179,301

32,4

2008

971 176

3

227,417

26,8

2009

988 353

1,8

267,512

17,6

2010

993 357

0,5

293,362

9,7

2011

956 659

–3,7

293,115

–0,1

2012

894 358

–6,5

282,217

–3,7

Zdroj: MF ČR

Budoucnost stavebního spoření

Stavební spořitelny prožívají krušné chvíle. Po snížení státního příspěvku jim stát připravuje konkurenční prostředí a ještě chce zkomplikovat jejich klientům výběr státního příspěvku. Stavební spořitelny se samy obávají, že pokud současný návrh změn ve stavebním spoření projde, bude to znamenat jejich konec. A nejen jejich – bude to začátek konce stavebního spoření v Česku jako takového.


[1] U smluv uzavřených do konce roku 2003 činil státní příspěvek dokonce 25 % z naspořené částky, maximálně 4 500 Kč. I u těchto smluv je stanoven od roku 2011 příspěvek ve výši 10 % v maximální částce 2 000 Kč za rok.

Anketa: Má stát zrušit podporu stavebního spoření?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

4 komentářů k článku “Státní příspěvek stavebního spoření 2012: Ušetřili jsme!”

  1. Petr napsal:

    Stavebko

    Dobrý den pane Zámečníku,
    Vaše teorie o konci stavebního spoření jsou nepodložené a zcestné.Například v Německu se musí dokládat účelově i naspořená částka a stavební spoření je tam stále populární.Tisíce klientů v ČR by si bez kombinace úvěru ze stavebního spoření a hypotéky nemohlo koupit byt, jelikož by jim na 100 % kupní ceny nikdo nepůjčil.Ukažte mě také nějakou jinou banku, která Vám půjčí např. na rekonstrukci domu částku až 500.000 Kč bez ručitele, zástavy nemovitosti a s garantovaným úrokem do 7%? Státní podpora ve stavebním spoření je jen jedna malá výhoda.Podstata je v úvěrech.

    1. mirahas napsal:

      Re: Stavebko

      Dobrý den,
      myslím, že o úvšrové výhodnosti st. spoření na menší účelové úvěry se p. Zámečník nepře. Jde spíše o to, že velká část stavebních střádalů využívá st. spoření pouze ke spořícím účelům. Pokud by došlo ke zrušení státního příspěvku na stavební spoření úplně, tak „atraktivnost“ st. spoření zmízí a velká část klientů st. spořitelen může chtít své úspory převést jinam. Vzhledem k tomu, že na účtech st. spořitelen je zhruba 400 miliard korun a dejme tomu 1/3 klientů by chtěla odejít, tak budou mít st. spořitelny velký problém z likviditou. Pak nebudou mít patrně ani co půjčovat. A možná nebudou mít ani co vyplácet. To by byl docela šrumec.

    2. petr-zamecnik napsal:

      Re: Stavebko

      Konce stavebního spoření a černé scénáře předkládají i samy stavební spořitelny.
      Osobně považuji drobné úvěry bez zástavy nemovitosti na rekonstrukce za jediný smysl stavebního spoření, který by podle mého názoru byl životaschopný i bez státního příspěvku na vklady. Jenže otázkou je, zda pod zastřešením stavební spořitelnou – trh by se výrazně zmenšil a obtížně by to uživilo samostatné subjekty.

  2. TVK napsal:

    Tyto teorie jsou podložené a zcela logické. Na straně vkladů už není výhodnost taková, jaká byla dříve. Zhodniocení peněz v „optimálním“ cyklu osciluje okolo 4% p.a. netto. V reálu je to méně, protože na 4,3M aktivních smluv byla vyplacena státní podpora 5,29 miliardy, což znamená, že průměrný střadatel využívá výhodu stavebního spoření – státní příspěvek, na cca. 60% (zatímco poplatky platí plné). Takže pokud by se velká část střadatelů podívala na své výpisy, asi by zjistili, že své peníze zhodnocují nepatrně lépe, než na spořícím účtu s penězi naviděnou, zde ale blokovanými až 6 let. Navíc efektivní suma ke spoření je už roky zamrzlá na 20tKč včetně úroků, což v případě, že se chce člověk dobrat řádného úvěru v nějaké rozumné výši, znamená běh nahodně dlouhou trať.

    U úvěrů je už spoustu let situace, kdy nabídky tržních subjektů jsou výhodnější než nabídky stavebních spořitelen, a to se bavím jen o řádných úvěrech, které ale tvoří jen okolo 15% (!!!!) půjčených peněz stavebními spořitelnami. Zbytek jsou překlenováky, kvůli „dvojím“ penězům výrazně dražší než komerční úvěry. A zde vidím i momentálně zásadní problém z pohledu státu, kdy stát podporuje z peněz všech daňových poplatníků systém, který i přes tuto dotaci poskytuje půjčky dráž, než subjekty nedotované. Tuto absurditu je možné zdokladovat třeba na číslech za rok 2011, kdy stavební spořitelny půjčily 48 mld., ale stát vyplatil na státních příspěvcích 10,7 mld. Tzn., že 22% půjčených peněz do toho systému a na jeho primární funkci (levně půjčovat peníze) nasypal stát. A za celou dobu existence stavebního spoření jde o číslo dokonce okolo 30%.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *