Stavební spoření je nejoblíbenější… jak ale spoříme?

Zdroj: sxc.hu

Petr Zámečník

Lidé mají mezi spořicími produkty nejvíce oblíbené stavební spoření. Nejvíc peněz ale přesto leží na bankovních účtech. Prosazovat se začínají i podílové fondy – a podle objemu vkladů je domácnosti využívají více.

Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) zveřejnila výsledky průzkumu s otázkou „Bez ohledu na to jak Vy sami v tuto chvíli spoříte, uveďte prosím, kterou z těchto možností ukládání nebo spoření peněz považujete nyní za obzvláště zajímavou?“, kterého se zúčastnilo 1 000 respondentů. Nejzajímavější možností uložení je podle dotázaných stavební spoření. Dosáhlo dokonce více než 50 %.

Průzkum neměřil výhodnost ani výnosnost spořicích produktů. Dokládá to i obliba „spoření“ prostřednictvím životního pojištění (41 %!), které je ke spoření i k investicím v českých podmínkách naprosto nevhodné. Bohužel kvůli vysokým provizím a častému missellingu ze strany některých finančních zprostředkovatelů se „spořicí“ či „investiční“ životní pojistky dostaly nejen do povědomí, ale i do portfolií většiny českých domácností.

Graf 1: Barometr obliby spoření (v 1. čtvrtletí 2016)

barometr1q2016

Zdroj: AČSS

Vysoko v žebříčku obliby se drží i drahé kovy (38 %), které sice mohou být v portfoliu zařazeny, ovšem pouze v omezené míře. Zlato sice v období krize na ceně získává, poté ale rychle ztrácí, jak investoři mění tuto málo efektivní investici za zajímavější příležitosti – zejména na akciovém trhu. Podílové fondy a přímé investice do akcií a dluhopisů nalezly i u široké veřejnosti alespoň čtvrtinovou oblibu.

Za pozornost stojí vyšší obliba životního pojištění k investicím než podílové fondy. Přitom prostřednictvím životních pojistek jsou peníze investovány do podílových fondů – jen pro klienty mnohem méně výhodně. Základní důvody jsou čtyři:

  • Životní pojištění je nákladnější (platí se vyšší počáteční náklady, přibližně dvojnásobek ročního pojistného, navíc si pojišťovny často účtují navíc správcovský poplatek a poplatek za inkaso pojistného, navíc je povinné minimální pojistné krytí, které také něco stojí, aniž by ale cokoli řešilo; veškeré náklady podílových fondů přitom zůstávají),
  • méně flexibilní (rozhodne-li se klient odejít k jiné pojišťovně, přijde o část prostředků a dostane pouze odstupné; pojišťovny také mají zúženou nabídku podílových fondů, do nichž umožňují investovat),
  • daňově nevýhodné (sice je možnost daňových odpočtů až 12 tis. Kč ročně od základu daně z příjmů, čímž je ušetřeno 1 800 Kč za rok, na druhou stranu v případě dožití konce pojistné doby či při mimořádné výplatě jsou výnosy zdaněny standardní daní z příjmů ve výši 15 %; u podílových fondů jsou výnosy po 3 letech od daně osvobozeny) a
  • rizikovější (pokud by pojišťovna zkrachovala, klient se dostane do pozice věřitele a bude doufat, že na něj z konkursní podstaty něco zbyde; u podílových fondů je majetek investora striktně oddělen od majetku investiční společnosti, jejíž krach tak peníze střadatele neohrozí).

Jak skutečně spoříme

Obliba spořicích produktů je jedna strana mince. Druhou je skutečnost – kam a v jaké míře české domácnosti peníze ukládají. U mnoha produktů není možné skutečná čísla dohledat, ale řada statistik k dispozici je.

Dohadovat se lze např. u zlata a jiných drahých kovů, jejichž vlastnictví není evidováno a jejich množství v domácích sejfech je neznámé. Odhadovat lze ale např. také investice u životních pojišťoven, které vykazují ve statistikách pouze předepsané pojistné. A to ani nerozlišuje, zda se jedná o pojistné na krytí rizik či na investice.

Tabulka 1: Prostředky domácností na finančních produktech

(v mld. Kč, k 31. 12. 2015)

Stavební spoření

348,225

Doplňkové penzijní spoření

transformované fondy

339,311

účastnické fondy

10,133

důchodové fondy

3,124

Podílové fondy

peněžního trhu

4,646

strukturované

28,303

akciové

71,311

dluhopisové

112,942

smíšené

138,179

fondy fondů

17,274

nemovitostní

12,644

Banky

běžné účty

739,089

netermínované účty

454,675

termínované vklady

235,680

Zdroj: Statistiky ČNB, AČSS, APS ČR a AKAT ČR

Stavební spoření je po běžných účtech, netermínovaných vkladech (především spořicí účty) a podílových fondech (celkem 385,3 mld. Kč) nejvíce využívaným produktem z pohledu objemu uložených prostředků. Statistiky AČSS hovoří o 348,225 mld. Kč uložených u stavebních spořitelen, Česká národní banka (ČNB) dokonce o 374,198 mld. Kč.

Tip: Stavební spoření ustupuje. Úroky spořitelen netáhnou

Domácnosti bohužel stále drží velký objem peněz na běžných účtech, které nejsou téměř či vůbec úročeny. Spořicí účty jsou z tohoto pohledu lepší, ale přesto by na nich neměla být příliš velká finanční rezerva – ta by měla dosahovat pouze cca 6násobku měsíčních příjmů domácnosti, případně prostředky připravené k blízkému většímu nákupu. Např. nemovitosti.

„Češi se upínají k nemovitostnímu sektoru velmi těsně. Dvě třetiny lidí by chtěly mít své peníze v pozemcích, 72 % v nemovitosti. Podobné odpovědi známe už i z dřívějších průzkumů,“ uvedl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen. Nemovitost k vlastnímu bydlení přitom drží alespoň 65 % českých domácností.

Anketa: Máte uzavřené stavební spoření?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *