EUR 25.305

USD 23.413

REPO sazba ČNB 5.75 %

Inflace 2.0 %

EUR 25.305

USD 23.413

Text: Petr Zámečník

12. 08. 2010

4 komentáře

Stavební spoření: Změny jsou na světě

 


 

Doba nejistoty o budoucnost stavebního spoření mizí. Ministerstvo financí dokončilo plán úpravy stavebního spoření. Změny se dotknou i stávajících klientů – a to již od letošního roku. Prvním opatřením je 50% zdanění státního příspěvku, který stát připíše klientům za letošní rok počátkem roku příštího. Kdo dostane na "starší smlouvy" příspěvek 4 500 Kč, odvede zpět na daních 2 250 Kč a stejná částka mu zůstane. U nových smluv s příspěvkem až 3 000 Kč bude klientům stržena daň ve výši až 1 500 Kč.

Státní příspěvek za rok 2011 (připisovaný v roce 2012) bude sjednocen pro všechny smlouvy o stavebním spoření. Nově bude stát přispívat 10 % z naspořených prostředků, nejvýše 2 000 Kč. Snížení je tak pro smlouvy uzavřené po roce 2003 nižší než dříve očekávané – a klienti za rok 2011 budou moci získat dokonce více než v letošním roce. Státní příspěvek ale na stejnou hodnotu klesne i pro smlouvy uzavřené do roku 2003. Na nich přitom leží nejvíce úspor klientů stavebních spořitelen a z nich spořitelny financují úvěry.

Podle očekávání bude zrušeno osvobození úroků z vkladů u stavebních spořitelen od základu daně z příjmů. Stavební spořitelny tak budou od příštího roku strhávat 15 % připsaných výnosů formou srážkové daně.

Před představením návrhu se spekulovalo též o omezení účelového využití i naspořených prostředků, k nimž byl poskytnut státní příspěvek. K tomu také dojde. Tento jediný bod se ale bude týkat pouze smluv uzavřených od roku 2012.

Stavebním spořitelnám začnou krušné časy

Stavební spořitelny omezení státní podpory pocítí velmi tvrdě. Většinu prostředků od klientů mají evidovanou u smluv, jimž již uplynula vázací doba. Klienti tak mohou kdykoli podat výpověď, aniž by ohrozili svůj nárok na státní příspěvek, a do tří měsíců musí mít prostředky k dispozici. Stavební spořitelny mezi tím musí najít jiné finanční zdroje, z nichž budou financovat úvěry, které již poskytly klientům.

REKLAMA

Jednou z možností, kde mohou poptávat prostředky, je mezibankovní trh. Od bank si v současnosti mohou půjčit poměrně levně, ovšem zvýšená poptávka ze strany stavebních spořitelen by úroky nepochybně zvýšila.

Odliv klientů ovšem pocítí i samotní klienti – ti, kteří chtějí čerpat úvěr. S nedostatkem prostředků ve stavebních spořitelnách začnou být tyto specializované banky obezřetnější v půjčování prostředků a zřejmě v první fázi omezí poskytování překlenovacích úvěrů. Při větším odlivu by mohlo dojít k omezení i řádných úvěrů ze stavebního spoření.

Další rána pro stavební spořitelny by mohla přijít vzápětí. "Chceme se zamyslet nad stavebním spořením koncepčněji. Mimo jiné i nad možností, zda by tento produkt nemohly nabízet i jiné finanční ústavy než jen stavební spořitelny," uvedl Miroslav Kalousek pro Aktuálně.cz s tím, že tyto změny bude ještě diskutovat s ČBA a AČSS.

Kolik stát ušetří?

Podle odhadů Ministerstva financí by stát měl ušetřit již v příštím roce cca 6 mld. Kč. V roce 2012 se úspora odhaduje dokonce na 6,5 až 8,5 mld. Kč. Přiznaný státní příspěvek na stavební spoření přitom za rok 2009 činil 13,262 mld. Kč – a od roku 2005, kdy přesahoval hranici 16 mld. Kč, postupně klesá.

REKLAMA

Jaké výdaje bude stát se stavebním spořením mít, záleží především na reakci lidí. Pokud je změny od tohoto produktu odradí, úspory státu budou vyšší. Pro konzervativní klienty, kteří odmítají jakékoli riziko, ale bude stavební spoření i po zhoršení podmínek dostatečně zajímavým produktem. V současnosti lze získat spořicí účty s úročením kolem 2 %, což odpovídá stavebnímu spoření, a 2 tisícikoruny navíc mnohým klientům vynahradí i 6leté čekání na peníze.

Zasahuje stát do smluvních vztahů?

"Zásadně odmítáme, aby vláda zasahovala do jistot občanů, které jim dávají smlouvy podepsané na základě platných zákonů. Je naprosto nepřijatelné, aby vláda zasahovala do smluvních vztahů mezi občany a pojišťovnami se zpětnou platností," uvedl podle Aktuálně.cz Bohuslav Sobotka, úřadující šéf ČSSD a hrozí vládě, že se jeho strana obrátí s žalobou na Ústavní soud.

Všechny smlouvy stavebních spořitelen s jejich klienty ovšem ve věci státního příspěvku vždy odkazují na zákon o stavebním spoření. Konec konců: Uzavře-li kupříkladu zaměstnanec se zaměstnavatelem pracovní smlouvu za určitých daňových podmínek, může stát také tyto daně změnit a ovlivnit tím pracovníkovy platové podmínky. A nikoho ani nenapadne stát žalovat. Možná je to nový námět pro odborové svazy.

Loading

Vstoupit do diskuze 4 komentáře

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.62 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.34%

6.37%

6.27%

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%
Historie vývoje



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: mr mike Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • NEJVYŠŠÍ ŽALÁŘNÍK

    12 srpna, 2010

    http://hypoindex.cz/clanky/salamounske-snizeni-prispevku-stavebniho-sporeni-zdanime-ho/nazory/

    Odpovědět

  • NEJVYŠŠÍ ŽALÁŘNÍK

    12 srpna, 2010

    TO, CO VÁM STÁDO BYROKRATŮ DÁVA/LO, VÁM STEJNĚ PŘEDTÍM SEBRALO NA DANÍCH! TAKTO VÁM SICE MÉNĚ DÁ, AVŠAK TAKÉ MÉNĚ SEBERE NA DANÍCH, TAKŽE JEDINÉ, CO SE SNÍŽÍ, JE PŘEROZDĚLOVÁNÍ A BYROKRACIE, RESP. PROVIZE BYROKRACII ZA PŘEROZDĚLOVÁNÍ! A NAVÍC NA TO AKORÁT DOPLÁCELI NEJCHUDŠÍ, I KDYŽ TO JAKOBY BYLO SOCIÁLNÍ OPATŘENÍ NA JEJICH PODPORU OHLEDNĚ BYDLENÍ! NAOPAK TO BYLO ASOCIÁLNÍ, PROTOŽE NEJCHUDŠÍM NA TZV. STAVEBNÍ SPOŘENÍ NEZBYLO NIC, CO BY NA NĚJ MOHLIDÁT, A TO I MIMOCHODEM PROTO, ŽE NA NĚ PŘISPÍVALI A PŘISPÍVAJÍ BOHATŠÍM Z PŘEMRŠTĚNÝCH DANÍ! OBDOBNĚ JE TOMU O DOSUD NEZAVEDENÉHO ŠKOLNÉHO, TJ. U STUDIA NA VŠECH MATEŘSKÝCH ŠKOLkÁCH VČETNĚ VELMI VYSOKÝCH I NÍZKÝCH ŠKOLek, TERÉ JSOU TAKZVANĚ ZDARMA! TAM TAKÉ DOPLÁCÍ CHUDŠÍ NA TO, ABY MOHLI BOHATŠÍ LEVNĚJI STUDOVAT! VIZ/K TOMU SROVNEJ/TE

    … 2) Jsi pro zavedení. Proč má totiž obyčejný člověk – a že jsme tenhle termín v uplynulých měsících slyšeli mnohokrát – platit ze svých daní studium budoucích boháčů?!
    Po pravdě řečeno, druhá varianta, ač výrazně méně vyhledávaná, je fakticky mnohem správnější. Průměrný plat absolventa vysoké školy dosahuje takřka třiceti tisíc (29 900 Kč), zatímco plat středoškoláka s maturitou je o třicet procent nižší (20 900 Kč), bez maturity si v průměru vyděláte ještě míň (17 500 Kč).
    Vzdělání je nepochybně skvělou osobní investicí a je otázkou, proč by ho – prostřednictvím daní a státního rozpočtu – měli studentovi hradit v plné výši i ti, kteří z jeho výdobytků nebudou bezprostředně čerpat. Proč by si …školák neměl – na svou lepší budoucnost – alespoň částečně [SIC! SPRÁVNĚ: ÚPLNĚ] přispět?

    http://www.lidovky.cz/skolne-a-filozofie-s-hlozkem-dgk-/ln_noviny.asp?c=A100618_100002_ln_noviny_sko&klic=237553&mes=100618_1
    Školné a filozofie s Hložkem
    18. června 2010
    Debaty o školném mě přirozeně nechávají rozpomenout se na mé sedmi- či osmileté studium čtyřleté školy zakončené bizarní státní zkouškou z filozofie absolvovanou se studentem Hložkem, který zřejmě jen náhodou neoslovil komisi „kluci a holky“.
    Na školném mě vždy fascinovalo, jak dává populistům na výběr:
    1) Budeš proti jeho zavedení. „Nechceme školné, protože zabrání sociálně slabým studentům v přístupu ke vzdělání.“
    2) Jsi pro zavedení. Proč má totiž obyčejný člověk – a že jsme tenhle termín v uplynulých měsících slyšeli mnohokrát – platit ze svých daní studium budoucích boháčů?!
    Po pravdě řečeno, druhá varianta, ač výrazně méně vyhledávaná, je fakticky mnohem správnější. Průměrný plat absolventa vysoké školy dosahuje takřka třiceti tisíc (29 900 Kč), zatímco plat středoškoláka s maturitou je o třicet procent nižší (20 900 Kč), bez maturity si v průměru vyděláte ještě míň (17 500 Kč).
    Vzdělání je nepochybně skvělou osobní investicí a je otázkou, proč by ho – prostřednictvím daní a státního rozpočtu – měli studentovi hradit v plné výši i ti, kteří z jeho výdobytků nebudou bezprostředně čerpat. Proč by si vysokoškolák neměl – na svou lepší budoucnost – alespoň částečně přispět?
    Podle rodící se koalice má zavedení školného zlepšit ekonomickou situaci i úroveň vysokých škol. Podle prezidenta Klause má především oddělit skutečné studenty od těch studium sotva předstírajících (tenhle vzkaz si i po letech beru osobně). Mně přijde školné jako spravedlivá renta vyměřená za nejlepší roky života strávené ve svobodomyslném prostředí, mezi inspirujícími lidmi; se vším, co k tomu patří. Ostatně, kde jinde bych se dozvěděl o Descartově dualismu od Stanislava Hložka?
    O autorovi| Dan Hrubý vedoucí magazínu

    Odpovědět

  • trd

    23 září, 2010

    Tak zase si to někdo hezky vymyslel,ale na svoje si nešáhnou.Co třeba omezit si výdaje na dopravu nebo telefon.Tam létají cifry hanba mluvit.Je to zbytečné.Na svoje prachy si ti nahoře nesáhnou.Vžy to tahají od těch dole.

    Odpovědět

  • Milatová Marcela

    6 února, 2013

    Jsem znechucena, stát okrádá své občany. Je to nedodržení smluv.Kdyby občan nedodržel smlouvy?…..­………….­…
    Jak dlouho si necháme všechno líbit?

    Odpovědět