Stavební spořitelny by konkurenci potřebovaly

Zdroj: www.sxc.hu

Jaroslav Kokeš

S rozpuštěním sněmovny si mohly stavební spořitelny oddechnout. Připravené změny zákonů, které by jim přidaly konkurenci bank, se prozatím odkládají. Pro klienty je to dobrá zpráva jen zčásti. Nebudou muset dokazovat účelné využití státního příspěvku, ale asi se nedočkají změn v politice stavebních spořitelen.

Stavební spoření patří zejména díky státní dotaci do skupiny produktů, které přinášejí klientům nejvyšší výnosy. Každoroční efektivní výnos v průměrné výši kolem 5 % při šestiletém horizontu spoření nemá v současné době na trhu konkurenci.

Maximální doba spoření by neměla překročit 6 let. V dalších letech se stává spoření relativně málo výnosné, navíc některé spořitelny snižují po šesti letech úroky (např. Buřinka ze 2 % na 1 %). Nebo vám často bez právní opory smlouvu samy vypoví.

Částku cca 140 000 Kč naspořenou po prvním šestiletém spořícím cyklu je možné investovat výnosněji než pokračováním spoření. Navíc je možné uzavřít novou smlouvu o stavebním spoření.

Toto platí, pokud klient uzavírá smlouvu jen za účelem spoření. Pokud chce klient čerpat úvěr, jde o zcela jinou situaci. V takovém případě se samozřejmě nevyplatí smlouvu ukončovat.

Vhodné je ujasnit si primární účel spoření před uzavřením smlouvy a přizpůsobit mu výběr stavební spořitelny.  

Proč by spořitelny potřebovaly konkurenci

Stavební spořitelny jsou stále pro klienty příliš nákladné. Zpoplatněné je uzavření smlouvy, změny smluv, platí se přes 300 Kč ročně za vedení účtu. Opravdu pikantní je, když spořitelna tuto úhradu zvýší o několik set korun jen z důvodu vyšších připisovaných úroků.

Je samozřejmě otázka, jak by se k poplatkové politice postavily banky. Logicky by měly být, alespoň zpočátku, výhodnější než klasické spořitelny. Jinak by klienty nezískaly. To by mohlo vyvolat reakci u stavebních spořitelen.

Osobně si myslím, že právě toto je důvod odporu představitelů stavebních spořitelen proti připravované novele zákona o stavebním spoření. Mohly by kvůli konkurenčnímu boji přijít o poměrně vysoké částky. Jen za rok 2012 bylo uzavřeno 433 000 nových smluv. To představuje dost přes 500 mil. Kč jen za poplatek za uzavření smlouvy (který ale většinou poputuje k obchodním zástupcům stavebních spořitelen) a přes 129 mil. Kč ročně za poplatek za vedení účtu. Námitku, že spořitelny budou v nevýhodě oproti bankám, které mají širší možnosti investování, považuji za zástupnou.

Stavební spořitelny jsou pro klienty nevyzpytatelné.  A občas se chovají ve své pragmatičnosti protiprávně. Vypovídají nebo jednostranně upravují smlouvy, které jsou pro ně nevýhodné, a vůbec je nezajímá, že si podmínky těchto smluv samy vymyslely. Občas jsou neseriózní a slibují to, co splnit nechtějí.

Bohužel právě toto by mohlo být s rostoucí konkurencí paradoxně ještě horší. Boj o klienty by se značně přiostřil.

Stavební spořitelny jsou téměř identické. Máte zájem o stavební spoření? Pak si vyberte namátkou jednu ze spořitelen a můžete začít spořit. Je téměř jedno jakou. Poplatkové a úrokové sazby jsou téměř shodné. Podobné je to s podmínkami poskytování úvěrů.

Je to samozřejmě trochu přehnané. Drobné rozdíly tu jsou. Ale v hrubých rysech to vypadá, jako by se spořitelny řídily nějakou tajnou kartelovou dohodou. S těmi různorodými podmínkami, kterými doslova hýří banky, se to nedá srovnat. Právě v tomto by konkurence mohla mnohé změnit. Spořitelny si zatím žijí příliš v poklidu a v naprosté jistotě svých zisků.

Státní příspěvky

V roce 2012 přispěl stát klientům stavebních spořitelen částkou cca 5 mld. Kč. Spořitelny v témže roce poskytly 77 000 úvěrů v celkové výši 42 mld. Kč. Asociace českých stavebních spořitelen ve své výroční zprávě z roku 2012 uvádí, že částka 42 mld. Kč vygeneruje do státního rozpočtu zisk (zejména na daních) 23 mld. Kč a přinese práci pro 135 000 pracovníků.

Tvrzení AČSS se opírá o studii Delloitte ČR, která vyvozuje, že investovaných  100 mil. Kč do stavebnictví přinese eráru 55 mil. Kč a práci pro 320 – 350 pracovníků. Vzhledem k tomu, že s podobnými čísly a představami je spojována i státní akce Zelená úsporám, není žádný důvod těmto číslům nevěřit.

(Pozn.: Česká asociace spořitelen má ve své výroční zprávě trochu zmatek. S velkou oblibou plete jednotky. Na straně 5 uvádí počet poskytnutých úvěrů a jako jednotku počtu si vybere mld. Kč. Jinde napíše v hlavičce, že jde o procenta a ony jsou z toho miliardy. Domnívám se, že čísla uvedená v předchozím sloupci nejvíce odpovídají průvodnímu textu zprávy.)

Viděno touto optikou, je státní podpora stavebního spoření žádoucí a bylo by velmi nerozumné ji snižovat nebo se dokonce pokoušet ji rušit. Totéž se týká i daňových úlev formou odpisu úroků z úvěrů od základu daně.

Tato čísla také staví do zcela jiného světla pokusy státu komplikovat klientům spořitelen život a požadovat po nich doklad o účelovém využití státní dotace. A je zcela jedno, kolik by těch zákonných účelových využití nakonec bylo. Stát vloží 5 mld. Kč a získá 23 mld. Kč na daních. Stát věnuje jednomu klientovi za 6 let 12 000 Kč a klient vloží 120 000 Kč.

Jaký má smysl se o takové peníze handrkovat? Stejně každý účelové využití prokáže. Je to jen hloupé gesto a práce pro spořitelny navíc.

Srovnání investic

Mimo spořicí účty a termínované vklady je možné konzervativně investovat ještě v důchodovém spoření a doplňkovém penzijním spoření a do podílových fondů. Otázka je, co je nejvýhodnější?

Kolik se kde naspoří

  • Po 6 letech spoření ve stavební spořitelně s měsíční úložkou 1700 Kč naspoříme 137 991 Kč po zdanění. Úhrady poplatků celkem dosahují 3 570 Kč.
  • V podílovém fondu s výnosem 2 % bude konečná částka pro klienta 115 730 Kč (poplatky 13 740 Kč). 
  • IŽP je ještě horší. Příjem bude jen 103 896 Kč a je otázka, zda po zdanění. Zato poplatky jsou královské. Za 6 let to dělají celých 24 293 Kč!

Pozn.: Výpočet výnosu podílových fondů a IŽP vychází ze Srovnávače investic na ProduktovéListy.cz

Je to trochu zkreslené porovnání, protože u podílových fondů a u IŽP jsou výnosy i u poměrně konzervativních investic dlouhodobě vyšší než 2 %. Ale ani při zadání 4 % není výsledek lepší. U fondů je příjem 122 989 Kč a u IŽP je to 109 824 Kč. Alespoň poplatky se téměř nemění.

Také srovnání stavebního spoření s důchodovým spořením je trochu zkreslující. Do důchodového spoření nebude mnoho účastníků vkládat 1 700 Kč měsíčně. Dost podobné to bude i u doplňkového penzijního spoření.

Stavební spoření ještě není za zenitem. Jen není tak výrazně výhodné, jako bylo před pár lety. Je to produkt, který umožňuje při pravidelné investici získat velmi rozumný základ pro následné investice.

Anketa: Máte uzavřené stavební spoření?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

2 komentářů k článku “Stavební spořitelny by konkurenci potřebovaly”

  1. Pavel napsal:

    Nepřesné a zavádějící

    Co to je autore efektivní výnos? Pokud chci porovnávat produkty pak musí být zvažován pouze čistý výnos. Tedy do nákladů je třeba zahrnout nemalý vstupní poplateček, zdanění a čtvrtletní poplatek za jeden roční výpis, který např. v mém případě činí nezanedbatelných 640 kč (Raiffeisen). Uzavírat nové smlouvy je ekonomický nesmysl.

    1. autor napsal:

      Re: Nepřesné a zavádějící

      Jasně, ale poplatky jsou všude.
      U spořitelen lze využít nějaké akce.
      Opakuji, pokud to z textu není zřejmé, že článek směřuje k tomu, že spořitelny potřebují konkurenci, aby své služby zlevnily.
      640 Kč jsem u Reiff. našel za roční vedení účtu. Výpis by měl být za 21 Kč.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *