Stavební zákon v novém: Co se mění?

Zdroj: www.sxc.hu

Vratislav Květ

S novým rokem vstupuje v účinnost také nový stavební zákon. Přináší rozsáhlé novinky zejména v územním plánování a ve stavebním řádu. Zároveň se zvyšují poplatky. Na co si musíte dát nejvíce pozor?

Od 1. ledna 2013 nabývá účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nový zákon č. 350/2012 Sb. přináší rozsáhlé a podstatné změny původního stavebního zákona č. 183/2012 Sb. a to jak v části územního plánování, tak i ve stavebním řádu.

Část první

  1. V § 2 odst. 7 je nově definován pojem „zastavěná plocha pozemku“, která je dána „součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné plochy.“ Dále se specifikují zastavěné plochy objektů polozastřešených a zastřešených.
  2. Vkládá se nový §13a závazné kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecním stavebním úřadě, který stanovuje závazné kvalifikační požadavky pracovníků stavebních úřadů.  Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje fyzická osoba, která má:
  • vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu ve studijním oboru stavebního, architektonického nebo právnického směru
  • vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 2 roky praxe v oboru stavebnictví, nebo
  • střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 3 roky praxe v oboru stavebnictví.

„Úředník splňující kvalifikační požadavky podle tohoto zákona, ale nesplňující požadavky podle zvláštního předpisu, může vykonávat činnost na úseku územního rozhodování a stavebního řádu, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího požadavky podle tohoto zákona a požadavky podle zvláštního předpisu, maximálně však po dobu 18 měsíců.“

  1. Zavádí se zcela nový pojem a to v §78a – veřejnoprávní smlouva. Tato smlouva umožňuje, že stavební úřad může uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a změně vlivu užívání stavby na území, která nahradí územní rozhodnutí. Dále se zde stanovuje  obsah žadatele veřejnoprávní smlouvy pro předložení stavebnímu úřadu, lhůty pro posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy a podmínkách souvisejících s uzavřením veřejnoprávní smlouvy. Rovněž tak se uvádějí v §116 náležitosti a postup řízení veřejnoprávní smlouvy, která může u staveb vyžadujících stavební povolení nahradit stavební povolení.
  2. V § 79 odst. 2 dochází k rozšíření staveb, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, jako např. skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky, stavby o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 25 m2 a výšky 5 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, dále bazény do 40m2 na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci. V odst. 3 až 5 § 79 jsou specifikovány případy, které se nevztahují na stavby dle odst. 2. Zároveň se doplňuje tento paragraf o nový odst. 6, podle kterého se rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují pro stavební úpravy a udržovací práce.
  3.  Vkládá se § 94a, v němž se stanovují podmínky, podklady a postup řízení pro společné územní a stavební řízení na žádost žadatele.
  4.  V § 95 se nově definují podmínky pro zjednodušené územní řízení.
  5.  V § 96  – územní souhlas se rovněž definují podmínky pro udělení územního souhlasu stavebního úřadu místo územního rozhodnutí a uvádí se, v jakých případech postačí pouze územní souhlas. Za § 96 se vkládá nový § 96a – společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Tento nový paragraf umožňuje stavebníkovi podat stavebnímu úřadu současně územní souhlas a ohlášení stavebního záměru dle podmínek zákona.
  6. Je nově definován § 101 – předkupní právo a §102 – náhrady za změnu území. V těchto paragrafech jsou stanoveny podmínky předkupního práva k pozemku určeném územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu a možnost náhrady za změnu území vlastníkovi pozemku či stavbě.
  7. Jsou pak v § 103 –, stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení. Tento paragraf taxativně uvádí, které stavební záměry, udržovací práce, stavební úpravy a stavby nevyžadují stavební povolení ani ohlášení.  V § 104 – jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce nevyžadující ohlášení, který taxativně uvádí druhy staveb a prací nevyžadujících ani ohlášení stavebnímu úřadu.
  8. V § 117 – oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora umožňuje stavebníkovi uzavřít smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole projektové dokumentace a zároveň je stavebník oprávněn provést stavbu vyžadující stavební povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem.
  9. Dochází ke změně § 178 až 181 týkajících se přestupků fyzických osob, fyzických osob jako stavbyvedoucí, podnikajících fyzických osob a právnických osob, které specifikují druhy přestupků včetně sankcí za nedodržení.

Část čtrnáctá

V této části zákona – „změna zákona o správních poplatcích“ dochází k značnému zvýšení správních poplatků a to v položkách:

  • 17 – vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení anebo vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (nově 500 Kč až 20 000 Kč)
  • 18 – vydání stavebního povolení (300 Kč až 10 000 Kč)
  • 19 – vydání rozhodnutí o vyvlastnění (5 000 Kč)
  • 20 – místní šetření nebo ohledání na místě (500 Kč až 2 000 Kč)

Závěrem lze konstatovat, že přestože jistě cílem novely stavebního zákona č. 350/2012 Sb. bylo zjednodušení vyřizování územních a stavebních řízení se snahou zabránění korupčnímu jednání, novela přináší značné složitosti v investičním procesu pro stavebníky, projektanty i pracovníky stavebních úřadů. Z hlediska usnadnění podnikání přináší novela negativní důsledky, které se promítnou jak ve lhůtách přípravy a realizace výstavby, tak i ve zvýšených nákladech investiční činnosti.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

1 komentář k článku “Stavební zákon v novém: Co se mění?”

  1. Robert napsal:

    Stavební zákon pro rok 2014

    Dobrý den, mohu vědět zda proběhla nějaká změna pro rok 2014? Hledal jsem a zjistil, že stále platí zákon 350/2012, nicméně si nejsem jist, zda nedošlo k úpravě (navíc uvedený zákon je otřesně strukturovaný a vůbec se v něm nedá vyznat, doporučuji některé z neoficiálních znění – např. stavební zákon zde http://stavebni-rizeni.cz/legis­lativa/). Díky za odpověď

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *