Úspory českých domácností se liší až o statisíce

Jana Zámečníková

Zatímco některé domácnosti mají naspořeno čtvrt milionu korun, jiné si půjčují již dva týdny po výplatě. V průměru mají ale české domácnosti naspořeno 116 tisíc korun a při výpadku příjmu dokáží z úspor vyžít tři měsíce a dvacet jedna dní. Kdo spoří nejvíce a komu se peněz nedostává?

Úspory domácností ve třetím čtvrtletí poklesly podle Index úspor domácností ING Bank oproti druhému čtvrtletí o šest dní, meziročně ale došlo k nárůstu o osmnáct dní. „Mírný pokles úspor českých domácností ve třetím kvartálu je možné sledovat prakticky v průběhu celého sledování indexu. Pravděpodobně za ním stojí náklady spojené s dovolenými a s prázdninami, během kterých Češi často sahají do finanční rezervy,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR.

Dlouhodobý růst úspor je dobré znamení

Úspory domácností v průběhu let zaznamenaly i určité výkyvy, dlouhodobě jsou ale Češi zodpovědní. V posledních několika letech neklesl index pod hranici tří bodů, což znamená, že úspory dokáží pokrýt výpadek příjmu domácnosti minimálně po dobu tří měsíců. Ani mírné poklesy nemění nic na tom, že úspory domácností mají v dlouhodobém horizontu rostoucí tendenci. „Průměrná finanční rezerva se drží nad sto tisíci, což je slušný základ, a vývoj české ekonomiky i další faktory obecně naznačují, že finanční rezervy Čechů mají potenciál stoupat i nadále,“ dodává Libor Vaníček. 

Češi svou finanční rezervu jen zřídka investují, přednost dávají spíše běžným či spořícím účtům. Potvrzují to i statistiky České národní banky (ČNB). Podle nich měli Češi na konci srpna uloženo na účtech bez výpovědní lhůty 1,275 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o více než 122 miliard korun. Zatímco si Češi stále více peněz ukládají na běžné a spořící účty, na termínovaných vkladech úspory ubývají, a to zejména na krátkodobých až střednědobých termínovaných vkladech, kde jsou úrokové sazby nižší než na netermínovaných spořících účtech. Meziročně proto poklesly vklady na termínovaných účtech o téměř 40 miliard korun na 615 miliard korun.

V úsporách vedou vysokoškoláci z Prahy

Největší úspory mají tradičně vysokoškoláci, jejich rezerva je téměř čtvrt milionu korun a chod domácnosti tak mohou financovat téměř sedm měsíců. Lidé s maturitou pokryjí finanční rezervou výpadek příjmu přibližně tři a půl měsíce a lidé se základním vzděláním s finanční rezervou ve výši 64 tisíc korun pak jen necelé dva měsíce. V regionech si nejlépe vedou Pražané, kterým stačí úspory na více než čtyři měsíce, v ostatních regionech pak jen asi na tři a půl měsíce.

Někteří lidé spoří a zároveň se zadlužují

Někteří lidé se kvůli udržení finanční rezervy na neočekávané výdaje dokonce zadlužují. Jiní se zadlužují, protože se jim to zdá v současném prostředí nízkých úrokových sazeb výhodné. Mylný dojem nízkých úrokových sazeb mohou ale vyvolat příznivé úrokové sazby hypotečních úvěrů, které se ale od úrokových sazeb nehypotečních úvěrů často značně liší. V případě, že má domácnost vysoké úspory a zároveň splácí spotřebitelský úvěr, je dobré porovnat úrokové sazby a část úvěru případně zaplatit z úspor.   

Potenciál spoření roste

Ukazatel ING Bank Potenciál spoření ukazuje, o kolik procent převyšují příjmy českých domácností jejich výdaje. Ještě před rokem mohli podle ukazatele Češi odkládat čtvrtinu svého příjmu. V současné době by si mohli dát stranou až 31 procent svého příjmu, museli by ovšem chtít. Ne každý totiž chce a dokáže si své finance naplánovat.

Často příjmy domácností nepokryjí ani výdaje

Finanční odborníci doporučují domácnostem, aby si udržovaly finanční rezervu ve výši čtyř až šesti měsíčních příjmů. Některé domácnosti se ale při výpadku příjmu dostanou do nesnází již po několika týdnech a jiné dokonce žádné úspory nemají a o půjčky žádají i několik týdnů po výplatě.

Průzkum společnosti Fair Credit ukázal, že z měsíční mzdy nevyjde téměř 40 procent Čechů. Třetině Čechů se nedaří uspořit, protože jejich výdaje převyšují příjmy. K pokrytí nadměrných výdajů se pak 75 procent domácností uchyluje k půjčkám u finančních institucí, a to již dva týdny po výplatě. Některé domácnosti (15 procent) se zase snaží řešit nedostatečné příjmy brigádami či nahodilými přivýdělky. Zbylých 10 procent domácností pak sahá po finanční rezervě.

„Pokud domácnosti nevychází se svými příjmy, doporučil bych, aby si každý měsíc provedly rozvahu příjmů a výdajů a finanční výpadek začaly řešit s předstihem. Rozhodně bych chtěl lidi odradit od toho, aby vytloukali půjčku půjčkou,“ uvedl Tomáš Konvička, obchodní ředitel společnosti Fa

Předchozí článek: «
Následující článek: »

6 komentářů k článku “Úspory českých domácností se liší až o statisíce”

  1. InfoBaron napsal:

    HOLT ZA BLBOST SE PLATÍ!

    Josef Středula: Češi nedostávají řádně zaplaceno, to musí skončit
    Rozhovor

    Předák největších odborů v zemi, Josef Středula, je přesvědčený, že Češi si zaslouží vyšší mzdy, a stát i investoři na to mají. „Připouštím, že to, co teď řeknu, je trochu demagogie. Pokud manažeři mají mzdy takřka srovnatelné se zahraničím, proč by je nemohli mít i zaměstnanci. Politika nízkých mezd je u nás dlouhodobou politikou, a to je už neúnosné,“ říká.

    1. InfoBaron napsal:

      Re: HOLT ZA BLBOST SE PLATÍ!

      A což takhle rovnou zorganizovat GENERÁLNÍ STÁVKU ZA BRZKOU ZMĚNU NEDEMOKRATICKÉ ÚSTAVY NA DEMOKRATICKOU (http://novau­stava.cz navíc s daní z hlav/y vč. turistů), DEMONTÁŽ A/SOCIÁLNÍHO STÁTU/DA A ZÚČTOVÁNÍ S DŮSLEDKEM ZPRŮHLEDNĚNÍ (ODPOKŘIVENÍ) CEN/DEBYROKRA­TIZACE/DEDEBI­LIZACE?! Tipy na hesla OPRAVDOVOU SVOBODU! MÁME HO/HOLE V RUCE!

      Pokud již harmonizovat daně, tak směrem k nule a všechny! A to „Co nejdříve to bude možné!“ …

      Dostanou se kurvy do Parlamentu? Voni/y už tam ‘soú …

      Díváte se někdo V BEDNĚ na to POLITICKÉ PORNO?! TELEVIZE (JIŽ OPĚT) LŽE, JAK KDYŽ RUDÝ PRÁVO TISKNE …

      Zcela nový slogan KSČSSD: ANO, jiní pro lid/i, MY SI MŮŽEM’ VYTÍRAT PRDEL LIDEM KAŽDODENNĚ …

      BARON TEACHER AD novaustava.cz navíc s daní z hlav/y vč. turistů:

      INTELIGENTNÍ PRACUJÍCÍ ZAVEDE NEJEN ROVNÝ DŮCHOD, AVŠAK HLAVNĚ ROVNOU DAŇ!

      IMHO JEDINÁ SPRAVEDLIVÁ JE JEDNOTNÁ DAŇ Z HLAVY, a to aj pro turist/k/y zavážející sTeuro/Tolary/Jen/Frnk … na chráněné území! K tomu srovnej/te/viz také MÝTO/DÁLNIČNÍ ZNÁMKY (tý/denní …), POPLATKY KATASTRU, atp.! Např. v hromadné dopravě také platí všicia stejně … To vše jakožto NAROVNÁNÍ CEN/TRHŮ mj. se zaváděním INDIVIDUÁLNÍho Z/ÚČTOVÁNÍ a ZA/UČENÍ! Viz také „Jaktože u nás není školné?! Někteří je/j platí a vostatní se vezou …“ … :DD

      DAŇ Z HLAVY má

      • SILNOU SOCIAL/IZAČNÍ FUNKCI
      • plus NAVÍC DEBYROKRATICKÉ/DE­ADMINISTRATIV­NÍ EFEKTY {Naopak bych minimalizoval DePéHá! < ⇒ Již Ti/Vám roste dPH v ústech …}!

      K TOMU VIZ NAPŘ.
      Chci daň z hlavy! Paušální berně úžasným způsobem zjednoduší jejich vybírání. Možnost daně neplatit zase bude pro stát náhražkou konkurence – bude se muset víc snažit. Spousta úředníků, dosud přesvědčená o vlastní nenahraditelnosti, bude naprosto zbytečná, což sníží státní výdaje. Museli bychom ovšem nejprve vystoupit ze Společnosti pro rozšiřování zmrdstva a vohnoutstva do každodenního života, známější ve světě pod názvem Byrokratická uhnije … Ta po nás chce pravý opak – více přerozdělování, menší odpovědnost občana, složitější daňový systém, jednodušší vyhýbání se povinnostem.

      Chci daň z hlavy
      31. 10. 2004

      Nejprve několik suchých čísel, která jsem sice načerpal z oficiálních údajů ČSÚ, ale interpretoval je poněkud jinak než je v kraji zvykem.

      Od socialistických politiků pochopitelně podobnou interpretaci nelze čekat a čeští novináři jsou polointeligenti, kteří například ve většině ještě nepochopili rozdíl mezi slovem billion v jazyce anglickém a biliónem v češtině.

      Žije nás v Českých zemích cca 10.240.000.
      Z toho je ovšem 16,2% mladší 15 let a míra ekonomické aktivity (tedy podíl zaměstnaní+ne­zaměstnaní k celkovému počtu obyvatelstva staršího 15 let) činí 60,4%. V současné době je u nás nezaměstnanost asi 10%.
      S pomocí kalkulačky mi vyšlo, že v Čechách pracuje (respektive navštěvuje zaměstnání) cca 4.676.000 obyvatel.
      Rozpočtové výdaje pro letošní rok jsou plánovány ve výši 907,7 miliard korun.
      Odkud se berou tyto peníze?
      Státní rozpočet má na straně příjmů řadu matoucích položek (např. operace státních finančních aktiv, přijaté dotace, pojistné na důchodové pojištění atd.), ale když se nad nimi zamyslíte, dojdete k prostému závěru: ať je to nazváno sebelíbezněji, vždy se jedná o peníze, ukradené občanům prostřednictvím daní.
      Přesnějším, starším a politicky naprosto nekorektním názvem berní, od slova brát, nikoliv daní od slova dávat.
      Stát sám o sobě žádné prostředky nemá, musí si je vzít od svých občanů. Nenechte se mýlit tím, že největší část příjmů získává stát od několika největších firem. Zase to jsou peníze, které si vydělali sami občané, tentokrát sdružení za účelem vyšší produktivity práce.
      Prostě, berně se ve skutečnosti od nikoho jiného než od lidí vybírat nedají. A navíc pouze od těch, kteří si je umějí vydělat.
      Čili pojďme dál – vydělává nás 4,676 miliónu a příští rok nás oberou o 907,7 miliardy, to dělá 194.000 Kč na jednoho každého z nás.
      Průměrná hrubá mzda činila v tomto roce cca 17.000 Kč měsíčně, čistého tedy asi 13.000 Kč. To ovšem není váš čistý příjem, jak jistě správně tušíte. Při nákupu totiž ještě platíte DPH, většinou i spotřební daň a mnohdy také clo. Tyto berně vás oberou o dalších 25% z vašeho „čistého“.
      Takže to máme 13.000×12 = 156.000×0,75 = 117.000 Kč ročně dostává k vlastní spotřebě průměrný výdělečně činný Čech. A státu platí 194.000 Kč. Z našeho výdělku odevzdáváme do společné pokladny 62,4%!
      Kam se hrabe katolická církev se svým desátkem, ateistický a demokratický stát jí hravě trhne více jak 6×!
      Podobná šílenost je ovšem až výmyslem posledních let.
      V USA celkový objem berní činil ještě začátkem dvacátého století méně než 10% a dokonce i u nás ještě v roce 2002 byly celkové výdaje státu 684 miliardy, což při stejné metodice výpočtu dělá 55,5% berní.
      Pravda, stát nám něco vrací prostřednictvím důchodů, dětských přídavků, podpor v nezaměstnanosti a podobně, nicméně i při započítání těchto zprůměrovaných hodnot nynější objem berní neklesne pod 50%.
      Tím opouštím platformu exaktního výpočtu a dostávám se ke klíčové otázce:
      Co vlastně dostáváme za svých téměř 200 litrů ročně?
      Stát nám písemně garantuje ochranu života a majetku, právní prostředí, zdravotnickou péči a vzdělání, abych jmenoval ty nejhlavnější služby.
      Jak je to ve skutečnosti s ochranou vašeho života a majetku, když vás v opuštěné uličce obklopí skupinka ve tmě lépe maskovatelných spoluobčanů, víme všichni, kterým se tato nemilá událost stala.
      Stát nikde.
      Právní prostředí zase důvěrně znají ti, kteří se soudně domáhají již 10 a více let nějaké elementární věci, kterou by každý člověk s IQ nad 80 označil za naprosto jasnou.
      Zdravotní péče jakž takž funguje, ale jsou podnikány urychlené kroky, aby tomu tak nebylo.
      A co se týká vzdělání, jsme ve vyspělé části světa zemí s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.
      Zkrátka – kdyby stát byl soukromá firma a vy jste si kupovali jeho služby za tak nehorázný peníz, rozhodně byste s ním za rok smlouvu neobnovili, velmi kulantně řečeno.
      Jenže smlouvu se státem jaksi zrušit nelze.
      Můžete zvednout kotvy a přestěhovat se do jiného státu, tady ovšem platí že ochota daného státu vás přijmout je nepřímo úměrná jeho životní úrovni. Berním v nějaké podobě se ale nevyhnete nikde a je jedno, jestli je vybírá úředník v saku nebo maoistický povstalec v maskáčích. Oba dva vědí lépe než vy, jak s vašimi penězi naložit a vědí také jak vás donutit, pokud by se vám náhodou platit nechtělo.

      Můj návrh je prostý – učiňme z placení daní dobrovolnou záležitost. Smlouva občana se státem je smlouva jako každá jiná a měla by se dát vypovědět.
      Ať stát definuje určitou množinu úkonů, které bude svým občanům poskytovat v případě, že tito v uplynulém období zaplatili berně. Mezi tyto úkony by mohlo patřit například vydání cestovního pasu (nemáš na daně, nemůžeš cestovat, logicky), vydání řidičského průkazu či přepsání vozidla (kde bys vzal na auto, když nemáš na daně?), zapsání do katastru nemovitostí (jakej barák? nemáš ani na daně, socko!) – další příklady jistě vymyslíte sami.
      Ten, kdo tyto úkony od státu nevyžaduje, berně platit nemusí.
      Dále – protože jsme si údajně všichni rovni před zákonem, nevím, proč platíme každý berně v různé výši. Dokonce ani ODS navrhovaná „rovná daň“ ve výši 15% není rovná, protože 15% ze 100.000 není 15% z miliónu.
      Rovná daň je, když všichni, kdo chtějí využívat služeb státu, platí absolutně stejnou částku, takzvanou daň z hlavy.
      Stát může někomu tuto daň snížit, třeba invalidům, studujícím nebo rodičům. Rozhodně by ovšem neměl nikomu vyplácet peníze za nic. Tedy žádné přídavky na děti, podpory v nezaměstnanosti, sociálky, důchody. Jednak se tím otvírá prostor pro korupci, druhak, a to zejména, vyplácení peněz za nic činí z občanů závisláky na státu, což je horší, než být závislý na heroinu.
      Paušální berně úžasným způsobem zjednoduší jejich vybírání. Možnost daně neplatit zase bude pro stát náhražkou konkurence – bude se muset víc snažit. Spousta úředníků, dosud přesvědčená o vlastní nenahraditelnosti, bude naprosto zbytečná, což sníží státní výdaje.
      Museli bychom ovšem nejprve vystoupit ze Společnosti pro rozšiřování zmrdstva a vohnoutstva do každodenního života, známější ve světě pod názvem Evropská unie. Ta po nás chce pravý opak – více přerozdělování, menší odpovědnost občana, složitější daňový systém, jednodušší vyhýbání se povinnostem.

      Tak a teď se zamyslete – volili byste stranu, která by měla v programu vystoupení z EU, zavedení volitelné daně z hlavy a zrušení přerozdělovacího korupčního systému?
      Pokud ano, mám pro vás asi překvapení. V roce 2002 jsem za jednu takovou stranu kandidoval v parlamentních volbách. A hádejte, kolik dostala hlasů…
      Čili na závěr mám vzkaz

      • pro ty, kteří nechodí k volbám, protože musí být včas na chatě
      • pro ty, kteří si nečtou volební programy, protože je víc zajímá interview s Helenkou Vondráčkovou
      • pro ty, kteří nevolí malé strany, aby jejich hlas náhodou nepropadl (jak české – než se hrdě přihlásit ke svému přesvědčení, raději kalkulovat, kdo asi bude vítězem):

      Můžete si za ten socialistický bordel sami!
      Enjoy!

      Autor: Vlaho
      http://www.dfens-cz.com/view.php?cis­loclanku=2004103103
      http://www.dfens-cz.com/komenta­re.php?akce=fu­llview&page=1&cis­loclanku=2004103103

    2. EXPERT BOZP napsal:

      Re: HOLT ZA BLBOST SE PLATÍ!

      Kolik hodin denně jste ochotni pracovat se zobrazovacím zařízením? Viz nařízení vlády chránící i živnostníky (všechny pracující):
      Celková doba trvání práce se zobrazovací jednotkou nesmí být delší než 6 hodin.
      Práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami musí být přerušována bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti, jejichž účelem je snížit pracovní zátěž vyplývající z povahy práce se zobrazovací jednotkou.
      Bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10 minut musí být zařazeny nejpozději po každých dvou hodinách nepřetržité práce. (započítávají se do pracovní doby)

      Zdravé sezení neexistuje, postavte se k práci jako my
      http://www.et­netera.cz/etn-life/etn_life_130611_st­ani_v_praci.html

      SERIÁL Zacvičte si v kanceláři / Cvičení pro kancelářské krysy
      http://www.go­ogle.cz/search?q=Cvi­čení+pro+kance­lářské+krysy

      MOTIVÁCIA ZAMESTNANCOV K BOZP
      Zamestnávateľ môže a musí svojich zamestnancov neustále motivovať k BOZP, nielen v zákonom daných intervaloch, ale podľa potreby. To znamená zohľadniť typ práce, vekovú štruktúru svojich zamestnancov, skúsenosti svojich zamestnancov a pod. Nesmie sa zabúdať na istú „rutinnosť“ práce aj notoricky známeho pojmu Bezpečnosť a Ochrana Zdravia pri Práci. V konečnom dôsledku sa možno zbytočné „omieľanie“ bohato odmení na hladkom chode prevádzky bez pracovných úrazov.
      MOTIVOVAŤ možno mnohými spôsobmi, zjavne možno nesúvisiacimi s BOZP. Osobným príkladom, dodržiavaním poriadku na pracovisku, dodržiavaním časového harmonogramu práce, aby sa vyhlo stresovým situáciám, pravidelnými stretnutiami za účelom diskusie o možnostiach zlepšení BOZP zo strany zamestnancov, vytvorenie pohodového pracovného prostredia.

      Prvoradým cieľom organizácie je dosiahnuť nulovú úrazovosť.
      Úrazy nie sú nevyhnutné; všetkým úrazom a haváriám sa dá predchádzať
      • Nič nie je dôležitejšie, než bezpečnosť; ani výroba, ani tržby, ani zisky
      • Bezpečnosť môže byť riadená a preto je zodpovednosťou všetkých vedúcich pracovníkov
      • Bezpečné konanie je osobnou zodpovednosťou jednotlivcov a podmienkou zamestnania v našej firme
      • Bezpečnosť je spôsob života po celých 24 hodín…
      • Záväzok k totálnej bezpečnosti je záväzkom robiť veci správne…atď.
      Dobre definovaná politika BOZP je základom úspechu ďalších krokov v systéme riadenia; zainteresováva a motivuje všetkých zamestnancov. Je základom zmysluplnej práce v prospech trvalého rozvoja podniku.

      Tie isté postupy, ktoré vedú k zlepšeniu BOZP a pracovných podmienok, vedú k vyššej efektívnosti, produktivite a kvalite práce
      Vyššia efektívnosť, produktivita a kvalita práce znamená úspech podniku!
      http://refera­ty.atlas.sk/os­tatne/nezarade­ne/4817/?prin­t=1

      Nemoci pohybové soustavy vyřazují Čechy z pracovního života na více než dva měsíce
      http://www.cssz­.cz/cz/o-cssz/informace/me­dia/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/2012–07–31-nemoci-pohybove-soustavy-vyrazuji-cechy-z-pracovniho-zivota-na-vice-nez-dva-mesice.htm
      Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

    3. Intelikent :D napsal:

      Re: HOLT ZA BLBOST SE PLATÍ!

      IQ a bohatství národů PPT (562kB)
      http://www.go­ogle.cz/search?q=sou­vislost+inteli­gence+a+výděl­ku

      Tabulka IQ hodnot
      http://cs.wiki­pedia.org/wiki/In­teligence#Tabul­ka_IQ_hodnot

      Hodn. IQ Popis a předpokládané schopnosti jedince % lidí
      nad 140 Inteligence géniů. Absolutní předpoklady pro tvůrčí činnost, určuje ostatním směr poznání. 0,2 %
      do 140 Výjimečná superiorní inteligence. Mimořádné předpoklady pro tvůrčí činnost, vynikající manažeři nebo odborníci. 2,8 %
      do 130 Vysoce nadprůměrná inteligence. Mohou snadno vystudovat vysokou školu, dosáhnout vynikajících výsledků v tvůrčí a manažerské činnosti. 6 %
      do 120 Nadprůměrná inteligence. Vystuduje vysokou školu, při vysoké pracovitosti může získat mimořádné pracovní místo. 12 %
      do 110 Vysoce průměrná inteligence. Vysokou školu vystuduje jen s potížemi. Důsledností a pracovitostí může získat společenské zařazení předchozí kategorie. 25 %
      do 100 Průměrná inteligence. Dokáže složit maturitní zkoušku, v práci se uplatní ve středním postavení. 25 %
      do 90 Slabě podprůměrná inteligence. Dokáže absolvovat základní školu a dobře se uplatnit v manuálních profesích. 10 %
      do 80 Nižší stupeň mentální retardace. S problémy zvládne základní školu, úspěšný v zvláštní škole. 10 %
      do 70 Lehká mentální retardace. Je-li dobře veden, zvládne zvláštní školu. 6,8 %
      do 50 Střední mentální retardace. Nevzdělavatelný, ale osvojí si sebeobslužné návyky. 2 %
      do 20 Těžká mentální retardace. Nevzdělavatelný a nevychovatelný. 0,2 %

  2. InfoBaron napsal:

    Jaká je současná minimální nástupní mzda programátora v Praze? 5000 Kč denně bez DPH jako kontraktor (625 Kč za hodinu, cca 110 000 měsíčně) a/nebo 150 000 na HPP aby se to vyrovnalo nabídkám spoluprá

    Jaká je současná minimální nástupní mzda programátora v Praze?
    5 000 Kč denně bez DPH jako kontraktor (625 Kč za hodinu, cca 110 000 měsíčně)
    a/nebo
    150 000 na HPP aby se to vyrovnalo nabídkám spolupráce na ŽL?

    Kdyžtak sem napište, za kolik ohýbáte hřbet Vy?

    První prý v Čezku začnou geniálně/generálně stávkovat za vyšší mzdy vývojáři SW …
    Pokladní v Lidlu ve Švýcarsku prý nastupují za 85 000, montážní dělník u pásu ve Volkswagenu v Německu dělá za 1500 Kč / hodina (12 000 denně, cca 265 000 měsíčně). u nás to samé za 300 denně …

  3. David Vozák napsal:

    Dobrý den.
    Je super, že české domácnosti v průměru takto spoří. Potíž je v tom, že více než polovina z nich takto nespoří. A nevědí, jak by mohly uspořit. Důvodem jsou jednak nízké příjmy, jednak i nízká míra informovanosti či zájmu o spoření. A přitom spoření a vytváření finanční rezervy je základní prevencí pro celou řadu složitých finančních situací.
    Hezký den JUDr. David Vozák, http://www.abivia.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *