Ve vztahu k financím jste pečovatelé nebo tradicionalisté? Zjistěte to

Monika Hrušová

I když většinou mají Češi na všechno odpověď a vypadá to, že často nejsou spokojeni se svým životem, ani se svými financemi, opak je pravdou. Patříme mezi nejspokojenější obyvatele střední a východní Evropy. Ve srovnání se Slováky, Poláky, Maďary a Rumuny jsme spokojenější nejen s kvalitou života, ale také s životním standardem a finanční situací. Ukázal to mezinárodní průzkum TNS AISA pro společnost Provident Financial.

Z průzkumu společnost vypracovala typologii, díky níž lze porovnat strukturu populace napříč zmíněnými zeměmi. Více jak 50 procent Čechů (54 %) spadá podle dané typologie do dvou skupin – pečovatelů a tradicionalistů. Naopak bojovníků a frustrovaných je v Česku pouze 7 procent, zatímco průměr ve sledovaných zemích dosahuje téměř trojnásobku, tedy cca 20 procent.

Přečtěte si typologii a v anketě se s námi podělte o to, co na vás nejvíce sedí.

Pečovatelé

„První skupina – pečovatelé – se v minulosti dopracovala ke slušnému životnímu standardu a k uspokojivé finanční situaci, což jí dovoluje více se zaměřit na jiné stránky života než je práce. Za jednu z nejcennějších hodnot považuje rodinu a právě pevné rodinné vazby jsou důležitým zdrojem životní spokojenosti,“ vysvětluje marketingová manažerka Providentu Jitka Vomáčková.

Pečovatelé jsou, co se týče peněz, odpovědní a uvážlivě rozhodují o tom, za co svůj výdělek utratí. „Jelikož žijí pro rodinu, za smysluplnou považují půjčku, z níž budou mít prospěch jejich děti či vnoučata,“ dodává Vomáčková. Pečovateli jsou častěji ženy, lidé ve věku 36 až 55 let a manželské páry, ale i výjimka může potvrdit toto pravidlo.

Tradicionalisté

Druhou skupinou, kam Češi nejvíce zapadají, jsou tzv. tradicionalisté. Stejně jako pečovatelé jsou spokojeni se svým životem, ačkoli jsou konzervativnější a více fixovaní na rodinu a prostředí, ve kterém žijí. Většinou jsou tito lidé skromní a s penězi umí hospodařit.

„Tradicionalisté jsou, co se týče peněz, velice opatrní. Pečlivě zvažují, co si koupí a půjčku si berou pouze na věci, které skutečně potřebují a jinak by si je nemohli dovolit,“ říká Vomáčková. Mezi tradicionalisty opět převažují ženy, vysoké je také procento osob žijících v manželství. V porovnání s jinými typy se zde častěji vyskytují rodiče s již dospělými dětmi, což je dáno vyšším věkovým průměrem – kromě lidí ve věku 36 až 55 let jsou početně zastoupení také Češi starší 55 let.

Požitkáři

Do této sekce patří zhruba pětina Čechů. Tito lidé jsou optimističtí, spontánní a mají rádi značkové výrobky, za které jsou ochotní si připlatit. Zakládají si více na věcech než na vztazích a spíš se věnují kariéře než rodinnému životu.  Je pro ně však důležité patřit do nějaké sociální skupiny. 

„Požitkáři jsou ochotní vzít si půjčku i na věci, které bezprostředně nepotřebují pro život, ale po nichž touží. Na druhou stranu by nešli do rizika, že nebudou schopni splatit, na co si půjčí. Mají stabilní příjem a ví, co si můžou dovolit,“ upřesňuje Vomáčková. Mezi požitkáři se vyskytují ženy a muži rovnoměrně, avšak vysoké je procento mladých a singles.

Maximalisté

Další pětina Čechů patří mezi maximalisty. Ty poznáte podle toho, že ať už jde o práci nebo zábavu, vše dělají naplno. Jsou sice spontánní, ale v porovnání s požitkáři si ještě více cení kariéry a osobních úspěchů. Rádi riskují a zajímají je třeba adrenalinové sporty.

„Nakupují impulzivně, na druhou stranu to jsou chytří zákazníci, kteří se lehce orientují v informační záplavě a dokáží si najít výhodné nabídky. Chtějí být trendy, a proto nakupují věci, které jim slouží k demonstraci jejich sociálního statusu. Více než ostatní skupiny utrácejí za technologické novinky, a tak nepřekvapí, že jsou největšími uživateli chytrých telefonů,“ poznamenává Jitka Vomáčková. V této skupině převažují lidé do 35 let a singles, 6 z 10 maximalistů jsou muži.

Bojovníci

Jen mezi čtyři procenta Čechů se řadí bojovníci. Jsou poraženi životem, prožili nějakou finanční tíseň a kvůli tomu mají nižší životní standard i omezené společenské vazby.  Tito lidé často mají pocit, že nic nezvládají, protože jsou okolnostmi nuceni dělat rychlá rozhodnutí. Se svojí situací se snaží bojovat, většinou ale neúspěšně, protože neví jak. 

„Kvůli nižším příjmům je pro tuto skupinu takřka nemožné vytvářet si finanční rezervu a v případě nenadálých výdajů si tito lidé berou půjčku. Místo toho, aby se zašli poradit do bezplatné občanské poradny, raději o svých problémech nemluví a tají je i před rodinou. To jejich situaci ještě zhoršuje,“ podotýká Vomáčková. V této skupině převažují ženy a lidé mezi 36 a 55 lety, častěji zde najdeme rozvedené.  

Frustrovaní

Naštěstí nejméně zastoupenou skupinou jsou v ČR frustrovaní (3 %). „Jejich finanční poměry je tíží, na druhou stranu situace není tak beznadějná, jak ji vidí. Jejich frustrace dále plyne z pocitu, že věci nemají pod kontrolou, přitom si to velice přejí. Jediným světlým místem zůstává rodina, a proto se k ní upínají. V ostatních aspektech života jsou velice nespokojení,“ říká Vomáčková. Podobně jako bojovníci i lidé z této skupiny mají problém vytvářet si pravidelně finanční rezervu a občas se stane, že jim nezbývají peníze na pokrytí pravidelných výdajů. Mezi frustrovanými převažují ženy a lidé ve věku 36 až 55 let.  

 

Anketa: Do jaké kategorie byste se zařadili?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *