EUR 25.320

USD 23.408

REPO sazba ČNB 5.75 %

Inflace 2.0 %

EUR 25.320

USD 23.408

Začal školní rok: Co se naučí stavební spořitelny?

 


 

 

Každoroční podzimní žně stavebních spořitelen se letos zřejmě konat nebudou. Státní příspěvek klesl a připravuje se i omezení jeho využití jen na „účel bydlení“. Navíc se produkt stal více rizikovým: Výrazně vzrostlo riziko možnosti změny či zrušení státního příspěvku. Nově uzavřené smlouvy by přitom beztak musely být vázány 6letou vázací dobu, nebo vypovězeny se sankcí. Nikdo navíc nemůže s jistotou říci, že účelové vázání vyplacení státního příspěvku nebude nakonec přeci jen rozšířeno na celou naspořenou částku.

Atraktivitu si stavební spoření musí hledat jinde. Smyslem stavebního spoření je především poskytovat úvěry s nízkým úročením – a zejména s jistotou úrokové sazby. Výší úroků stavební spoření také příliš konkurovat v současnosti nemůže. Úroky hypotečních úvěrů se přiblížily své historicky nejnižší úrovni z roku 2005 a díky nově poskytovaným variabilním sazbám lze jít ještě níže. Samozřejmě s vyšším rizikem. A tak jedinou velkou výhodou stavebního spoření zůstává jistota úrokové sazby z úvěru již od podpisu smlouvy. Ale jsou i jiná lákadla.

Stavební spořitelny přicházejí s cyklickou pravidelností s akcemi, které mají zvýšit zájem o tento státem podporovaný produkt. Kreativita stavebních spořitelen při tvorbě novinek ale není příliš vysoká a akce se podobají jedna druhé.

Vyhrajte fotoaparát

Poměrně netradičně – ale spíše k propagaci než k produktu stavebního spoření – přistoupila Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka). Ve spolupráci s časopisem Living.cz rozdává digitální fotoaparáty za nejzdařenější rekonstrukce bytu. Stačí zaslat 5 až 10 fotografií před a po rekonstrukci s doplňujícími informacemi a každé pondělí jsou vybráni tři výherci kompaktního fotoaparátu z předchozího týdne.

REKLAMA

S „klasickými akčními nabídkami“ Buřinka zatím nepřišla.

Vyšší úročení stavebního spoření? Jde to

Wüstenrot – stavební spořitelna sází na úročení. Zatímco ostatní stavební spořitelny se zpravidla drží zavedeného úročení 1 % u úvěrových a 2 % u spořicích tarifů, Wüstenrot nabízí úročení 2,5 % pro všechny tarify. Jedná se o „akční nabídku“ která je platná pouze do 30. září 2011.

Podmínka získání u stavebního spoření netradičního úročení je jediná: Uzavřít novou smlouvu o stavebním spoření.

Od letošního roku ale již stavební spoření ztratilo svou předchozí výhodu – osvobození úroků z vkladů od daně z příjmů. Efektivní úroková míra tak dosahuje 2,125 % ročně. Tomu již dokáže konkurovat např. spořicí účet ZUNO Bank, která sice nabízí 2% úročení, ale díky dennímu připisování úroků a znění zákona o daních z příjmů se lze vyhnout dani a dosahovat efektivního zhodnocení cca 2,02 % ročně – s možností kdykoli vklad vybrat. Pochopitelně, v tomto případě bez státního příspěvku.

REKLAMA

Smlouva „zdarma“ a prémie za pravidelné spoření

Českomoravská stavební spořitelna (Liška) v první částí své „akční nabídky“ sklouzla do zaběhaných kolejí. Nabízí „smlouvu zdarma“, ovšem jen pro prvotní smlouvy (tzn. kdo již někdy v minulosti u Lišky smlouvu měl, má smůlu – a že takových klientů je hodně…) a „zdarma“ znamená: „Musíš poplatek za uzavření smlouvy zaplatit. My ti ho pak připíšeme na účet a za šest let si s ním nalož, jak uznáš za vhodné.“ Maximální výše bonusu činí 2 tis. Kč a smlouvu je třeba uzavřít do 30. září 2011 se zaplacením poplatku do 31. října 2011.

10% prémii získá klient, který navíc od 3. do 8. měsíce spoření bude pravidelně vkládat částku minimálně ve výši stanovené Všeobecnými obchodními podmínkami (VOP). Částku je třeba platit pravidelně, nikoli jednorázově (byť třeba na počátku spoření). Prémie bude vypočítána z předepsaných částek spoření ve VOP (tedy nikoli ze skutečně placené částky) za 6 měsíců ve výši 10 %, maximálně 1000 Kč.

Výsledkem je, že pokud klient bude chtít plně využít „smlouvu zdarma“ a neplatit poplatky navíc, bude mít šanci získat prémii ve výši 600 Kč, tedy celkem 2 600 Kč. Aby prémie dosáhla na 1000 Kč, musí uzavřít smlouvu s cílovou částkou minimálně 334 tis. Kč, na poplatku pak ale zaplatí 3 340 Kč a na prémiích získá 3 000 Kč.

Turbospoření

Raiffeisen stavební spořitelna se drží své nabídky Turbospoření. Při uzavření smlouvy v letošním roce získá klient bonus ve výši 1000 Kč a další „slevové prémie“ podle zůstatku na účtu v předcházejícím roce. Na 500 Kč ročně ale dosáhne až při uložení 100 tis. Kč.

REKLAMA

Raiffeisen stavební spořitelna při vábení na tuto nabídku láká na výnosy až 16 tis. Kč ze státního příspěvku a bonusů. Státní příspěvky v této částce ale i za současných podmínek tvoří v průběhu šesti let naprostou majoritu – 12 tis. Kč.

Spoření třetího věku

Dlouhodobou akci „Spoření třetího věku“ nabízí Modrá pyramida až do konce letošního roku. Smlouvu bez poplatku za její založení získají lidé starší 55 let na cílovou částku 200 tis. Kč.

Akce… využít, či nevyužít?

Nabídky stavebních spořitelen mají své kouzlo. Zejména pro lidi, kteří chtějí čerpat nižší úvěr na opravy či rekonstrukce bytu či rodinného domu. Pouze spoření se stává ale stále méně výhodným a rizikovějším.

Rozhodování o uzavření stavebního spoření by nemělo být zkratkovité, ale mělo by vycházet z celkového finančního plánu domácnosti. A rozhodně by se nemělo držet zuby nehty tvrzení: „Stát na něj přispívá, proto musí být výhodné.“ Stát na stavební spoření klidně může kdykoli přispívat přestat.

Loading

Vstoupit do diskuze 10 komentářů

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.62 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.34%

6.37%

6.27%

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%
Historie vývoje



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Petr Bukač Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Michal

    2 září, 2011

    Prostě už je načase stavební spoření konečně úplně zrušit. Bylo rozjeté v minulosti, když ještě nefungoval pořádně hypoteční trh, ale teď už jsou podmínky na trhu bydlení úplně jiné.
    Nemá žádný smysl aby stát vybíral od svých občanů peníze a ti si pak od něj složitou cestou zase část těch peněz brali zpět – aniž by z toho měl kdokoli (ať stát nebo občan) jakýkoli benefit. Jen se po téhle dlouhé cestě na našich penězích přiživí mraky zbytečných lidí.

    Odpovědět

  • prudič

    3 září, 2011

    Jsi ještě hloupý…a zbytečný. A možná z této kategorie nikdy nevystoupíš.

    Odpovědět

  • Radek

    6 září, 2011

    A mě by zajímalo, jaký má ze stavebního spoření užitek občan. Jediný, který vidím, je vyšší zadlužování.

    Odpovědět

  • Michal

    9 září, 2011

    Občan má ze stavebního spoření momentálně pouze jeden užitek – když se hodně snaží, trochu si zapapíruje a dá část svých finančních prostředků za velmi nízkou cenu k dispozici stavební spořitelně, tak mu stát prostřednictvím spořitelny vrátí část toho co od občana chvilku předtím vybral.
    Pro spořitelnu jsou to peníze opravdu velmi levné. 1-2% výnosu při 6-ti leté vázací lhůtě opravdu neni moc a díky různým poplatkům se efektivní úrok ještě o něco sníží.

    Odpovědět

  • Michal

    5 září, 2011

    Oh, děkuji vám za kvalitní názor. Můžete ho prosím něčím podepřít? Zkuste mi třeba napsat jaký konkrétní profit má stát z toho, že si lidé spoří na stavební spoření.

    Odpovědět

  • tom

    7 září, 2011

    On to tak nejspis ani nemyslel. Podle prezdivky je to „prudic“, tak holt prudi. 😉 Jinak stavebni sporeni bych taky zrusil (prestoze ho sam vyuzivam), ale udelal bych to soucasne se zrusenim danovy ulevy u hypotek. Jinak bude stat akorat lidi tlacit k tomu, aby nezkouseli setrit a rovnou se zadluzili, co to jde. Pokud chce nekdo vlastni byt (stejne jako auto nebo cokoli jinyho), mel by bejt schopnej se o to postarat sam, at uz sporenim nebo pujckou, bez jakykoli asistence statu (tj. celyho zbytku republiky). A pokud je to na nej moc, muze bydlet v najmu, jako spousta dalsich lidi. Podpora vlastnickyho bydleni davala smysl po revoluci, aby lidi postrcila k investovani vlastnich penez do oprav rozpadajicich se domu a vystavby novych, ale ted uz to neni treba. Predstava, ze v 25ti musi mit kazdej vlastni byt je ceska uchylka.

    Odpovědět

  • Michal

    9 září, 2011

    Daňová úleva u hypoték mi až tak nesmyslná nepřijde. Stát tím dává jasně podporu pro pořízení vlastnického bydlení a bytovou situaci podpoří daleko víc než nepodmíněným stavebním spořením. Navíc administrace je velmi jednoduchá a i náklady na administraci jsou minimální.
    Ale určitě mi přijde rozumné tyhle odpočty zastropovat (dokonce bych to zastropoval i níže než navrhuje pan Kalousek).
    Jako úplný nesmysl mi u hypoték naopak přijde příspěvěk státu v okamžiku, kdy průměrný úrok v uplynulém roce překročí 5%. Zaprvé část z toho opět požerou poplatky banky za „administraci státní podpory“ a hlavně – nechápu proč tuhle dotaci je možné čerpat jen přes pár vybraných bank. To mi přijde opravdu dost divné.

    Odpovědět

  • Radek

    12 září, 2011

    Tím se dostáváme už na filosofickou úroveň: Má stát podporovat pořízení vlastnického bydlení? Podle mě ne. Už tak je u nás preference i realita vlastnického byldení výrazně vyšší než kdekoli jinde.

    Odpovědět

  • tom

    13 září, 2011

    Presne tak. Spouste lidi se to sice hodi (me mozna za nedlouho taky), ale z pohledu statu jako celku uz pro to nevidim duvod. Akorat to snizuje mobilitu, coz z pohledu statu moc dobry neni.
    Krom toho kazda takova vyjimka znamena dodatecnou administrativu. Banka musi vydavat potvrzeni o zaplacenym uroku, nekdo to musi zanest do danovyho priznani a nejakej urednik to pak musi zkontrolovat. To vsechno stoji zase akorat penize.
    Navic je tu jeste jedna vec. V posledni dobe maj ruzny skupiny obyvatelstva (lekari, stat. zamestnanci…) tendenci vykrikovat „my mame malo a chceme pridat“. Nic proti tomu, kazdej chce pridat a kdyz se neozve, tak nikdy nic nedostane. Jde mi o to, ze cim vic je ruznejch vyjimek, ulev, davek, pridavku a regulaci tak tim min je mozny rict, kdo vlastne kolik ma. Teprve kdyz se pocet tech vyjimek minimalizuje, tak bude mozny rict, kdo vlastne potrebuje pomoct a bude snazsi mu ji poskytnout.

    Odpovědět

  • Radek

    7 září, 2011

    Souhlas. A to mám hypotéku :-).

    Odpovědět