Znárodnění hypotečních bank: Pouhý populismus?

Znárodnění hypotečních bank: Pouhý populismus?

Daniel Kuchta

Ta zpráva na první pohled působí jako blesk z čistého nebe. Americká vláda přebere kontrolu na hypotečními agenturami Freddie Mac A Fannie Mae. Nakonec to ale až taková bomba není a dalo se to očekávat.

Šéfové financí v USA už delší dobu dokazují, že cesta menších ztrát je pro ně výhodnější než rázné, i když možná tvrdé kroky k vyřešení problému. Posledním takovým „systémovým“ krokem je převzetí kontroly nad dvěma největšími hypotečními agenturami Freddie Mac a Fannie Mae.

Společnosti, které zajišťují financování hypotečních úvěrů a v současnosti vlastní nebo garantují takřka polovinu hypoték v USA (5 bilionů USD), se kvůli hypoteční krizi ostaly do problémů a jejich ztráty se vyšplhaly na 14 miliard dolarů.

Vláda USA se rozhodla do každé společnosti investovat 100 miliard dolarů na udržení kladné čisté hodnoty a zajištění krátkodobého financování. Důvodem k tomuto kroku je podle ministra financí Henry Paulsona skutečnost, že jsou společnosti příliš velké a svázané s finančním systémem a jejich pád by způsobil kolaps finančním trhům na celém světě. Z tohoto pohledu se tedy tento krok jeví jako podpora trhu s bydlením a snaha o stabilizaci finančních trhů.

Americký Fed již nalil do bankovního systému, i do samotných dvou zmiňovaných společností, několik desítek miliard dolarů, krizi to ale zatím stále neoddálilo. Buď je to tím, že je likvidity stále nedostatek, nebo prostě proto, že peníze neputují tam, kam mají. V tomto smyslu to byl od státu asi dobrý tah, protože bude jednodušší mít obě společnosti plně pod kontrolou a nespoléhat se pouze na finanční pomoc, která nemusí plnit ten účel, který má.  

Také ve Velké Británii byla znárodněna banka Northern Rock, když do ní nejprve stát nalil několik desítek miliard liber, aby se nakonec rozhodl, že nad ní převezme na určitou, blíže nespecifikovanou dobu správu. Že by to ale nějakým způsobem odvrátilo krizi, o tom se moc mluvit nedá.

V USA je situace jednodušší akorát v tom, agentury Freddie a Fannie patřily mezi společnosti podporované vládou (GSE – government sponsored enterprises), vláda v nich teď pouze získá majetkový podíl. Ono to ale až takové terno být nemusí.

Kdo nakonec vyhrál?

Vítězem dnes zůstávají pouze ti, kteří dovedli hypoteční agentury téměř ke krachu a v konečném důsledku neponesou žádné důsledky. Stát zvětšil svůj dluh o dalších dvě stě miliard dolarů, které nakonec zaplatí běžní lidé. Vystihl to známý americký investor Jim Rogers: "Je to šílené, naprostý nesmysl. Za jediný víkend více než zdvojnásobili státní dluh kvůli hrstce podvodníků a nekompetentních lidí. Nejsem si úplně jist, proč bych měl já nebo někdo jiný za to platit."

Mezi poraženými mohou být i investoři, kteří věří tomu, že krok Fedu bude mít dlouhodobě pozitivní vliv na bankovní sektor, že krok americké centrální banky byl nevyhnutný a jediný správný ke stabilizaci situace ve světovém bankovnictví, a že odteď nás čekají světlé zítřky. Nečekají. Reakce trhů zkrátka není normální a je spíše předzvěstí další volatility na trzích. Nějakou dobu možná investoři budou reagovat na pozitivní zprávy velkými nákupy a ty negativní správy budou ignorovat, jenže podobnou situaci jsme tady letos již měli.

V poli poražených se octli také akcionáři společností, jejichž investice bude znehodnocena, i když z vyjádření představitelů vlády vyplývá, že jde spíše o dočasné řešení. Proces ozdravení společností však bude určitě trvat několik let, takže investice je prakticky bezcenná. Akcie obou společností navíc dnes ztrácejí několik desítek procent.

Umělé udržování společností, které neplní svůj účel, není systémovým krokem a jde pouze o oddalování problémů, které může vyústit v další, ještě větší problémy. I odborníci, kteří tento krok schvalují, se vyjadřují, že jde o dobrý krok v krátkém horizontu. Krátkodobé řešení ale může vést k dlouhodobým problémům.

Samotné hypoteční agentury se možná podaří zachránit, co je ale horší, nikdo se z této situace nepoučí. Výmluvy, že společnosti jsou „tak velké a tak protkané do našeho finančního systému, že by kolaps některé z nich způsobil velkých chaos na finančních trzích doma i po celém světě,“ jsou příliš alibistické na to, aby je bylo možné brát vážně. Provázanost bankovního systému by neměla být důvodem k tomu, aby někomu beztrestně procházela špatná rozhodnutí a neschopnost vést společnost tak, aby se vyhnula problémům.

Není žádnou novinkou, že tímto přístupem se špatně řízených bank, které budou stálou hrozbou pro investory i klienty do budoucna, nezbavíme, spíše naopak. Vrcholový management velkých společností si bude moci dovolit, prakticky co se mu zachce. Čím větší společnost, tím větší troufalost.  

Co na to trhy?

Co je ještě horší, investoři na tuto fintu Fedu totálně naletěli. Samotná zpráva o převzetí společností státem nebyla ani tak překvapivá, jak je překvapivá reakce akciových trhů. Nedá se to totiž opsat jinak, než davové šílenství. Tak nepřiměřená reakce investorů na akciových trzích dokazuje, že finanční trhy ještě nejsou ani zdaleka tak zdravé, jak by si chtěl při dnešním obchodování kdekdo myslet. Kombinace čtvrtečních a pátečních propadů a pondělní euforie jen dokazuje, že na akciových trzích vládnou emoce a zdravý rozum a střídmost nemají šanci.  

Při pohledu na to, jak investoři reagují na znárodnění špatně vedených společností, ani není divu, že finanční trhy se nacházejí tam, kde se nacházejí. Není přeci možné, že banky, které ještě nedávno byly terčem výprodejů a stále se v jejich souvislosti mluví o tahání kostlivců ze skříně, v průběhu dopoledne posílí o více než 10 %. To skutečně všichni zapomněli na již zrealizované, ale zejména na ještě nepřiznané, resp. očekávané miliardové odpisy? Kdyby byl Gregory House investičním bankéřem, pravděpodobně by jen zkonstatoval: „Všichni jsou blbí.“

Co to znamená pro domácí investory a hypoteční banky? Abych byl upřímný, vlastně nic. Jelikož se k nám hypoteční krize nestihla provalit a domácí banky nebyly zapleteny do mašinérie zvané CDO, můžeme být spokojeni. Investoři, kteří věří, že levné banky jim vydělají majlant, si dnes určitě mnou ruce. Ostatní si pravděpodobně klepou na čelo a doufají, že k podobné situaci, kdy se do problémů dostane některá z velkých bank, už nikdy nedojde. Nezbývá než doufat.

Anketa: Má stát zachranovat špatně hospodařící banky?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *