Analýza: Polovina rodinných domků je zateplena špatně, domácnosti kvůli tomu ročně přijdou o 750 milionů korun

Zatepleno je u nás pouhých 200 tisíc bytových jednotek v rodinných domech, přitom polovina z nich je zateplena špatně. Majitelé rodinných domů na zateplování šetří, což se jim v konečném důsledku nevyplácí, mohou přijít až o polovinu možných úspor. Za vytápění špatně izolovaných domů tak Češi každoročně zaplatí až o tři čtvrtě miliardy korun víc, než by museli (zpráva AVMI).

„Stačí, když tam nalepíme osmičku polystyren, a máme hotovo!“ Takový názor zastává mnoho Čechů, kteří se chystají zateplit svoji nemovitost. „Podcenění tloušťky izolace je vůbec nejčastější chybou, které se Češi při zateplování dopouštějí. Často je totiž jejich jediným kritériem výběru cena, což v důsledku může znamenat, že izolace nepřinese požadovaný ekonomický efekt. Obecně platí, že investice do izolace s menší než patnácticentimetrovou tloušťkou se prakticky nevyplatí. Nejvyšší náklady jsou totiž spojené s realizací zateplení, samotný cenový rozdíl v tloušťce izolace je minimální,“ říká Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Nejčastější chyby při zateplování

Zdroj: AVMI, IKA BUILDOG

Popis

Dopady

malá tloušťka izolace

snížení tepelných úspor

nevhodný materiál

vlhkostní, akustické problémy

nevyřešené detaily

úniky energie až 20 %

neodborná realizace

vše výše uvedené

neprojednání záměru s úřady

nepovolená stavba (stavba na černo)

 

Z analýzy společnosti IKA BUILDOG, která se specializuje na hodnocení energetické náročnosti budov, vyplývá, že zhruba polovina zateplených rodinných domů v České republice je zateplena špatně. „Z naší praxe vyplývá, že zhruba 50 procent zateplovacích systémů trpí vadami, které snižují jejich funkční vlastnosti nebo životnost,“ konstatuje Petr Vlasák, specialista na kvalitu budov a ředitel IKA BUILDOG.

Je alarmující, že tak vysoký počet rodinných domů nevyužívá naplno potenciál úspor, který zateplení přináší. Pokud bychom ztráty vyčíslili finančně, Češi zbytečně za vytápění špatně izolovaných domů utratí až 750 milionů korun ročně,“ vypočítává Marcela Kubů.

Průměrné stáří domů dle období výstavby nebo rekonstrukce, starší 50 let označeny

(zdroj: ČSÚ)

rodinné
domy

(prům. stáří)

bytové
domy

(prům. stáří)

Průměr ČR

49,3

52,4

Ústecký kraj

61,7

55,3

Karlovarský kraj

58,1

59,7

Liberecký kraj

58,0

58,9

Královéhradecký kraj

51,4

56,2

Plzeňský kraj

51,2

50,0

Olomoucký kraj

49,9

52,1

Hlavní město Praha

48,8

61,3

Jihočeský kraj

48,8

47,1

Středočeský kraj

48,7

45,4

Pardubický kraj

48,0

46,3

Jihomoravský kraj

46,6

49,6

Kraj Vysočina

46,0

44,0

Moravskoslezský kraj

45,3

51,1

Zlínský kraj

44,9

41,7

Tři čtvrtiny budov v ČR jsou nezateplené a polovina z nich 50 let neprošla rekonstrukcí

Zatepleno je přitom pouhých 11 procent rodinných domů v ČR – tj. 200 tisíc bytových jednotek z celkového počtu 1,8 milionu. Právě rodinné domy tak aktuálně představují polovinu všech nezateplených bytových jednotek v České republice. Podle ČSÚ současně průměrné stáří budov dle data výstavby nebo poslední rekonstrukce v průměru přesahuje 50 let.

Nezateplené budovy jsou desítky let vystaveny povětrnostním vlivům. Řada z nich je proto na hranici životnosti. Pokud neprojdou brzy renovací, může jim časem hrozit i demolice. Náklady na vytápění takových domů mohou navíc během deseti let představovat až pětinu příjmů domácností,“ varuje Marcela Kubů.

Nejkritičtější situace je v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se stáří budov od poslední rekonstrukce šplhá až k 60 rokům, a lidé tam přitom rekonstrukci a zateplování nejčastěji odkládají. „Řada domácností se snaží při zateplování šetřit výběrem slabší izolace, bohužel tak svojí investici značně znehodnocují. Komplexní zateplení se téměř vždy vyplatí provést v nízkoenergetickém standardu, pak se investice vrátí v průměru za 12,5 roku, počítáme-li že ceny energií vzrostou každoročně o 5 procent. Zateplení však bude spořit energii alespoň dalších 20 let,“ dodává Marcela Kubů.

Kromě tloušťky izolace Češi podceňují materiál a řešení detailů 

Druhou nejčastější chybou, které se Češi při zateplování dopouštějí, je špatná volba materiálu. „Zcela zásadní je vědět, kam chci izolaci použít a zda kromě tepelné izolace potřebuji vyřešit třeba vlhkostní nebo akustické problémy. Spotřebitel by měl také zvážit, jak se bude zvolený materiál chovat v případě nenadálé situace typu požáru, nebo povodně,“ říká Petr Vlasák.

Trojici nejčastějších chyb, kterých se Češi při zateplování dopouštějí, uzavírá špatné provedení detailů – například napojení izolace na rámy oken a dveří nebo zateplení předsazených konstrukcí jako jsou balkony a terasy. „Pokud spotřebitel důkladně nevyřeší detaily, vznikají takzvané tepelné mosty, kterými může zbytečně unikat až 20 procent energie,“ konstatuje Marcela Kubů.

Nová zelená úsporám vyžaduje stavební dozor

Pojítkem všech výše uvedených chyb je to, že se spotřebitelé snaží na zateplení ušetřit za každou cenu – nemají projekt na zateplení, stavební dozor, šetří na materiálu, najmou si tu nejlevnější firmu, nebo zateplují svépomocí. To se jim v konečném důsledku nemusí vyplatit. Pokud se chyby začnou načítat, namísto očekávaných tepelných, potažmo finančních úspor je může čekat zklamání. Kromě toho, že neušetří tolik peněz, kolik si představovali, riskují, že se v domě objeví třeba plíseň nebo izolace nevydrží.

„Z našich propočtů vyplývá, že finanční ztráta u běžného rodinného domku* se za patnáct let může jen kvůli nedostatečné tloušťce izolace vyšplhat na 60 000 až 90 000 korun. Navíc je-li izolace provedena špatně, je to prakticky nevratný stav. Ačkoli si to laická veřejnost nemyslí, zateplení je vysoce odborná činnost a zvládnout ji úspěšně svépomocí lze jen stěží,“ upozorňuje Petr Vlasák.

Skutečnost, že zateplení je odborná činnost a neobejde se bez stavebního dozoru, potvrzuje také dotační program Nová zelená úsporám 2014. Podmínkou přiznání dotace je totiž zajištění stavebního dozoru. „Tento krok vnímám pozitivně jako nový prvek ochrany spotřebitele, nikoli jeho omezení. Přiznání dotace je sice podmíněno stavebním dozorem, ale současně je možné jej z dotace uhradit, stejně jako zpracování odborného posudku, díky kterému se spotřebitel může vyvarovat zbytečných chyb,“ uzavírá Marcela Kubů.

————————————————————————————————————————————————————————–

Stavební dozor versus inspektor

Stavebně technický dozor dohlíží na kvalitu provádění zateplovacího systému, zabezpečuje potřebnou technickou dokumentaci, účastní se přejímek, vede kontrolní dny a porady, je autorem či spoluautorem písemných záznamů. Ceny kvalitního dozoru začínají na 650 korunách za hodinu.

Inspektor je odborník, který posuzuje aktuální stav věci. Upozorní potenciálního zájemce o nemovitost například na vady a nedostatky již provedeného zateplovacího systému. Cena kompletní inspekce nemovitosti se pohybuje od 5000 do 18 000 korun.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *