Automatické mlýny Pardubice, architektonický skvost města, se prodávají ve výběrovém řízení

Dílo jednoho z největších českých architektů Josefa Gočára, Automatické mlýny v Pardubicích, jde do výběrového řízení. Vyhlásila je v těchto dnech realitní společnost Naxos. Doporučená cena této unikátní národní památky představuje 25 milionů korun.  Právě formu výběrového řízení zvolila rakouská mlynářská společnost GoodMills, která areál vlastní. Chce totiž při prodeji dbát na to, aby tento architektonický skvost v blízkosti historického centra města zůstal i do budoucna chloubou Pardubic. Výběrové řízení končí  30. listopadu 2015.

Gočárova stavba může být podle obchodního ředitele Naxosu Libora Nevšímala pro potenciálního investora prestižní záležitostí. „Možností, jak areál Automatických mlýnů čítající 15 budov na pozemku o rozloze 10 888 metrů čtverečních využít, je mnoho. Stávající vlastník uvítá, pokud tato stavba nadále zůstane jedním ze symbolů Pardubic,“ říká Nevšímal.  

Jako možné kupce oslovíme ty, kdo mají potenciál do Automatických mlýnů investovat a zajistit další rozvoj v této lokalitě,“ pokračuje Libor Nevšímal.  „Právě s podobnými průmyslovými areály má Naxos četné zkušenosti. Realizoval mimo jiné prodeje pardubických Továren mlýnských strojů, historických továrních areálů někdejší textilky Seba-T v Tanvaldu, Plavech a ve Smržovce i dalších,“ dodává

Stoletá historie 

Automatické mlýny byly ještě před dvěma a půl lety funkční. Po ukončení výroby se tu pak pořádaly  kulturní festivaly i další akce. „Společnost GoodMills se o ně starala, a proto jsou ve velmi dobrém technickém stavu,“ říká Libor Nevšímal. Automatické turbínové mlýny se stavěly v letech 1909 – 1911 podle projektu architekta Josefa Gočára, jehož dílo především z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury. Gočár ve stejné době projektoval Dům u Černé Matky Boží v Praze či rašelinové lázně v Bohdanči poblíž Pardubic. Mlýny vycházející z anglosaské tradice byly vystaveny pro bratry Egona a Karla Winternitzovy. Později, již za první republiky, objekt propojil také zděný oblouk a některé části ozdobila atika připomínající hradní cimbuří. V 60. letech minulého století pak levé křídlo prodloužila čtyřpatrová přístavba, která se snaží respektovat stavbu původní.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *