Pro tuzemské banky nejsou senioři příliš zajímaví. „Podle evropského šetření bylo u nás v roce 2014 jen jedno procento domácností seniorů (dva dospělí, z toho alespoň jeden ve věku 65 let nebo vyšším), které vycházely s měsíčním rozpočtem velmi snadno. Takových domácností ovšem bylo v Německu a Rakousku 10 procent, ve Velké Británii a Nizozemsku 13 až 15 procent a ve Švédsku či v Norsku 40 procent,“ uvádí Jiří Večerník ze Sociologického institutu Akademie věd ČR.
V rámci Hypotéky 55+ jsou dlužníkovi započítány do bonity nejen příjmy ze zaměstnání a penze, ale například i investice či příjmy z pronájmu. Pro české banky je ale rozhodující příjem dlužníka, nikoliv jeho majetek. „Banky ani moc nezajímá, že má žadatel někde vedle ještě dva domy, kterými může potenciálně ručit. Je pro ně mnohem podstatnější příjem. Prodávat ony dva domy v případě problémů je totiž pro ně akorát obtíž,“ konstatuje Vanda Davídková, analytička společnosti Finberry.
„Příjmy z kapitálového majetku bývají posuzovány relativně přísně. Na trhu je několik bank ochotno individuálně do bonity tyto příjmy zařadit, musí se však jednat o stabilní a dlouhodobý příjem,“ přidává se analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl.
Některé tuzemské banky dokonce neberou starobní důchod jako plnohodnotný příjem. „Dvě banky mají omezení. Hypoteční banka důchod akceptuje, ale jen do 50 procent celkového příjmu žadatelů, Raiffeisenbank jen do 30 procent,“ podotýká analytička Finberry.
Zdroj : Mladá fronta DNES
Vstoupit do diskuze
0 komentářů
