Lidé platí teplárnám až o pětinu více, než by měli, platí totiž i za teplo, které se cestou ztratí

Suché chodníky či travnaté pásy v  zasněžené krajině nejsou nezvyklým přírodním úkazem, ale prozrazují místa, kde pod zemí uniká teplo ze systému centrálních teplárenských rozvodů. Podle Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) se cestou ke spotřebitelům tepelnými úniky vytratí až 20 procent energie. Centrální teplo přitom příští rok zdraží pro 610 tisíc domácností až o 3 procenta. Nejvíce za rozvod tepla platí v Jablonci nad Nisou, Liberci a Děčíně. Od roku 2007 ceny tepelné energie meziročně vzrostly téměř o 6 procent (zpráva Asociace výrobců minerální izolace).

Domácnosti, které jsou zásobovány centrálně, zaplatí na účtech až o pětinu více i za teplo, které se ztratí cestou do jejich topení. Mohou za to nekvalitní izolace teplovodů, do kterých teplárenské společnosti neinvestovaly desítky let. Namísto toho promítnou tepelné ztráty do cen dodávané energie, což představuje nárůst až 20 procent z celkové částky za vytápění,“ vysvětluje Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace.

Domácnosti proto mají tendenci se od centrálních tepláren odpojit, což ale paradoxně zvyšuje ceny tepla těm, kteří zůstávají. Vytápění přitom představuje majoritní položku ve výdajích českých domácností za energie, a to až celých 74 procent z celkové spotřeby (viz graf). „Nejvyšší výdaje za vytápění mají domácnosti napojené na teplárny využívající zemní plyn. Česká domácnost v panelovém bytě se spotřebou 40 gigajoulů zaplatí za vytápění i přes 30 tisíc korun ročně,“ dodává Marcela Kubů.

Tepelné ztráty zaplatí spotřebitel, poslanci tomu ale mohou zabránit

Ke snížení tepelných ztrát, potažmo efektivnější distribuci tepla, nemají teplárny motivaci: zlepšení tepelné izolace odkládají nebo pro ně není prioritou. Tepelné ztráty i sebemenší zvýšení nákladů na výrobu a rozvod tepelné energie naúčtují odběratelům.

Systém centrálního vytápění je obecně správný koncept. Některé rozvody jsou však staré dvacet i více let a nezbytně potřebují rychlou a účinnou modernizaci. Potenciál energetických úspor je v České republice obrovský, pochopitelně však závisí na typu rozvodu, jeho technickém stavu, způsobu provozování a využití sítě,“ konstatuje Marcela Kubů.

Teplárny obyčejně hřeší na to, že odpojit se od centrální dodávky tepla není tak snadné jako například změnit dodavatele elektřiny nebo plynu. Nejschůdnějším řešením by proto bylo u poslanců aktivně prosazovat evropský zákonný rámec, který distributorům energie a maloobchodním prodejcům nařizuje každoročně dosáhnout 1,5procentní úspory energie na straně konečného spotřebitele. Logickým řešením by tak bylo rozvody zaizolovat.

Legislativa EU však ponechává na jednotlivých členských státech, jak ji přijmou. Bohužel energetický sektor v čele s teplárnami se tomu brání. Poslanci by však mohli dosáhnout toho, aby se Česká republika vedle zateplování budov aktivně zaměřila také na úspory v technických rozvodech,“ říká Marcela Kubů.

Náklady na izolaci teplovodů se přitom teplárnám vyplatí. „Životnost izolací, které chrání potrubí, se počítá na desítky let. Rozhodně tedy nelze přijmout častý argument teplárenské lobby, že izolace rozvodů by dodávky tepla dramaticky zdražila,“ vysvětluje Marcela Kubů. Zlepšení izolace teplovodů by přineslo nejen pozitivní ekonomický efekt, ale také ekologický, konkrétně výrazné snížení produkce oxidu uhličitého.

Teplo příští rok zdraží pro 610 tisíc domácností

Na rozdíl od silové elektřiny a plynu cena tepla poroste i v příštím roce. Jen od roku 2007 teplo zdražilo o více než 130 korun za jeden gigajoul (GJ), což činí průměrný meziroční nárůst ceny téměř 6 procent. Průměrné domácnosti, která na vytápění spotřebuje 40 GJ ročně, od roku 2007 vzrostly celkové náklady téměř o 5500 korun.

Nejdražší versus nejlevnější teplo v Česku

Město

Cena v Kč za 1 GJ
 včetně DPH, rok 2013

Jablonec nad Nisou

806,50

Liberec

705,80

Děčín

698,50

Brno

667,90

Vsetín

661,30

Pardubice, Chrudim

405,50

Zdroj: ceníky společností působících v daném regionu

Jediné zdražování energií, které se očekává v příštím roce, je právě za teplo z centrálního zásobování. V současnosti se to týká 610 tisíc českých domácností z celkového počtu 1,5 milionu, které připlatí za teplo i v roce 2014, a to průměrně o 3 procenta. Zdražovat budou teplárny spalující hnědé uhlí, u ostatních zdrojů bude cena v roce 2014 stagnovat. Ačkoli meziroční nárůst ceny tepla není dramatický, cena pro koncové spotřebitele se dále liší podle konkrétní teplárny, přičemž lokální rozdíly jsou obrovské.

„Rozdíl mezi nejdražším a nejlevnějším teplem z centrálního zásobování na území České republiky činí téměř 100 procent. Nejhlouběji do kapsy musí sáhnout obyvatelé Jablonce nad Nisou, kteří letos za jeden gigajoul platí přes 800 korun. Naopak nejlevnější teplo mají obyvatelé Pardubic a Chrudimi, kteří za stejnou dodávku platí jen zhruba polovinu (viz tabulku). Podobné to bude i v roce 2014,“ uzavírá Marcela Kubů.

POZNÁMKA: Graf průměrné spotřeby energie české domácnosti vychází ze studie Potenciál úspor energie v budovách do roku 2050, kterou realizovala poradenská společnost PORSENNA o.p.s.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *