Realitní trh chytá druhý dech, banky jsou otevřenější úvěrům

Investice do realitních projektů ve střední a východní Evropě v roce 2012 dále klesaly, konkrétně o 35 procent. To by se však mělo letos změnit: dosavadní letošní vývoj s meziročním 60procentním růstem ukazuje obnovení důvěry v realitní investice. Banky v této situaci vykazují vyšší ochotu financovat realitní projekty. (Komentář KPMG)

Nadále preferují refinancování a financování dokončených projektů před financováním nové výstavby. Mezi nejčastěji úvěrované projekty patří segment kancelářských prostor, nejméně stále lákají hotely. Informace přináší průzkum KPMG ve střední a východní Evropě CEE Property Lending Barometer 2013.

 

 

V prvních šesti měsících roku 2013 se na realitním trhu střední a východní Evropy (včetně Ruska) uskutečnily transakce v celkové výši 4,5 miliardy eur, což je o 60 procent více než za stejné období v předchozím roce.

„Vývoj realitního trhu zohledňuje pozitivnější očekávání investorů. Po propadu v minulém roce vykazují banky zvýšený zájem o financování nemovitostních projektů. Omezením pro ně zůstává především očekávaná rizikovost tohoto trhu, která se odráží v jejich požadavcích na podmínky pro poskytnutí financování. Úroveň těchto podmínek se oproti minulému roku výrazněji nemění,“ hodnotí aktuální vývoj Pavel Kliment, Partner odpovědný za služby pro stavebnictví a nemovitosti, KPMG Česká republika.

Střední a východní Evropa holduje kancelářím

Z hlediska typu projektů banky nejvíce preferují financování kancelářských prostor, následují je průmyslové/logistické a obchodní prostory. Na opačném konci zájmu se stejně jako loni drží hotelová výstavba. Přesto se situace v jednotlivých zemích různí – např. na Slovensku jsou banky nejvíce otevřené rezidenčním projektům, v Bulharsku a pobaltských státech pak upřednostňují průmyslové prostory.

Z předchozích krizových let bankám stále zůstávají problematické úvěry, i když se jejich podíl daří snižovat. Téměř polovinu takových úvěrů v portfoliu registrují banky v Maďarsku (48 procent). Naopak nejméně jich – stejně jako v loňském roce – hlásí Polsko, Česká republika a Slovensko, shodně 13 procent.

„Podíl problematických úvěrů koreluje se stabilitou ekonomiky v jednotlivých zemích v posledních několika letech. Pozitivní zprávou je, že průměrně tento podíl v rámci regionu meziročně významně poklesl,“ upřesňuje Pavel Kliment. Restrukturalizace financování zůstává pro banky preferovanou variantou řešení problematických úvěrů.

Ekonomika se stabilizuje, banky obnovují důvěru

Vyhlídky makroekonomického vývoje se mezi sledovanými zeměmi značně liší a to se promítá i do aktivity na realitním trhu.

„Přestože ve většině zemí neexistují jasné známky výrazného hospodářského růstu, celková očekávání jsou pozitivnější a banky se realitním projektům otevírají. Oproti loňsku vzrostla důvěra, což se projevilo v mírném snížení rizikové přirážky u úvěrů na nové developerské projekty,“ doplňuje Pavel Kliment.

Pro banky zůstávají v rámci regionu nejatraktivnější Polsko a Česká republika, meziročně rostoucímu zájmu se těší například Slovensko.

„Výsledky studie ukazují, že přestože jsou prostředky na realitní projekty dostupné, ochota bank financovat je má k úrovni před krizí stále daleko,“ dodává Pavel Kliment.

Česko opět na špici

Česká republika je již třetím rokem lídrem Indexu ochoty financovat realitní projekty. A to i přes to, že v roce 2012 došlo k dalšímu propadu místního stavebního trhu a nárůstu nezaměstnanosti a také HDP zaznamenal jeden z nejslabších výkonů v regionu. V roce 2013 se však podařilo realizovat větší množství významných transakcí směřovaných na kancelářské a obchodní prostory.

„České banky byly historicky relativně konzervativní, což se dnes pozitivně projevuje v úrovni problematických realitních úvěrů. Situace je stabilizovaná a finanční instituce jsou ochotné refinancovat půjčky u dokončených projektů a – v omezenější míře – také financovat novou výstavbu. U tohoto typu financování banky dbají především na kvalitu projektu, historickou zkušenost a finanční pozici developera a poměr jím financované části celého projektu,“ upřesňuje Pavel Kliment.

 

Stabilizovala se i výše rizikových přirážek, která se nyní pohybuje se mezi 3 a 3,8 procenta. Kancelářským prostorám odpovídají spíše nižší hodnoty, hotelové nemovitosti se pohybují spíše na vyšších hodnotách. Limity na podíl bankovního financování na celkové hodnotě projektu zůstávají bez výraznější změny v rozmezí 60–70 procent, mírně se snížily průměrné požadavky na podíl předem sjednaných pronájmů, a to zejména v sektoru kancelářských prostor – tento podíl zde klesl z průměrných 66 procent v roce 2010 pod letošních 50 procent.

 

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *