Stavebnictví v ČR dosáhlo vrcholu své konjunktury v roce 2008 a od té doby klesá. Produkce
v pozemním stavitelství klesá již od roku 2008, zatímco v inženýrském stavitelství pokles nastal
o dva roky později. Index stavební produkce (ISP) zaznamenal v roce 2013 meziroční pokles
o 6,7 %. Více klesalo inženýrské stavitelství, a to meziročně o 9,3 %. V pozemním stavitelství
byl za rok 2013 zaznamenán meziroční pokles o 5,6 %. Ve srovnání s konjunkturním rokem jde
o téměř čtvrtinový pokles v obou kategoriích výstavby.
Počátek roku 2014 přinesl určité zlepšení, když index stavební produkce za leden až květen
meziročně vzrostl o 5,9 % (v pozemním stavitelství růst o 5,5 %, v inženýrském růst o 6,9 %).
Významnou pozitivní roli v meziročním srovnání sehrála velmi mírná zima, kdy klimatické
podmínky umožnily stavbařům pracovat v podstatě bez omezení. Také srovnávací základna
roku 2013 byla velmi nízko. Ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 klesla
stavební produkce v lednu až květnu o 8,2 %.
Zklamání přinesly výsledky za květen 2013, kdy efekt příznivých klimatických podmínek skončil
a ani nízká srovnávací základna nepomohla k růstu indexu stavební produkce. Situace
v kategoriích výstavby je ale odlišná: inženýrskému stavitelství se daří lépe a v květnu
zaznamenalo růst o 3,1 %, zatímco pozemní stavitelství meziročně kleslo o 1,4 %. Stagnace
v květnu byla zčásti ovlivněna nižším počtem pracovních dní (o jeden méně než v květnu 2013).
Pokud časovou řadu měsíčních údajů očistíme o sezónní vlivy a náhodné faktory,
dostaneme trend stavební produkce. Z níže uvedeného grafu se zdá, že se pokles stavební
produkce zastavil a situace se začíná stabilizovat. Křivka trendu stavební produkce je však stále
poměrně hluboko pod úrovní bazického roku 2010.
Stavební společnosti realizovaly v roce 2013 stavební práce v hodnotě 397,5 miliard korun,
z toho více než polovina (219,5 miliard Kč) připadala na větší stavební firmy s více než 20
zaměstnanci. Většina stavebních prací byla provedena na nové výstavbě, rekonstrukcích a
modernizacích, přibližně čtvrtina prací připadla na opravy a údržbu. Podíl prací provedených
v zahraničí byl zanedbatelný, ale najdou se i firmy, kde práce v zahraničí tvoří významnou
součást jejich celkového obratu. Výše uvedená struktura stavebních prací se v průběhu
jednotlivých let významným způsobem nemění a rozdělení v roce 2013 ukazuje následující graf.
REKLAMA
Za větší podniky s 20 a více zaměstnanci jsou dostupné podrobnější údaje o struktuře
stavebních prací, které fakturují konečnému odběrateli. Stavební práce na nové výstavbě i
opravách a údržbě třídíme podle klasifikace stavebních děl a v průběhu minulých let jsou patrné
změny v této struktuře. Zcela zřetelně je vidět pokles podílu výstavby budov, především pak
budov vícebytových. V období boomu bytové výstavby činil tento podíl až 13 % z celkových
stavebních prací podniků s 20 a více zaměstnanci a od té doby neustále klesá až na 7,8 %
v roce 2013. Podobnou situaci lze pozorovat v kategorii dálnic a silnic, kde byl propad ještě
razantnější. Z 22 % v roce 2009 se dostal na pouhých 16 % v roce 2011, ale v minulém roce
došlo k mírnému vylepšení (17,5 %). Naopak v posledních letech narůstá podíl stavebních prací
na výstavbě průmyslových a zemědělských budov a také na kanalizačním, elektrickém a
telekomunikačním vedení. Pokud porovnáme strukturu stavebních prací pouze na opravách a
údržbě, tvoří plnou čtvrtinu oprava místních a účelových komunikací. Na nové výstavbě mají
největší váhu průmyslové budovy a dálnice.
Vzhledem k tomu, že stavebnictví je na rozdíl od průmyslu pevně spjato s místem výsledné
produkce (tedy výstavby), je zajímavé porovnat stavební práce v jednotlivých regionech.
Informace máme opět pouze za podniky s 20 a více zaměstnanci. Z celkových fakturovaných
dodávek těchto podniků ve výši 219,5 mld. Kč se nejvíce prostavělo v Praze (celkem 47,3 mld.
Kč, tedy 22 %). S větším odstupem pak následují kraje Jihomoravský (25,7 mld. Kč, 12 %) a
Moravskoslezský (23,2 mld. Kč, 11 %). Na opačném konci řady se nachází kraje Karlovarský,
Liberecký a Pardubický, které jsou ovšem menší svou rozlohou.
Stavební práce lze porovnávat nejen podle místa stavby, ale také podle sídla stavebního
podniku, který zakázku fakturuje jako hlavní dodavatel konečnému odběrateli. V níže uvedené
tabulce vidíme, kolik stavební společnosti se sídlem ve vybraném kraji prostavěly v ostatních
regionech. Všechny firmy staví nejvíce v kraji svého sídla (v tabulce vyznačeno zeleně) a často
také směřují své stavební aktivity do sousedních regionů. To je vidět zejména na firmách se
sídlem v Olomouckém kraji, které značnou část svých stavebních prací provedly na území kraje
Moravskoslezského (v tabulce oranžově). V Moravskoslezském kraji hodně staví také firmy
z kraje Zlínského a Jihomoravského (v tabulce žlutě), v Jihomoravském kraji pak pracují
společnosti se sídlem na Vysočině a Zlínském kraji (v tabulce vyznačeno růžově). Naopak
společnosti z Karlovarského kraje na východ republiky za prací vůbec necestují (v tabulce
fialově) a řadí se k největším stavebním „patriotům“, když 81 % zakázek provedly v roce 2013
na území vlastního kraje. Jak bylo výše uvedeno, nejvíce stavebních příležitostí je v Praze,
proto sem za prací přichází také stavební společnosti ze všech částí České republiky. Některé
firmy zde odpracují poměrně značnou část svých zakázek, jedná se například o firmy se sídlem
ve Středočeském nebo Libereckém kraji, ale také na Vysočině, v krajích Královéhradeckém,
Pardubickém a Ústeckém (v tabulce modře). Výše popsané struktury se samozřejmě
s prováděním jednotlivých akcí mohou měnit, ale základní principy a vazby v průběhu let
zůstávají stejné.
Stavební společnosti s 20 a více zaměstnanci také poskytují data o tom, kolik stavebních prací
provádějí pro veřejné zadavatele. V roce 2013 provedly firmy stavební práce pro veřejné
zadavatele ve výši 80,3 mld. Kč a z tohoto objemu bylo nejvíce prostavěno v Praze (13,5 mld.
Kč), dále pak následoval kraj Jihomoravský (10,6 mld. Kč) a Moravskoslezský (9,6 mld. Kč),
což jsou zároveň kraje s celkově vysokým objemem stavebních prací.
V jednotlivých regionech je proto zajímavé zjistit také podíl stavebních prací pro veřejné
dodavatele na celkovém objemu fakturovaných dodávek všem konečným odběratelům. Průměr
za celou Českou republiku se pohybuje kolem 37 % dodávek pro veřejné zadavatele
z celkového objemu stavebních prací. V tomto ohledu je na tom nejlépe kraj Liberecký (55 %) a
také Plzeňský (49 %), ale mezi jednotlivými kraji nejsou patrné výrazné rozdíly. Pokud bychom
se podívali na jemnější členění, rozdíly vidíme v jednotlivých regionech větší. Je to způsobeno
především prováděním větších investičních akcí, které jsou financovány z veřejných zdrojů,
takže tato struktura se v průběhu let může značně měnit. Svůj vliv může v jednotlivých
oblastech sehrát i nedostatek zakázek ze soukromých zdrojů, takže podíl stavebních prací pro
veřejné dodavatele je pak logicky větší než v oblastech s celkově vyšší investiční aktivitou
všech subjektů.