Má smysl šetřit na státní podpoře?

Stát musí šetřit. Snižuje platy, propouští... a snižuje státní příspěvek stavebního spoření. Škrty se dotknou i dalších státních podpor bydlení. Naskýtá se tak jednoduchá otázka se složitou odpovědí: Má smysl šetřit na státní podpoře?

Státní podpora všeho druhu má své zastánce i odpůrce. Je jen skutečně málo sociálních dávek a státních pobídek, u nichž by se všichni politici a ekonomové shodli, že se jedná o skutečně jedinou možnou či nejefektivnější cestu. Nejinak je tomu se stavebním spořením a jeho státním příspěvkem.

Bez státního příspěvku by stavební spoření jako finanční produkt v dnešní podobě skončilo. Lidé by buď odmítali spořit, protože by úrokové sazby byly příliš nízké, nebo by raději čerpali hypotéky, protože by úrokové sazby byly příliš vysoké. Tento rozpor - a zejména motivaci spořit u stavebních spořitelen - řeší právě státní příspěvek. Zatím...

V úterý minulého týdne Vláda ČR schválila státní rozpočet na rok 2011. V rámci úsporných opatření, aby si musela půjčit "pouze" 135 mld. Kč, s definitivní platností odsouhlasila změny ve stavebním spoření - zdanění státního příspěvku 50% daní z příjmů a zrušení osvobození úroků z vkladů u stavebních spořitelen od daně z příjmů. Vše musí ještě posvětit Parlament ČR, ale při současném rozložení politických sil je to spíše formalita. A další změny se chystají.

V dalším kroku chce Vláda v rámci úsporných opatření zavést jednotnou maximální výši státního příspěvku pro všechny smlouvy 2 000 Kč. To je pořád více, než kolik činí státní příspěvek např. na Slovensku. A v neposlední řadě Vláda uvažuje o omezení účelovosti stavebního spoření pro přiznání státního příspěvku - a to i pro čistě spořící klienty. To by podle názoru představitelů stavebních spořitelen znamenalo také významné snížení zájmu o tento produkt, a tím jeho ohrožení.

Má stát podporovat stavební spoření?

Jednoduchou odpověď ano/ne bohužel nelze na položenou otázku podat. Názory se mohou různit, a také se různí.

Stavební spořitelny (překvapivě) jsou toho názoru, že stát by měl stavební spoření podporovat. Jako argument podávají objemy úvěrů, které slouží na zlepšení bydlení lidí a na renovaci bytového fondu obecně.

Proč by ale měl stát podporovat obnovu soukromého majetku? Jediná ekonomicky racionální odpověď tkví v externalitách. Pokud člověk bydlí ve zdevastovaném domě a z jakýchkoli důvodů není schopen či ochoten dům opravit, nesnižuje užitek jen sobě. Užitek snižuje i všem ostatním lidem, kteří bydlí či se pohybují v blízkosti jeho zcela soukromé nemovitosti. Může to dospět i tak daleko, že přítomnost takovéto nemovitosti objektivně snižuje hodnotu všech nemovitostí v jejím okolí.

Podaří-li se kterémukoli státnímu projektu (ať už se jedná o stavební spoření, program Zelená úsporám či jiným dotacím) zajistit opravu a zhodnocení nemovitostí, neprojeví se to pouze na hodnotě majetku majitele oné nemovitosti a nemovitostí v jejím okolí, ale může to mít pozitivní vliv zpětně i na státní rozpočet.

Jak státní podpora přispívá do státního rozpočtu

Nejčastěji je přínos státního příspěvku stavebního spoření i dalších podpor spojován s daní z přidané hodnoty. Ano. Když si majitel nemovitosti sjedná opravu, nepochybně v materiálech a pravděpodobně i v práci (u plátce) zaplatí DPH. To ale není zdaleka jediný přínos.

Dalším zřejmým zdrojem přijmu ze státních podpor je daň ze zisku, kterou zaplatí realizační firma. A samozřejmě daň zaplatí ze svého zisku i subdodavatelé.

Významný příjem je ale zejména u vybraných nemovitostí i jinde. Kupříkladu v cestovním ruchu. Bude-li především historické jádro města opravené a atraktivní pro turisty, budou dané město navštěvovat. Nebude-li, nebudou.

A v neposlední řadě je možné pomyslet i na další daně. Konkrétně kupříkladu daň z převodu nemovitostí. Zhodnotí-li vlastník nemovitosti svůj byt nebo dům, při prodeji bude mít vyšší cenu, a tedy zaplatí vyšší daň. A podaří-li se mu zároveň zhodnotit i okolní byty a domy, vyšší daň z převodu bude i u nich.

Podporovat? Ano, ale jde o to "jak"

Státní podpora směřující k opravě a obnově bytového fondu má svůj význam. Zbývá vyřešit jednu otázku: Jaká podpora je nejefektivnější? Stát hospodaří s omezenými zdroji. S penězi svých daňových poplatníků. Může si sice půjčit, ale dluh musí splatit... a nebo ho přenést na další generace voličů, kteří s rozhodnutím o spotřebě peněz neměli nic společného.

Je třeba volit co nejefektivnější způsoby státní podpory do oblastí, které ji potřebují a které přinášejí další efekt. Patří státní příspěvek stavebního spoření mezi takové státní podpory? Nebo je jen "úplatkem" voličů ze středních příjmových vrstev...