Nesplácené hypotéky končí exekucí nebo veřejnou dražbou. Jaký je rozdíl?

Počet nesplacených úvěrů sice v poslední době mírně klesl, ale neznamená to, že lidé budou poctivě splácet veškeré půjčky. Zvlášť, když prognózy pro rok 2012 nejsou zrovna růžové. Při dlouhodobějším prodlení splátky, hrozí exekuce nebo veřejná dražba.

Banky mají dvě možnosti, jak vyřešit nesplacené úvěry. Čím dál častěji se používá tzv. veřejná dražba, ale exekuce jsou stále častější. 

„V minulosti, kdy nesplácených úvěrů bylo velmi málo, banky tyto ojedinělé případy prakticky ani neřešily. S přibývajícím počtem nesplácených hypoték dochází k potřebě aktivně nastalou situaci řešit a banky objevují nedobrovolné dražby jako účinný a rychlý nástroj,“ uvedl Radim Hasman, předseda představenstva Eurodražby.cz.

Rozdíl v obou nástrojích, tedy mezi exekucí a veřejnou dražbou, je hlavně v rychlosti. Exekuční řízení většinou trvá poměrně dlouhou dobu, a pokud se vyskytnou nějaké problémy, tak i několik let. Další příčinou jsou povinnosti dodržovat zákonem dané lhůty a každé odvolání dlužníka vede k dalšímu odkladu. Nedobrovolné dražby jsou kratší. Od zahájení příprav až po konečné vydražení trvají 60 až 90 dnů. Po vydražení má věřitel peníze v podstatě ihned k dispozici.

„Z pohledu banky poskytující hypotéky je cesta k exekuci zdlouhavá a nákladná. Banka je během ní často zastoupená advokátem a musí zaplatit soudní poplatek za podanou žalobu a poměrně dlouho čekat na vydání rozsudku soudem,“ vysvětluje Lukáš Jícha z exekutorského úřadu Tomáše Vrány v Přerově.

Banky se většinou snaží exekucím předejít a často spoléhají například na prodej zástavy v nedobrovolné dražbě, podávají insolvenční návrhy nebo přeprodávají pohledávky jinému věřiteli. Ale ubránit se exekuci lze poměrně snadno, můžete odložit splátky nebo hypotéku refinancovat.

Pokud už na splacení dluhu nestačí exekuce movitých věcí, přistupuje se k exekuci nemovitostí. Exekuce probíhá tak, že nejprve soudní znalec ocení nemovitost, určí její cenu a nařídí dražbu. Dražby se provádějí jak fyzicky v dražební místnosti, tak i přes internet. V případě, že se nemovitost v dražbě vydraží, ztrácí dlužník na byt či dům veškerá práva.

Pro ty, kdo by chtěli nemovitost v dražbě koupit, je lákavá nízká cena dražených nemovitostí. Průměrná cena vydražené nemovitosti se totiž pohybuje mezí 70 a 80 procenty ceny na trhu. Dokonce není výjimkou, že cena bytu či domu se může dostat až na polovinu běžné ceny. V průměru lze na draženém objektu ušetřit 200 až 300 tisíc korun. To je výhodné pro kupující, ale špatná zpráva pro prodávající.

„Při správném provedení nedobrovolné dražby bývá často dosaženo 70 % až 80 % hodnoty nemovitosti na realitním trhu, což je zpravidla o 20 % více, než je možné získat při prodeji v exekučním řízení. Je tak větší pravděpodobnost, že budou umořeny všechny dluhy. V této souvislosti je třeba zmínit, že náklady jsou pro banky v případě nedobrovolných dražeb řádově o třetinu nižší, což je dáno především výší odměny exekutora, která je stanovena zákonem a činí 15 % vymáhané částky.

Ve světě realit veřejné dražby fungují jako katalyzátor problematických situací ,“ dodal Radim Hasman „Lze s jejich pomocí řešit rychlý prodej, tlak věřitelů nebo prosté uplatnění jejich práv.“